Kromě hraní s Rolling Stones má ale Charlie Watts spoustu dalších zájmů. V roce 1964 například vydal komiksovou poctu jazzovému saxofonistovi Charliemu Parkerovi nazvanou Ode to a High Flying Bird. Přestože se proslavil jako rockový bubeník, jeho osobnímu vkusu je blíže jazz. Na konci sedmdesátých let se připojil k Ianu „Stu“ Stewartovi ve skupině Rocket 88, která se vracela ke kořenům boogie-woogie. V kapele si tehdy zahrála spousta předních britských jazzových, rockových a R&B hudebníků. Patřili mezi ně například free-jazzový saxofonista Evan Parker, jazzoví dechař Courtney Pine nebo zakládající člen skupiny Cream Jack Bruce. V roce 1991 dal Charlie dohromady jazzový kvintet, šlo o další poctu Charlie Parkerovi. Po úspěšném hostování Jima Keltnera na albu Bridges to Babylon, které vydali Rolling Stones, nahráli společně Charlie Watts a Jim Keltner čistě bubenické album nazvané prostě Charlie Watts/Jim Keltner Project. Skladby se jmenují po slavných jazzových bubenických ikonách jako Elvin Jones, Max Roach nebo Roy Haynes. Není zde kopírován styl těchto bubeníků, spíše jde o zachycení pocitů z jejich hry. Watts At Scott's je zase živá nahrávka ansámblu The Charlie Watts Tentet ze slavného londýnského jazzového klubu Ronnie Scott's. V dubnu 2009 koncertoval Charlie Watts s projektem The ABC&D of Boogie Woogie. Jeden koncert se uskutečnil i v Praze, ale setkal se s nepochopením zdejší kritiky^[8].

Charlie Watts se také podílel na grafice prvních desek Rolling Stones. Navrhl například celý sleevenote k desce Between the Buttons. Mezi jeho nápady také patří originální upoutávka na koncertní turné v roce 1975. Skupina tehdy překvapila čekající novináře tím, že odehrála skladbu Brown Sugar na přívěsu kamionu, který jel po Manhattanu. Tento nápad okopírovali ve stejném roce AC/DC, Status Quo v roce 1984 v klipu „The Wanderer“ a U2 v klipu „All Because of You“ z roku 2004. Charlieho si prý vzpomněl na to, jak tehdy běžně propagovaly své koncerty jazzové ansámbly v New Orleans.

Společně s Mickem Jaggerem také navrhoval scénu pro koncertní šňůry Steel Wheels/Urban Jungle (1989–1990), Bridges to Babylon Tour (1997), Licks Tour (2002–2003) a A Bigger Bang Tour (2005–2007) .

Dá se dohledat mnoho rozhovorů, kde se Jagger a Richards zmiňují Charlieho Wattse jako zásadního člena Rolling Stones. Například pro časopis Guitar Player řekl Keith Richards, že bez Charlieho by Stones nemuseli vůbec existovat, nebo by dále nepokračovali pod hlavičkou Rolling Stones. Jakou váhu má Charlie ve Stones ukazuje i situace, která nastala po odchodu Billa Wymana z kapely v roce 1993. Tehdy před několika baskytaristy Keith a Mick Charlieho požádali, aby nového basáka vybral on. Charlie se rozhodl pro Darryla Jonese – respektovaného muzikanta, který hrával například s Milesem Davisem nebo se Stingem.