| Black and Blue | ||||
|---|---|---|---|---|
| Interpret | The Rolling Stones | |||
| Druh alba | studiové album | |||
| Vydáno | 23. dubna 1976 | |||
| Nahráno | 7. – 15. prosince 1974, 22. ledna – 9. února 1975, 25. března – 4. dubna 1975, 19. – 31. října 1975, 3. – 16. prosince 1975, 18. ledna – únor 1976 | |||
| Žánr | rock | |||
| Délka | 41:24 | |||
| Jazyk | angličtina | |||
| Vydavatelství | Rolling Stones Records/Virgin Records | |||
| Producent | The Glimmer Twins | |||
| The Rolling Stones chronologicky | ||||
| ||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||
Black and Blue je album The Rolling Stones vydané vroce 1976 a poprvé se na něm objevuje kytarista Ron Wood, který nahradil Micka Taylora.
Třinácté studiové album The Rolling Stones bylo od svého vydání na jaře roku 1976 hudební kritikou hodnoceno jako podprůměrné. Přestože stanovisko příznivců skupiny bylo na rozdíl od názoru kritiky mnohem méně odmítavé, za svými předchůdci zpočátku 70. let tato deska, stejně jako odva roky starší It's Only Rock'n'Roll, pokulhává. Rolling Stones na ni zařadili pouhých osm skladeb, ztoho sedm vlastních, celková kvalita je kolísavá. Písně „Hot Stuff“ a„Hey Negrita“, asi nejcharakterističtější počiny tohoto období, mají nakročeno k drsným pouličním funky songům, ipřes slušné hudební zpracování ale nejsou příliš výrazné. To samé platí io„Cherry Oh Baby“ Erica Donaldsona, které se sice stala roztomilým aoptimistickým pokusem Stones ojamajské reggae, nic víc už ovšem nenabídne. Na Black and Blue je ale kposlechu iněkolik mnohem silnějších písní, především rázná „Hand of Fate“, zpověď odsouzeného kriminálníka schytlavými Richardsovými riffy, skvělým sólem hostujícího Wayna Perkinse astále výtečným vokálním projevem Micka Jaggera. Velmi dobře dopadly ioba melodické ploužáky „Memory Motel“ avarhanní „Fool to Cry“, znichž zejména první jmenovaný si svými procítěnými klávesovými party, skvěle vystavěnou harmonií aepickým textem získal místo mezi nejoblíbenějšími baladami skupiny. Zvukově zajímavým dílem stanečním, výrazně jazzovým laděním je „Melody“, zatímco závěrečná „Crazy Mama“ je klasickým rhythm'n'bluesovým, velmi zdařilým jamem, plně se hlásícím k odkazu Exile on Maint St. Albu Black and Blue už asi navždy zůstane nálepka méně povedeného, nevyrovnaného intermezza mezi dvěma úspěšnými obdobími Rolling Stones, stále se však jedná o desku, na které lze najít poctivou a nápaditou hudbu, za kterou se Stouni vžádném případě nemusí stydět.
Seznam skladeb
[editovat | editovat zdroj]Autory jsou Mick Jagger aKeith Richards, pokud není uvedeno jinak.
- „Hot Stuff“ – 5:20
- „Hand Of Fate“ – 4:28
- „Cherry Oh Baby“ (Eric Donaldson) – 3:53
- „Memory Motel“ – 7:07
- „Hey Negrita“ – 4:58
- „Melody“ – 5:47
- „Fool to Cry“ – 5:04
- „Crazy Mama“ – 4:34
Žebříčky
[editovat | editovat zdroj]Album
| Rok | Žebříček | Pozice |
|---|---|---|
| 1976 | UK Top 60 Albums | 2 |
| 1976 | Billboard Pop Albums | 1 |
Singl
| Rok | Singl | Žebříček | Pozice |
|---|---|---|---|
| 1976 | „Fool To Cry“ | UK Top 50 Singles | 6 |
| 1976 | „Fool To Cry“ | The Billboard Hot 100 | 10 |
| 1976 | „Hot Stuff“ | The Billboard Hot 100 | 49 |
| 1976 | „Hot Stuff“ | Black Singles | 84 |
| 1976 | „Hot Stuff“ | Club Play Singles | 11 |
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Alba skupiny The Rolling Stones | |
|---|---|
| Vydaná ve Spojeném království 1964–1967 | |
| Vydaná v USA 1964–1967 | |
| Od roku 1967 | Their Satanic Majesties Request • Beggars Banquet • Let It Bleed • Sticky Fingers • Exile on Main St. • Goats Head Soup • It's Only Rock'n Roll • Black and Blue • Some Girls • Emotional Rescue • Tattoo You • Undercover • Dirty Work • Steel Wheels • Voodoo Lounge • Bridges to Babylon • A Bigger Bang • Blue & Lonesome • Hackney Diamonds |
| Natočená live | |
| Kompilace | |
| Kontrakty ABKCO | |
| Nicky Hopkins, Ry Cooder, Mick Jagger, Bill Wyman a Charlie Watts: Jamming with Edward | |
