Zbiroh (německyZbirow) je město vokrese Rokycany vPlzeňském kraji. Včetně částí Chotětín, Jablečno, Přísednice a Třebnuška ve městě žije zde přibližně 2500^[1]obyvatel.

Zbiroh leží na jižním okraji chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Rozloha správního území města je přibližně 32km². Ve městě se nachází základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, lékárna, zdravotní středisko, pošta, fotbalové hřiště, sokolovna a na náměstí lze najít muzeum, knihovnu, kino a informační centrum mikroregionu Zbirožsko. Na kopci nad městem stojí zbirožský zámek.

Název města vznikl složením slovesa zbýt a předmětu roh v hanlivém či posměšném významu.^[4] V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: de Sbirowe (1230), Zbiroh (1247, 1413, 1589), Sbirow (1324), Sbyrow (1327), Sbyrow (1336), Sbyroh (1352–1399), Swiroho (okolo roku 1405), Sbyeroh (1395), ze Zbiroha (1422), na Zbiroze (1423, 1448),^[4] Zbyrozsky (okolo roku 1430), Zbieroh (1518),^[5] „we Zbijroze Zbiroh hrad, mčko zBiroh… wzBijroze“ (1542), „zByroh hrad,… wZbiroze“ (1542), Zbirovské panství (1603), Zbirowa (1650), Zbirow (1654), „rychta zbirowska, městys Zbirow“ (1655–1730), Zbirow a Zbiroh (1788, 1848, 1849), Zbirow (1872), Zbirov a Zbiroh (1904) a Zbiroh (1913).^[4]

První písemná zmínka oobci pochází zroku 1230. Vroce 1369 byla původní trhová ves povýšena na městečko. Rožmberkové věnovali Zbirohu znak (červená pětilistá růže na stříbrném poli), pečeť, právo kvaření piva a konání trhů. Při návštěvě císaře Františka JosefaI. vroce 1897 bylo městečko Zbiroh povýšeno na město.

V letech 1873–1875 stavěl Bethel Henry Strousberg železnici v trase Františkov – Zbiroh – Kařez – Zaječov – Strašice – Dobřív – Mirošov, nazývanou později Strousbergova dráha. V několika místech byly postaveny náspy a někde i položeny koleje. Dostal se ale do finančních problémů a dráhu nedokončil, roku 1875 byl na dva roky uvězněn a jeho majetek připadl věřitelům. Další pokus o zprovoznění dráhy byl zahájen roku 1911, ale kvůli světové válce nebyl realizován. Československé dráhy projevily snahu obnovit trať v roce 1924, ale neuspěly.

Vletech 1882–2012 byla nedaleko města na katastru obce Kařez železniční stanice Zbiroh, která musela z větší části ustoupit modernizaci tratě Praha–Plzeň. Pro cestující vznikla náhrada v podobě zastávky Kařez, která leží přímo u vsi Kařez, cca 800 m od původního nádraží směrem kPlzni. U nádraží, které bylo přejmenováno na Zbiroh nákladové nádraží, je dnes autobusová zastávka „Kařez, Borek“. Dopravu od železniční zastávky do Zbiroha zajišťují autobusové linky.

• Zámek Zbiroh
• Kostel svatého Mikuláše
• Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Kříž
• Pomník, u Kařízka
• Sokolovna
• Městské vlastivědné muzeum
• Muzeum J. V. Sládka

• Václav Jedlička (1862–1928), akademický malíř
• Josef Jedlička (1868–1938), český strojní inženýr, vysokoškolský pedagog a rektor ČVUT
• Josef Merhaut (1863–1907), spisovatel a novinář
• Josef Palivec (1886–1975), diplomat a básník
• Josef Václav Sládek (1845–1912), básník
• Benignus Sychrovský (1675–1737), kněz a teolog
• Antonín Jaroslav Klose (1861–1906), lyrický spisovatel
• Karel Vokáč (1903–1944) básník, učitel, bojovník proti nacismu
• Antonín Rott († 1944), bojovník proti nacismu
• František Frýda (1914–1999), úředník, divadelník a spisovatel

• 👁 Kostel svatého Mikuláše
  
  Kostel svatého Mikuláše
• 👁 Kašna na Masarykově náměstí
  
  Kašna na Masarykově náměstí
• 👁 Zámek, letecký pohled
  
  Zámek, letecký pohled
• 👁 Masarykovo náměstí, pohled od západu
  
  Masarykovo náměstí, pohled od západu
• 👁 Městský úřad Zbiroh
  
  Městský úřad Zbiroh
• 👁 Pamětní deska J.V.Sladkovi na muzeu
  
  Pamětní deska J.V.Sladkovi na muzeu
• 👁 Dům čp. 123 na Masarykově náměstí
  
  Dům čp.123 na Masarykově náměstí
• 👁 Jedličkova vila čp. 229
  
  Jedličkova vila čp.229
• 👁 dům čp. 50
  
  dům čp. 50
• 👁 Socha Jana Nepomuckého na náměstí
  
  Socha Jana Nepomuckého na náměstí
• 👁 Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí
  
  Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí
• 👁 Památník padlým
  
  Památník padlým