DFS 228 byl projekt raketového výškového průzkumného letounu navržený Felixem Krachtem pro DFS (Deutsche Forschungsanstalt für Segelflug – Německý výzkumný ústav bezmotorového létání) během 2. světové války. Do konce války vzlétly jen dva prototypy bez motoru.

Původní konstrukce byla převzata z experimentálního letadla z meziválečného období DFS 54, určeného pro let ve velkých výškách. Projekt byl zastaven začátkem války, ale v roce 1940 byl obnoven když RLM (říšské ministerstvo letectví) předneslo DFS požadavek na raketové průzkumné letadlo. Projekt dal DFS příležitost prozkoumat dvě oblasti s tím související – účinky šípovitosti křídel a nadzvukový let. První prototyp DFS 228 V1 (D-IBFQ) byl dokončen v březnu roku 1944, testy procházel v srpnu připevněný vzpěrami nad Do 217 K V3. Stroj měl design větroně s dlouhým, štíhlým křídlem. Přistávat měl na zatahovací lyži. Příď letadla se záchrannou kapslí pro pilota se dala v případě nouze oddělit. Kvůli problémům s přetlakovou kabinou byl druhý prototyp DFS 228 V2 upraven a pilot byl v nakloněné pozici. S prototypy bylo provedeno asi 40 letů. Instalace raketového motoru Walter HWK 109-509 byla plánována na únor roku 1945, ale pro zhoršenou vojenskou situaci bylo od projektu upuštěno a motor nebyl nikdy zamontován. Druhý prototyp byl zničen při náletu v květnu 1945 a první prototyp byl zabaven Američany v červnu. V roce 1946 byl poslán do Británie na přezkoumání, zde byl zřejmě v roce 1947 sešrotován.