VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hallstatt

⇱ Hallstatt – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je oobci v Rakousku.Ohistorickém období v Evropě pojednává článek Doba halštatská.
Halštat
Hallstatt
👁 Image
Poloha
Souřadnice47°33′ s. š., 13°38′ v. d.
Nadmořská výška511mn.m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakousko👁 Rakousko
Rakousko
Spolková zeměHorní Rakousko
OkresGmunden
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha59,8km²
Počet obyvatel923(2005)
Hustota zalidnění15,4obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaPeter Scheutz
Oficiální webwww.hallstatt.at
E-mailgemeinde@hallstatt.ooe.gv.at
PSČ4830
Označení vozidelGM
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hallstatt (českyHalštat) je město s 923 obyvateli nacházející se vSolné komoře vRakousku. Leží bezprostředně uHalštatského jezera a společně spohořím Dachstein a Solnou komorou patří ke Světovému dědictví UNESCO.

Hallstatt leží ve vnitřní části Solné komory (Salzkammergutberge) vedle stejnojmenného jezera, ve výšce 508 metrů nad hladinou moře.

Jednotlivé domy obce se tísní vedle sebe na úzkém pruhu pobřeží mezi vysokými horami, některé jsou částečně postaveny na kůlech zapuštěných vjezeře. Obec vpodstatě tvoří jediná ulice a malé tržiště. Největší vzdálenost ze severu na jih je 9,1km, ze západu na východ 13,2km. Celková rozloha činí 59,8km², zníž 34,8% je zalesněno.

Ještě na konci 19. století se do Hallstattu nedalo dostat jinak než lodí nebo úzkou horskou stezkou. Ve vesnici se nevelkým prostorem mezi horou a jezerem muselo maximálně šetřit. Spojení mezi domy stojícími ujezera existovalo jen spomocí člunů nebo tzv. vrchní cestou, úzkou cestičkou nad střechami domů. Teprve v roce 1890 byla do Hallstattu postavena silnice podél západního pobřeží, kvůli níž musel na některých místech proběhnout odstřel překážejících skal.

Přes nehostinnost horské krajiny byla oblast vyhledávána nejspíše již vneolitu. Důvodem byl bohatý výskyt solných ložisek, znichž se těžilo tisíce let. Nejstarší důkazy (např. nástroje ze staršího neolitu) se datují zhruba do roku 5000 př. n. l. Vroce 1846 objevil Johann Georg Ramsauer nahoře u halštatských solných dolů pohřebiště. Byla zde vykopána také jedna zprvních kováren. Čilý obchod a sním spojený blahobyt umožnil rozvoj kultury, která se podle nálezů vSolné komoře nazývá Halštatská kultura, jež trvala přibližně mezi lety 800 př. n. l. a 400 př. n. l. a proslavila Hallstatt na celém světě.

Z doby římské a raného středověku neexistují žádné písemné zprávy. V roce 1311 získal Hallstatt právo pořádat trhy, což je známkou toho, že osada neztratila na hospodářském významu.

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé Hallstattu se hlásí převážně ke katolickému nebo evangelickému křesťanství. V obci se nacházejí dva kostely, přičemž podstatně mladší evangelický kostel špičkou své věže dosahuje zhruba do výšky farního katolického kostela, postaveného kvůli záplavám na vyvýšeném místě.

Stejně jako vjiných rakouských horských vesnicích padlo v Hallstattu na úrodnou půdu luteránské učení. Počátkem 17. století však napomohla vojska salcburského knížecího biskupa kvítězství Protireformace. V polovině 18. století byly vyhoštěny z Hallstattu stovky protestantů a přesídleny do Sedmihradska.

Teprve toleranční patent císaře Josefa II. vroce 1781 alespoň částečně umožnil protestantům v okolí Dachsteinu jejich náboženské vyznání. Protestantský patent císaře Františka Josefa I. je pak v roce 1861 úplně zrovnoprávnil skatolíky a vHallstattu mohl být vblízkosti jezera zřízen novogotický evangelický kostel.

👁 Image
Skládací oltář

Celá oblast i sromantickou vesnicí byla vroce 1996 organizací UNESCO přičleněna ke Světovému dědictví. Předmětem zájmu turistů je nádherná krajina, Halštatské jezero, velké jeskynní systémy (Obří a Mamutí jeskyně) a vneposlední řadě malebný Hallstatt se svými památkami, muzeem a doly.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Kostnice

Na skále nad střechami domů trůní vroce 1520 postavený farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Jeho mohutná věž je jedinou dochovanou částí původního kostela zroku 1320. Dvoulodní halová stavba poskytuje přístřeší nejvýznamnější kulturněhistorické památce, mariánskému oltáři, vyřezanému vpozdněgotickém stylu. Tento dvojitý skládací oltář byl zhotoven v roce 1515 gmundenským řezbářem Leonhardem Aistem.

Na sever od kostela se nachází hřbitov a vněm kostnice, která se datuje do 16. století. Je zde uloženo několik set lebek zesnulých. Asi po 20 až 30 letech dochází kexhumaci kostí, jejich nabílení a vyzdobení: Na čele je společně sdatem narození a úmrtí napsáno většinou jméno člověka, doplněné namalovaným věncem zdubového listí, břečťanu nebo květin.

Museum Hallstatt vlastní po Muzeu přírodní historie ve Vídni druhou největší sbírku archeologických nálezů z Rakouska zDoby halštatské, vystavovaných moderní formou.

Khalštatskému pohřebišti a důlním štolám, nejstarším na světě, vede nahoru pěšina a lanovka. V letech 12821284 zde nechal vévoda Albrecht I. zřídit tzv. Rudolfovu věž, kterou pojmenoval podle svého otce, Rudolfa I. Věž sloužila během Solné války jako opěrný bod proti salcburskému arcibiskupovi Konrádovi IV. a byla od roku 1313 do poloviny 20. století domovem důlních dozorců. Dnes se ve věži nachází oblíbená restaurace.

O svátku Božího těla se už od roku 1623 každoročně koná procesí u Halštatského jezera. Při něm nacházejí uplatnění tradiční čluny zvané „Mutzen“ nebo „Fua“, které slouží jako oltářní lodě.

První víkend v květnu se od roku 1987 běhá půlmaraton kolem Halštatského jezera s příhodným názvem Hallstättersee-Rundlauf.

Čínská kopie Hallstattu

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2012 byla v čínské provincii Kuang-tung slavnostně otevřena kopie městečka Hallstattu, která vznikla jako developerský projekt pro zámožné Číňany. Plně funkční replika vyšla na 940 milionů amerických dolarů. Obyvatelé a majitelé nemovitostí z Hallstattu přitom původně neměli tušení o tom, co se v Číně plánuje – plány na vybudování kopie jejich města se dozvěděli až od jednoho z pracovníků, kteří u nich rok předtím pečlivě dokumentovali domy a ulice. Na otevření „čínského Hallstattu“, na nějž byla pozvána i rakouská delegace, jejíž členové vyjadřovali jednak hrdost na své město, ale zároveň i nelibost z toho, že s nimi čínská strana dopředu své plány nekonzultovala. Majitelka jednoho z hallstattských hotelů pro agenturu Reuters prohlásila: „Měli se zeptat majitelů hotelu a dalších budov, zda souhlasí s nápadem, aby se Hallstatt postavil v Číně.“[1]

Galerie obrázků

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hallstatt na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • David Stifter: Hallstatt – In eisenzeitlicher Tradition?, in: Interpretierte Eisenzeiten. Fallstudien, Methoden, Theorie. Tagungsbeiträge der 1. Linzer Gespräche zur interpretativen Eisenzeitarchäologie. Hrsg. Raimund KARL, Jutta LESKOVAR (= Studien zur Kulturgeschichte von Oberösterreich 18), Linz: Oberösterreichisches Landesmuseum 2005, 229-240.