Starica (ruskyСтарица) je město v Tverské oblasti v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měla přes osm tisíc obyvatel.

Starica leží na východním okraji Valdajské vrchoviny u ústí říčky Staricy do Volhy. Od Tveru, správního střediska oblasti, je vzdálena přibližně pětasedmdesát kilometrů jihozápadně.

Přibližně dvanáct kilometrů severozápadně od města leží železniční stanice Starica na trati Lichoslavl – Toržok – Ržev – Vjazma, která byla uvedena do provozu v roce 1878.

Sídlo zde vzniklo v roce 1297 jako pevnost Tverského velkoknížectví, která byla zprvu nazývána Gorodok (Городок) nebo Gorodesk (Городеск). Jméno Starica se objevuje později a město jej dostává až druhotně podle říčky.

Od roku 1485 se celé Tverské velkoknížectví i se Staricou stalo součástí Moskevského velkoknížectví.

Roku 1775 získala Starica status újezdního města. V 18. a 19. století byla důležitou součástí vodní cesty mezi Moskvou a Petrohradem.

Za druhé světové války byla Starica 12. října 1941 obsazena německou armádou a 1. ledna 1942 dobyta zpět jednotkami Kalininského frontu Rudé armády.