Voozh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sojuz 29
Údaje o lodi
COSPAR	1978-061A
Hmotnost	6 800 kg
Údaje o letu
Volací znak	Фотон ("Foton")
Členůposádky	2
Datumstartu	15. června 1978 20:16:45 UTC
Kosmodrom	Bajkonur, Kazachstán
Vzletovárampa	LC1
Nosnáraketa	Sojuz
Délkaletu	79 d 15 h 23 m 49 s
Datum přistání	3. září 1978 11:40:34 UTC
Spojení se stanicí
Apogeum	266 km
Perigeum	197,8 km
Sklon dráhy	51,65°
Doba oběhu	88,86 min
Počet oběhů	1 257
Navigace
Předchozí Sojuz 28 Následující Sojuz 30

Sojuz 29 byla kosmická loď SSSR z roku 1978, která se svou posádkou absolvovala let k sovětské orbitální stanici Saljut 6. Podle katalogu COSPAR dostala později označení 1978-061A. Byl to 64. registrovaný let kosmické lodě s lidmi na palubě ze Země. Jejím volacím znakem byl FOTON.^[1]

Posádka

[editovat | editovat zdroj]

Dvoučlennou posádku, druhou základní na Saljutu 6 tvořili tito kosmonauti:

👁 Sovětský svaz
Vladimir Kovaljonok, 36 roků, druhý let do vesmíru, zde velitel lodě
👁 Sovětský svaz
Alexandr Ivančenkov, 45 roků, třetí let do vesmíru, zde palubní inženýr

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Start

[editovat | editovat zdroj]

Loď odstartovala 15. června 1978 večer z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Sojuz U. Start se vydařil, systém automatického přibližování fungoval včetně závěrečné operace pevného spojení, ke kterému došlo 16. června 1978.

Práce na stanici

[editovat | editovat zdroj]

O další den později, 17. června 1978 oba kosmonauti přestoupili ze své lodě do stanice. V té době kroužila nad Zemí ve výšce 338–368 km a s dobou oběhu 91 minut.

Stálý pracovní den byl určen na 6–21 hodinu SEČ. Po čtyřech dnech byla stanice zkontrolována a uvedena do plného provozu. Poté byly zahájeny plánované experimenty s tavicí pecí SPLAV a dalekohledem pro registraci submilimetrového záření.

Návštěvy

[editovat | editovat zdroj]

Ve dnech 28. června až 5. července byla u stanice na pracovním pobytu loď Sojuz 30 s mezinárodní posádkou Klimuk – Hermaszewski.

Dne 9. července se ke druhému kontaktnímu uzlu stanice připojila zásobovací loď Progress 2. Po vyložení nákladu a využití její zásoby paliva k dosažení vyšší dráhy se 2. srpna oddělila a zanikla v atmosféře.

Návrat lodě k Zemi

[editovat | editovat zdroj]

👁 Image

Přistávací kapsle Sojuzu 29 ve vojenském historickém muzeu v Drážďanech

Dne 27. srpna 1978 se ke stanice připojila loď Sojuz 31 s další mezinárodní posádkou Bykovskij – Jähn. Společně celá čtveřice pracovala, návštěva se odpojila 3. září a vrátila na Zemi v lodi stálé posádky, Sojuzu 29. Přistání kabiny se s pomocí padákového systému podařilo na území Kazachstánu, 140 km na jihovýchod od Džezkazganu. ^[2]^[1]

Závěr mise základní posádky

[editovat | editovat zdroj]

Kovaljonok s Ivančenkovem zůstali ve službě na palubě stanice i po odletu lodě, se kterou ze Země startovali. Provedli mj. náročnou operaci přemístění prázdné lodě Sojuz 31 ze zadního k přednímu spojovacímu uzlu.

Dne 6. října se ke stanici připojila další nákladní loď Progress 4, prázdná se odpojila 24. října a zanikla v atmosféře.

Dne 19. srpna 1978 posádka překonala světový rekord v délce pobytu ve vesmíru (držel jej Sojuz 26). Pak zintenzivnili fyzická cvičení, dokončili plánovaná měření a s lodí Sojuz 31 dne 2. listopadu 1978 odletěli na Zem.

Tři měsíce po jejich odletu nastoupila svou službu na Saljutu 6 třetí základní posádka na Sojuzu 32.

Konstrukce lodě

[editovat | editovat zdroj]

Udaná startovací hmotnost byla 6 800 kg vč. 200 kg paliva pro manévrování a brzdění. Loď se obdobně jako ostatní lodě Sojuz skládala ze tří částí, kulovité orbitální sekce, návratové kabiny a sekce přístrojové. Měla namontováno spojovací zařízení a padákový systém.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

1 2 VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Pilotované kosmické lety, s.304.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Alexandr Sergejevič Ivančenkov, s.97.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

👁 Image
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sojuz 29 na Wikimedia Commons
Na webu Kosmo
Na webu Space

Kosmické lodi Sojuz a jejich seznam
Sojuz-MS (2016– )	MS-01 • MS-02 • MS-03 • MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07 • MS-08 • MS-09 • MS-10 • MS-11 • MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15 • MS-16 • MS-17 • MS-18 • MS-19 • MS-20 • MS-21 • MS-22 • MS-23 • MS-24 • MS-25 • MS-26 • MS-27 • MS-28 • MS-29 (plánováno)
Sojuz-TMA-M (2010–2016)	TMA-01M • TMA-02M • TMA-03M • TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M • TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M • TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M • TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M • TMA-20M
Sojuz-TMA (2003–2011)	TMA-1 • TMA-2 • TMA-3 • TMA-4 • TMA-5 • TMA-6 • TMA-7 • TMA-8 • TMA-9 • TMA-10 • TMA-11 • TMA-12 • TMA-13 • TMA-14 • TMA-15 • TMA-16 • TMA-17 • TMA-18 • TMA-19 • TMA-20 • TMA-21 • TMA-22
Sojuz-TM (1986–2003)	TM-2 • TM-3 • TM-4 • TM-5 • TM-6 • TM-7 • TM-8 • TM-9 • TM-10 • TM-11 • TM-12 • TM-13 • TM-14 • TM-15 • TM-16 • TM-17 • TM-18 • TM-19 • TM-20 • TM-21 • TM-22 • TM-23 • TM-24 • TM-25 • TM-26 • TM-27 • TM-28 • TM-29 • TM-30 • TM-31 • TM-32 • TM-33 • TM-34
Sojuz-T (1976–1986)	T-2 • T-3 • T-4 • T-5 • T-6 • T-7 • T-8 • T-9 • T-10-1 • T-10 • T-11 • T-12 • T-13 • T-14 • T-15
Sojuz 7K-TM (1975–1976)	16 • 19 • 22
Sojuz 7K-T (1973–1981)	12 • 13 • 14 • 15 • 17 • 18a • 18 • 20 • 21 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40
Sojuz 7K-OKS (1971)	10 • 11
Sojuz 7K-OK (1966–1971)	1 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7 • 8 • 9
Nepilotované	Kosmos 133 • Kosmos 140 • Kosmos 186 a Kosmos 188 • Kosmos 212 • Kosmos 213 • Kosmos 238 • Sojuz 2 • Kosmos 379 • Kosmos 396 • Kosmos 398 • Kosmos 434 • Kosmos 496 • Kosmos 573 • Kosmos 613 • Kosmos 638 • Kosmos 670 • Kosmos 672 • Kosmos 772 • Kosmos 869 • Kosmos 1001 • Kosmos 1074 • Sojuz 20 • Sojuz T-1 • Sojuz TM-1
Sojuz 7K-L1 (1966–1970)	viz program Zond