VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/STS-91

⇱ STS-91 – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
STS-91
👁 Image
Údaje o expedici
Na staniciMir
LoďDiscovery
COSPAR1998-034A
Členů expedice6, pak 7
Hostitelé25. základní expedice (Mir)
Datum startu2. června 1998 22:06 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Vzletová rampaLC-39A
Spojení se stanicí4. června 16:58 UTC
Délka letu9dní, 19hodin, 55minut
z toho na stanici3dny, 23hodina, 3minuty
Odlet ze stanice8. června 16:01 UTC
Datum přistání12. června 1998 13:29 UTC
Místo přistáníKennedyho vesmírné středisko
Andrew Thomas
Přechod z25. základní expedice (Mir)
Délka letu140dní, 15hodin, 12minut
Parametry dráhy
Perigeum350 km
Apogeum373 km
Doba oběhu91,8 min
Sklon dráhy51,7°
Fotografie posádky
👁 Zleva Lawrenceová, Chang-Diaz, Gorie, Kavandiová, Precourt, Rjumin, Thomas
Zleva Lawrenceová, Chang-Diaz, Gorie, Kavandiová, Precourt, Rjumin, Thomas
Navigace
Předchozí
STS-90
Následující
STS-95

STS-91 byla mise raketoplánu Discovery z června 1998. Cílem bylo setkání s ruskou vesmírnou stanicí Mir.

Pouze návrat z Miru

[editovat | editovat zdroj]

V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Cíle mise

[editovat | editovat zdroj]

Mise STS-91 byla jakýmsi předstupněm k Mezinárodní vesmírné stanici, měla zachovat nepřetržitou americkou přítomnost ve vesmíru a rozvíjet postupy a hardware potřebný pro ISS. Kromě toho nesl raketoplán na palubě Alpha magnetický spektrometr (Alpha Magnetic Spectrometer Investigation (AMS)), jehož cílem bylo hledání antihmoty a temné hmoty a studium v oblasti astrozyfiky.

Ke spojení Discovery se stanicí Mir došlo 4. června ve 12:58 hodin. Po spojení se stal Andy Thomas oficiálně členem posádky raketoplánu, po 130 dnech strávených na stanici Mir. Během následujících čtyř dní přeložila posádka raketoplánu na Mir 500 kg vody a 2130 kg materiálu. K odpojení od Miru došlo 8. června ve 12:01 hodin.

Prototyp AMS letěl do vesmíru během mise STS-91 poprvé. Aktivován byl hned první den. Původně měl odesílat údaje na Zemi skrz komunikační KU-band systém, ale kvůli problémům byly údaje zaznamenány na palubě raketoplánu. Posádka měla také problémy s televizním přenosem z paluby Miru, takže bylo spojení omezeno jen na audio.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-91 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Raketoplán Discovery (OV-103)

STS-41-DSTS-51-ASTS-51-CSTS-51-DSTS-51-GSTS-51-ISTS-26STS-29STS-33STS-31STS-41STS-39STS-48STS-42STS-53STS-56STS-51STS-60STS-64STS-63STS-70STS-82STS-85STS-91STS-95STS-96STS-103STS-92STS-102STS-105STS-114STS-121STS-116STS-120STS-124STS-119STS-128STS-131STS-133

Stav: Vyřazen v roce 2011. Vystaven v National Air and Space Museum.
Vesmírná stanice Mir
Moduly
Lodě
Programy
Expedice na Mir
základní

EO-1EO-2EO-3EO-4EO-5EO-6EO-7EO-8EO-9EO-10EO-11EO-12EO-13EO-14EO-15EO-16EO-17EO-18EO-19EO-20EO-21EO-22EO-23EO-24EO-25EO-26EO-27EO-28

návštěvní

EP-1EP-2EP-3EP-4EP-5EP-6EP-7EP-8EP-9EP-10EP-11EP-12EP-13EP-14EP-15EP-16EP-17

raketoplánů