VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Matera

⇱ Matera – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matera
👁 Image
Poloha
Souřadnice40°40′ s. š., 16°36′ v. d.
Nadmořská výška401mn.m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
středoevropský čas
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálie👁 Itálie
Itálie
RegionBasilicata
ProvincieMatera
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha388km²
Počet obyvatel61 079(31. 12. 2011)
Hustota zalidnění157,4obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.matera.it
Telefonní předvolba0835
PSČ75100
Označení vozidelMT
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matera je italské město v oblasti Basilicata, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na okraji plošiny Murgia.[1] V jeho okolí se nacházejí nejvýznamnější místa pobytu jeskynního člověka v oblasti Středomoří. Od roku 1993 jsou "Sassi di Matera" (kameny Matery), nejstarší část města, součástí světového dědictví UNESCO.

Území Matery je osídleno již od paleolitu. Nacházejí se zde neolitické jeskyně, vydlabané v tufové hornině.[2] Město bylo údajně založeno Římany ve 3. století před naším letopočtem jako Metheola podle konzula Lucia Caecilia Metella.

V roce 664 byla Matera dobyta Langobardy (Lombardy) a stala se součástí Beneventského vévodství. V 7.a 8.století byly okolní jeskyně osídleny benediktýny a řeckými ortodoxními mnichy. Období 9.a 10.století bylo charakteristické zápasem mezi Saracény, Byzantinci a římskými císaři, včetně Ludvíka II., který město zničil. Po osídlení Apulie Normany od roku 1043 vládl v Mateře Vilém Železná Paže.

Po krátkém období úpadku, řadě morových epidemií a zemětřesení, se město v patnáctém století stalo aragonskou državou a bylo svěřeno do opatrování baronům z rodiny Tramontano. Avšak roku 1514 obyvatelstvo povstalo proti útlaku a zabilo hraběte Giovanniho Carla Tramontana. V 17. století byla Matera předána Orsiniům. Později se stala hlavním městem Basilicaty a toto postavení si udržela až do roku 1806, kdy Joseph Bonaparte převedl tuto funkci zpět na Potenzu.

Roku 1927 se Matera stala hlavním městem stejnojmenné provincie. Dne 21.září 1943 se materanští vzbouřili proti německé okupaci a jako první italské město bojovali proti Wehrmachtu. Po druhé světové válce zde přetrvávala velká chudoba, stejně jako ve zbytku jihoitalského regionu. Vroce 1993 bylo staré město Sassi di Matera zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Vroce 2019 byla Matera (společně s bulharským Plovdivem) Evropským hlavním městem kultury. Od roku 2009 je každoročně o vánočních svátcích v Sassi di Matera pořádáno představení živého betléma.[3]

Sassi di Matera

[editovat | editovat zdroj]

Sassi di Matera jsou dvě čtvrti na východním konci města významné pro svá jeskynní obydlí. Čtvrti Sasso Caveoso a Sasso Barisano byly společně s nedalekým Parkem skalních kostelů zapsány na seznam Světového dědictví UNESCO.[1] Řeka Gravina tu vyhloubila v měkkém vápenci soutěsky s jeskyněmi, které byly osídleny již v době kamenné.[1]

Sousední obce

[editovat | editovat zdroj]

Altamura (BA), Ginosa (TA), Gravina in Puglia (BA), Grottole, Laterza (TA), Miglionico, Montescaglioso, Santeramo in Colle (BA)

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Matera ve filmu

[editovat | editovat zdroj]

Podle databáze IMDb se ve městě natáčelo více než 100filmů, včetně Evangelia sv. Matouše (1964) režiséra P.P.Pasoliniho, hororu Přichází Satan! (1976), Umučení Krista (2004), Wonder Woman (2017) aNení čas zemřít (2021), poslední bondovky sDanielem Craigem vhlavní roli v režii Caryho J. Fukunagy.[2]

  1. 1 2 3 SUCHA, Marian. Matera – architektura bídy světovým dědictvím. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 8–15. Dostupné online.
  2. 1 2 BARTOŠ, Günter. Ještě není čas zemřít. Ego!. 2020-05-07, čís. 19, s. 24–25.
  3. X. Edizione Presepe Vivente nei Sassi di Matera [online]. Matera: Matera Convention Bureau, 2019 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (italsky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Italské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

AgrigentoAlberobelloAmalfinské pobřežíAquileiaAssisiBenátky a jejich lagunaBenátské obranné stavbyBotanická zahrada v PadověCastel del MonteCerveteri a TarquiniaCilento, Vallo di Diano, Paestum, Velia a Certosa di PadulaCrespi d’AddaDolomityDomus de janasEtnaFerraraFlorencieHadriánova vilaIvreaJanov: Le Strade Nuove a systém Palazzi dei Rolli • Kopce prosecca Conegliano a Valdobbiadenekrálovský palác CasertaLiparské ostrovyMantova a SabbionetaMateramocenská střediska Langobardů v Itáliikatedrála Nanebevzetí Panny Marie, brána Torre Civica a náměstí Piazza Grande v ModeněMonte San GiorgioNeapolPalermo a katedrály v Cefalú a v MonrealePiazza del Duomo, PisaPienzaPompeje, Herculaneum a Torre AnnunziataPortovenere, Cinque Terre a ostrovy Palmaria, Tino a Tinettoprehistorická kůlová obydlí v AlpáchPůvodní bukové lesy Karpat a dalších oblastí EvropyRavennarezidence královského rodu SavojskýchRhétská dráhaŘímSacri MontiSan GimignanoSanta Maria delle GrazieSienaskalní kresby ve Val CamoniceSu Nuraxi di BaruminiSyrakusy a PantalicaUrbinoVal d’OrciaVal di NotoVeronaVia Appia (spolu s Via Traiana) • Vicenza a Palladiovy vily v BenátskuVilla d’EsteVilla Romana del Casalevily a zahrady Medicejských v Toskánskuvinařská krajina Piemontuslavná lázeňská města Evropy(Montecatini Terme) • Podloubí v BoloniCyklus fresek ze 14. století v PadověEvaporitický kras a jeskyně severních Apenin