| Sojuz 7 | |
|---|---|
| Údaje o lodi | |
| COSPAR | 1969-086A |
| Hmotnost | 6570 kg |
| Údaje o letu | |
| Volací znak | Буран (Buran) |
| Členůposádky | 3 |
| Datumstartu | 12. října 1969, 10:44:42 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur, Kazachstán |
| Vzletovárampa | 1/5 |
| Nosnáraketa | Sojuz |
| Délkaletu | 4 d, 22 h, 40 min 23 s |
| Datum přistání | 17. října, 09:25:05 UTC |
| Spojení se stanicí | |
| Apogeum | 223 km |
| Perigeum | 210 km |
| Sklon dráhy | 51.7° |
| Doba oběhu | 88,8 min |
| Počet oběhů | 80 |
| Navigace | |
Předchozí Sojuz 6 Následující Sojuz 8 | |
Sojuz 7 byla kosmická loď SSSR z roku 1969, která se svou posádkou a dvěma dalšími Sojuzy kroužila na oběžné dráze Země. Podle katalogu COSPAR dostala označení 1969-086A a byla 33. letem pilotované kosmické lodě z naší planety. Její volacím znakem byl BURAN.
Posádka
[editovat | editovat zdroj]Trojčlennou posádku tvořili tito kosmonauté:
- 👁 Sovětský svaz
Anatolij Filipčenko, velitel lodě, letěl poprvé, později letěl na Sojuzu 16 - 👁 Sovětský svaz
Vladislav Volkov, palubní inženýr, také nováček, později letěl na Sojuzu 11 - 👁 Sovětský svaz
Viktor Gorbatko, inženýr výzkumník, zde byl nováček, později letěl na Sojuzu 24 a Sojuzu 37
Záložní posádka
[editovat | editovat zdroj]Průběh letu
[editovat | editovat zdroj]Loď odstartovala z kosmodromu Bajkonur 12. října 1969 s pomocí stejnojmenné rakety. Dostala se na oběžnou dráhu ve výšce 207-226 km s dobou oběhu 88 minut. Den před ní vzlétla na orbitu Země loď Sojuz 6 a další den, 13. října 1969 loď Sojuz 8, takže řadu hodin byly na oběžné dráze Země najednou tři sovětské kosmické lodě (tzv. skupinový let) a společně také komunikovaly. V programu bylo spojení s lodí Sojuz 8, tato operace se však za pasivního přihlížení třetí lodi Sojuz 6 nezdařila. Lodě se pouze přiblížily na vzdálenost 500 metrů. Během letu bylo provedeno televizní vysílání z paluby lodi.
Přistávací kabina Sojuzu i s posádkou přistála po necelých pěti dnech letu (118 hodin) a absolvování 80 obletů Země s pomocí padáků a brzdícím motorem 17. října 1969 155 km severozápadně od Karagandy.[1][2]
Konstrukce lodě
[editovat | editovat zdroj]Udaná startovací hmotnost byla 6570 kg. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Navíc měla pasivní spojovací zařízení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Anatolij Vasiljevič Filipčenko, s.71.
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s.289.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]| Kosmické lodi Sojuz a jejich seznam | |
|---|---|
| Sojuz-MS (2016– ) | |
| Sojuz-TMA-M (2010–2016) | |
| Sojuz-TMA (2003–2011) | |
| Sojuz-TM (1986–2003) | |
| Sojuz-T (1976–1986) | |
| Sojuz 7K-TM (1975–1976) | |
| Sojuz 7K-T (1973–1981) | |
| Sojuz 7K-OKS (1971) | |
| Sojuz 7K-OK (1966–1971) | |
| Nepilotované | Kosmos 133 • Kosmos 140 • Kosmos 186 a Kosmos 188 • Kosmos 212 • Kosmos 213 • Kosmos 238 • Sojuz 2 • Kosmos 379 • Kosmos 396 • Kosmos 398 • Kosmos 434 • Kosmos 496 • Kosmos 573 • Kosmos 613 • Kosmos 638 • Kosmos 670 • Kosmos 672 • Kosmos 772 • Kosmos 869 • Kosmos 1001 • Kosmos 1074 • Sojuz 20 • Sojuz T-1 • Sojuz TM-1 |
| Sojuz 7K-L1 (1966–1970) | viz program Zond |
