Ratzeburg (česky Ratibor) je město ve Šlesvicku-Holštýnsku, Německo. Je hlavním městem zemského okresu Vévodství lauenburské. Leží asi 20 km jižně od Lübecku, 50 km od Hamburku a Schwerinu.

Ratzeburg je ze všech stran obklopen vodou Ratzeburského jezera, sevřeného mezi třemi přehradami tří vodních elektráren. Je známý především jako turistický cíl a klimatické lázně.

V první polovině 6. století území osídlili Obdorité. Ratzeburg je písemně zmíněn v Kronice Slovanů Helmolda z Bosau z 60. – 70. let 12. století pod jménem Racisburg (tj. Ratiborovo hradiště) jako středisko kmene Polabanů. Jméno města se odvozuje od polabského či vagerského knížete Ratibora^[1] V roce 1044 přišli do města křesťanští misionáři pod vedením mnicha Ansvera a postavili zde klášter. Roku 1066 byl klášter vypálen pohanským rujánským kmenem Ránů. Roku 1143 město ovládl saský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů, který zde roku 1154 dal založit biskupství a dóm. Ansverus byl svatořečen a jeho ostatky do dómu přeneseny. V letech 1194–1204 byl biskupem premonstrátský řeholní kanovník, svatý Isfrid z Ratzeburgu. V letech 1236–1250 byl ratzeburským biskupem další premonstrát, Ludolf, který po sporech s vévodou Albrechtem Saským zemřel mučednickou smrtí.

Posledním katolickým představitelem v severním Německu byl ratzeburský kníže biskup Georg von Blumenthal (1490–1550), od roku 1545 ohrožovaný luteránskými rebely. Ačkoliv město později patřilo k Sasko-Lauenburskému vévodství, a po něm k Prusku, území kláštera včetně dómu přešlo v roce 1648 na základě vestfálského míru do Meklenburska jako knížectví Ratzeburg a v roce 1701 se stalo součástí Meklenburska-Strelitzu.

Jiří Vilém vévoda Brunšvicko-Lüneburský a Sasko-lauenburský (1624–1705) dal město v roce 1692 silně opevnit, ale vojska dánského krále Kristiána V. následujícího roku Ratzeburg s výjimkou dómského okrsku zničila. Rekonstrukce města v barokním slohu proběhla podle vzoru Mannheimu, tehdy již hlavního sídla vévodů, ale zámek již rekonstruován nebyl.

Otto von Bismarck v úřadu ministerského předsedy roku 1865 vyjednal začlenění Lauenburského vévodství do Pruského království, téhož roku s pruským králem a německým císařem Vilémem I. město navštívil. Roku 1890 byl témuž císaři odhalen 44 tunový bronzový pomník (roku 1944 stržen a použit v německém zbrojním průmyslu). Bismarck roku 1871 obdržel část území a titul lauenburského vévody, který ale neužíval.

Spojenecké bombardování staré město zásadně nepoškodilo. Britská armáda obsadila město 3.května 1945, pod správou Spojenců byl region do roku 1949.

• Dóm – románská trojlodní bazilika s příčnou lodí, kapitula
• St. Petrikirche (městský kostel sv. Petra), protestantský
• St. Georg auf dem Berge (kostel sv. Jiří na hoře) – jednolodní, na kamenných románských základech dostavěn z cihel, památník obětí prusko-francouzské války (1870-1871)
• Herrenhaus der Herzöge von Mecklenburg (Panský dům meklenburských knížat), letohrádek z roku 1660, přestavěný roku 1764 na zámeček, nyní Regionální muzeum
• Věž vodárny, na Hindenburgově vyhlídce (1935)
• Budova nádraží
• Rodný dům a muzeum sochaře Ernsta Barlacha
• Lípa míru – na náměstí před Starou strážnicí, více než 300 let stará, od roku 1935 přírodní památka, připomíná zničení Ratzeburgu z roku 1693. Při obnově náměstí v roce 2010 měla být skácena, ale po protestech veřejnosti byla zachována. Ratzeburg je obecně znám starými lípami, romantický spisovatel Victor Scheffel je popsal při své cestě roku 1848.

• Svatý Evermod (1100–1178) – kanovník řádu premonstrátů, první ratzenburský biskup
• Julius František Sasko-Lauenburský – vévoda, otec Františky Sibyly
• Františka Sibyla Augusta Sasko-Lauenburská (1675 Ratzeburg –1733 Ettlingen) – vévodkyně

• 👁 Belgie
  Esneux, Belgie
• 👁 Francie
  Châtillon-sur-Seine, Francie
• 👁 Dánsko
  Ribe, Dánsko
• 👁 Polsko
  Sopoty, Polsko
• 👁 Švédsko
  Strängnäs, Švédsko
• 👁 Belgie
  Walcourt, Belgie

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Ratzeburg na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky