VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Progress

⇱ Progress – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Progress (rozcestník).
Progress
👁 Nákladní loď Progress MS-12
Nákladní loď Progress MS-12
Základní údaje
VýrobceOKB-1 (RKK Energija)
Země původuSovětský svaz👁 Sovětský svaz
Sovětský svaz

Rusko👁 Rusko
Rusko
ProvozovatelRoskosmos
Použitízásobování orbitální stanice
Technické specifikace
Typnákladní kosmická loď
Nosná raketaSojuz 2.1a (aktuální)
Životnost6 měsíců (zadokovaný k ISS)
14 dní (v samostatném letu)
Startovní hmotnost7 020–7 250 kg
Kapacita nákladu2 300–2 600 kg
Délka7,23 m
Průměr2,72 m
Objem6,6 m³ (nákladní)
Energiesolární panely
Oblast působenínízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stavaktivní
Související zařízení
Odvozeno zSojuz

Progress (rus. Прогресс; „pokrok“) je automatická nákladní kosmická loď odvozená zpilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vynášena různými variantami nosných raket typu Sojuz. Výrobcem a provozovatelem je NPO Energija (НПО Энергия, nyní RKK Energija im. S.P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskevská obl., RSFSR (SSSR).

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7,23m, maximálním průměru 2,72m a vzletové hmotnosti od 7020 do 7250kg (včetně nákladu) tvoří tři části:

  • nákladní sekce GO (gruzovoj otsek);
  • sekce pro dopravu kapalných pohonných látek OKD (otsek komponentov dozapravky);
  • přístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek).

Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o průměru 2,2m, délce 3,15m včetně stykovacího zařízení a svnitřním prostorem 6,6m³ slouží kuložení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. Vpřední části se nachází průlez uzavřený hermetickým poklopem a zakončený aktivním stykovacím zařízením. Na obvodu příruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a okysličovadla, vzduchu pro klimatizační systémy stanice a elektrické konektory.

Vnehermetizované sekci OKD tvaru komolého kužele o maximálním průměru 2,1m a délce 1m jsou umístěny dvě nádrže spalivem, dvě nádrže sokysličovadlem, tlakové láhve sdusíkem a se vzduchem.

Sekce PAO válcového tvaru o maximálním průměru 2,72m a délce 3,1m nese ve své válcové hermetizované části o průměru 2,1m a délce 1,1m řídicí, navigační a telekomunikační systémy. Vpřechodové části mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motorků. Vzadní části je umístěn hlavní korekční motor o tahu 3,1kN; další 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu snádržemi kapalných pohonných látek. Všechny motory pracují shypergolickými (samovznítitelnými) kapalnými pohonnými látkami (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý). Na vnějším plášti PAO je umístěn radiátor termoregulačního systému.

Celková nosnost nákladní lodi činí od 2300 do 2600kg, zčehož může být až 1500kg kusového nákladu vhermetizované sekci GO a 1540kg pohonných látek pro stanici a plynů pro klimatizační systém stanice.

Životnost lodi ve spojení se stanicí je 6měsíců.

Motorů nákladní lodi se obvykle využívá též ke korekcím oběžné dráhy stanice. Pro tyto korekce bývá kdispozici 185–250kg paliva. Po splnění všech úkolů je nákladní loď naplněna odpadky a věcmi určenými klikvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad jižními oblastmi Pacifiku, kde shoří a její zbytky bez nebezpečí dopadnou na hladinu oceánu.

Varianty lodi

[editovat | editovat zdroj]

Kosmická loď Progress je průběžně zdokonalována. Vyvinuty byly tyto hlavní varianty:

Přehled vypuštěných lodí Progress

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článkuSeznam kosmických lodí Progress.

Ke konci roku bylo vypuštěno 171 lodí Progress. Nejstarší varianta (Progress) byla používána pro zásobování sovětských kosmických stanic Saljut6 a Saljut7 a společně sProgressy M též pro zajišťování provozu stanice Mir. Od roku 1998 byly postupně varianty Progress M, Progress M1 a Progress M-M využívány kobsluze Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a v roce 2015 tuto roli převzaly lodě varianty Progress MS.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. S.391.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Kosmické lodě Progress a jejich seznam
Progress 7K-TG (1978–1990)

1978 (Progress 1234) • 1979 (567) • 1980 (891011) • 1981 (12) • 1982 (13141516) • 1983 (1718) • 1984 (1920212223) • 1985 (24Kosmos 1669) • 1986 (Progress 2526) • 1987 (27282930313233) • 1988 (343536373839) • 1989 (4041) • 1990 (42)

Progress M (1989–2021)

1989 (Progress M-1M-2) • 1990 (Progress M-3M-4M-5) • 1991 (M-6M-7M-8M-9M-10) • 1992 (M-11M-12M-13M-14M-15) • 1993 (M-16M-17M-18M-19M-20) • 1994 (M-21M-22M-23M-24M-25) • 1995 (M-26M-27M-28M-29M-30) • 1996 (M-31M-32M-33) • 1997 (M-34M-35M-36M-37) • 1998 (M-38M-39M-40) • 1999 (M-41M-42) • 2000 (M-43) • 2001 (M-44M-45M-SO1/Pirs*) • 2002 (M-46) • 2003 (M-47M-48) • 2004 (M-49M-50M-51) • 2005 (M-52M-53M-54M-55) • 2006 (M-56M-57M-58) • 2007 (M-59M-60M-61M-62) • 2008 (M-63M-64M-65) • 2009 (M-66M-67M-MIM2/Poisk*) • 2021 (M-UM/Pričal*)

Progress M1 (2000–2004)ISS]]

2000 (Progress M1-1M1-2M1-3M1-4) • 2001 (M1-5M1-6M1-7) • 2002 (M1-8M1-9) • 2003 (M1-10) • 2004 (M1-11)

Progress M-M (2008–2015)

2008 (Progress M-01M) • 2009 (M-02MM-03M) • 2010 (M-04MM-05MM-06MM-07MM-08M) • 2011 (M-09MM-10MM-11MM-12M† • M-13M) • 2012 (M-14MM-15MM-16MM-17M) • 2013 (M-18MM-19MM-20MM-21M) • 2014 (M-22MM-23MM-24MM-25M) • 2015 (M-26MM-27M† • M-28MM-29M)

Progress MS (2015– )

2015 (Progress MS-01) • 2016 (MS-02MS-03MS-04†) • 2017 (MS-05MS-06MS-07) • 2018 (MS-08MS-09MS-10) • 2019 (MS-11MS-12MS-13) • 2020 (MS-14MS-15) • 2021 (MS-16MS-17MS-18) • 2022 (MS-19MS-20MS-21) • 2023 (MS-22MS-23MS-24MS-25) • 2024 (MS-26MS-27MS-28MS-29) • 2025 (MS-30MS-31MS-32) • 2026 (MS-33) • Plánované lety (MS-34MS-35)

Symboloznačuje selhání při startu nebo během letu. Symbol * označuje speciální modifikace pro dopravu modulů k ISS. Tučně jsou zvýrazněny probíhající lety.