| Progress | |
|---|---|
| 👁 Nákladní loď Progress MS-12 Nákladní loď Progress MS-12 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | OKB-1 (RKK Energija) |
| Země původu | Sovětský svaz👁 Sovětský svaz Sovětský svaz Rusko👁 Rusko Rusko |
| Provozovatel | Roskosmos |
| Použití | zásobování orbitální stanice |
| Technické specifikace | |
| Typ | nákladní kosmická loď |
| Nosná raketa | Sojuz 2.1a (aktuální) |
| Životnost | 6 měsíců (zadokovaný k ISS) 14 dní (v samostatném letu) |
| Startovní hmotnost | 7 020–7 250 kg |
| Kapacita nákladu | 2 300–2 600 kg |
| Délka | 7,23 m |
| Průměr | 2,72 m |
| Objem | 6,6 m³ (nákladní) |
| Energie | solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | aktivní |
| Související zařízení | |
| Odvozeno z | Sojuz |
Progress (rus. Прогресс; „pokrok“) je automatická nákladní kosmická loď odvozená zpilotované transportní lodě typu Sojuz. Do vesmíru je vynášena různými variantami nosných raket typu Sojuz. Výrobcem a provozovatelem je NPO Energija (НПО Энергия, nyní RKK Energija im. S.P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskevská obl., RSFSR (SSSR).
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Kosmické lodi typu Progress o celkové délce 7,23m, maximálním průměru 2,72m a vzletové hmotnosti od 7020 do 7250kg (včetně nákladu) tvoří tři části:
- nákladní sekce GO (gruzovoj otsek);
- sekce pro dopravu kapalných pohonných látek OKD (otsek komponentov dozapravky);
- přístrojová sekce PAO (priborno-agregatnyj otsek).
Hermetizovaná sekce GO ogiválního tvaru o průměru 2,2m, délce 3,15m včetně stykovacího zařízení a svnitřním prostorem 6,6m³ slouží kuložení kusového nákladu, dopravovaného na kosmickou stanici. Vpřední části se nachází průlez uzavřený hermetickým poklopem a zakončený aktivním stykovacím zařízením. Na obvodu příruby jsou umístěny spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a okysličovadla, vzduchu pro klimatizační systémy stanice a elektrické konektory.
Vnehermetizované sekci OKD tvaru komolého kužele o maximálním průměru 2,1m a délce 1m jsou umístěny dvě nádrže spalivem, dvě nádrže sokysličovadlem, tlakové láhve sdusíkem a se vzduchem.
Sekce PAO válcového tvaru o maximálním průměru 2,72m a délce 3,1m nese ve své válcové hermetizované části o průměru 2,1m a délce 1,1m řídicí, navigační a telekomunikační systémy. Vpřechodové části mezi PAO a OKD je umístěno 10 manévrovacích motorků. Vzadní části je umístěn hlavní korekční motor o tahu 3,1kN; další 4 manévrovací motorky a 10 trysek systému orientace spolu snádržemi kapalných pohonných látek. Všechny motory pracují shypergolickými (samovznítitelnými) kapalnými pohonnými látkami (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý). Na vnějším plášti PAO je umístěn radiátor termoregulačního systému.
Celková nosnost nákladní lodi činí od 2300 do 2600kg, zčehož může být až 1500kg kusového nákladu vhermetizované sekci GO a 1540kg pohonných látek pro stanici a plynů pro klimatizační systém stanice.
Životnost lodi ve spojení se stanicí je 6měsíců.
Motorů nákladní lodi se obvykle využívá též ke korekcím oběžné dráhy stanice. Pro tyto korekce bývá kdispozici 185–250kg paliva. Po splnění všech úkolů je nákladní loď naplněna odpadky a věcmi určenými klikvidaci, odpojí se od stanice a je navedena do atmosféry Země nad jižními oblastmi Pacifiku, kde shoří a její zbytky bez nebezpečí dopadnou na hladinu oceánu.
Varianty lodi
[editovat | editovat zdroj]Kosmická loď Progress je průběžně zdokonalována. Vyvinuty byly tyto hlavní varianty:
- Progress (1 až 42 + let Kosmos 1669) (bývá také označována jako Progress 7K-TG)
- Progress M (1 až 67)
- Progress M-SO1, M-MIM2 a M-UM (3 modifikace lodi Progress M, které dopravily na ISS moduly Pirs, Poisk a Pričal)
- Progress M1 (1 až 11)
- Progress M..M (1 až 29)
- Progress MS (dosud poslední modifikace, z velké části zaměřená na komunikační a navigační systémy – mimo jiné zavedla nový přibližovací navigační systém KURS a využití systémů GPS a Glonass)
Přehled vypuštěných lodí Progress
[editovat | editovat zdroj]Ke konci roku bylo vypuštěno 171 lodí Progress. Nejstarší varianta (Progress) byla používána pro zásobování sovětských kosmických stanic Saljut6 a Saljut7 a společně sProgressy M též pro zajišťování provozu stanice Mir. Od roku 1998 byly postupně varianty Progress M, Progress M1 a Progress M-M využívány kobsluze Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a v roce 2015 tuto roli převzaly lodě varianty Progress MS.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. S.391.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- 👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Progress na Wikimedia Commons - Progress na webu MEK-Kosmo
| Kosmické lodě Progress a jejich seznam | |
|---|---|
| Progress 7K-TG (1978–1990) | 1978 (Progress 1 • 2 • 3 • 4) • 1979 (5 • 6 • 7) • 1980 (8 • 9 • 10 • 11) • 1981 (12) • 1982 (13 • 14 • 15 • 16) • 1983 (17 • 18) • 1984 (19 • 20 • 21 • 22 • 23) • 1985 (24 • Kosmos 1669) • 1986 (Progress 25 • 26) • 1987 (27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33) • 1988 (34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39) • 1989 (40 • 41) • 1990 (42) |
| Progress M (1989–2021) | 1989 (Progress M-1 • M-2) • 1990 (Progress M-3 • M-4 • M-5) • 1991 (M-6 • M-7 • M-8 • M-9 • M-10) • 1992 (M-11 • M-12 • M-13 • M-14 • M-15) • 1993 (M-16 • M-17 • M-18 • M-19 • M-20) • 1994 (M-21 • M-22 • M-23 • M-24 • M-25) • 1995 (M-26 • M-27 • M-28 • M-29 • M-30) • 1996 (M-31 • M-32 • M-33) • 1997 (M-34 • M-35 • M-36 • M-37) • 1998 (M-38 • M-39 • M-40) • 1999 (M-41 • M-42) • 2000 (M-43) • 2001 (M-44 • M-45 • M-SO1/Pirs*) • 2002 (M-46) • 2003 (M-47 • M-48) • 2004 (M-49 • M-50 • M-51) • 2005 (M-52 • M-53 • M-54 • M-55) • 2006 (M-56 • M-57 • M-58) • 2007 (M-59 • M-60 • M-61 • M-62) • 2008 (M-63 • M-64 • M-65) • 2009 (M-66 • M-67 • M-MIM2/Poisk*) • 2021 (M-UM/Pričal*) |
| Progress M1 (2000–2004)ISS]] | |
| Progress M-M (2008–2015) | |
| Progress MS (2015– ) | 2015 (Progress MS-01) • 2016 (MS-02 • MS-03 • MS-04†) • 2017 (MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (MS-08 • MS-09 • MS-10) • 2019 (MS-11 • MS-12 • MS-13) • 2020 (MS-14 • MS-15) • 2021 (MS-16 • MS-17 • MS-18) • 2022 (MS-19 • MS-20 • MS-21) • 2023 (MS-22 • MS-23 • MS-24 • MS-25) • 2024 (MS-26 • MS-27 • MS-28 • MS-29) • 2025 (MS-30 • MS-31 • MS-32) • 2026 (MS-33) • Plánované lety (MS-34 • MS-35) |
| Symbol † označuje selhání při startu nebo během letu. Symbol * označuje speciální modifikace pro dopravu modulů k ISS. Tučně jsou zvýrazněny probíhající lety. | |
