VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Arvid_Lindman

⇱ Arvid Lindman – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arvid Lindman
👁 Image
Narození19.září 1862
Österby
Úmrtí9.prosince 1936 (ve věku 74let)
Croydon
Příčinaúmrtíletecká nehoda
MístopohřbeníSeverní hřbitov (od 1936; 59°21′22″ s. š., 18°1′12″ v. d.)
AlmamaterNámořní válečná škola
Povolánídiplomat, politik, byznysmen a voják
Oceněnírytíř 1. třídy Vasova řádu (1897)
Řád Serafínů (1908)
Záslužný řád pruské koruny (1908)
rytíř Řádu Karla XIII. (1917)
Řád koruny
…více na Wikidatech
PolitickéstranyProtekcionistická strana První komory (1905–1909)
Strana sjednocené pravice (1910–1911)
lmb (1912–1934)
Pravicová parlamentní skupina (1935)
ChoťAnnie Almströmová (1888–1927)[1][2]
DětiRolf Lindman[2]
Eva Lindmanová[2]
Karin Lindmanová[2]
RodičeAchates Lindman[1][2] a Ebba Karolina Dahlgrenová[2]
RodLindmanové
PříbuzníSigurd Per Achates Lindman[3] (bratr)
Funkcegenerální ředitel (Televerket; 1904–1907)
člen První komory (1905–1910)
ministr námořnictva Švédska (1905)
premiér Švédska (1906–1911)
ministr zemské obrany Švédska (1907)
…více na Wikidatech
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salomon Arvid Achates Lindman (19. září 1862 Österbybruk9. prosince 1936 Croydon) byl švédský konzervativní politik. V letech 1906–1911 a znovu v letech 1928–1930 byl premiérem Švédska. Od března do října 1917 byl rovněž ministrem zahraničních věcí. Roku 1905 též krátce zastával post ministra námořnictva. V letech 1912–1935 byl vůdcem politické strany Liga všeobecného hlasování (Allmänna valmansförbundet), která je dnes známa jako Umírněná strana.

Do švédské historie se zapsal především tím, že prosadil všeobecné volební právo (pro muže). Prosadil přitom poměrný volební systém, neboť se obával, že většinový systém by mohl být pro pravici likvidační. Podle politologa Leifa Lewina byla Lidmanem prosazená volební reforma "pravděpodobně nejdůležitější rozhodnutí švédského parlamentu během celého 20. století". Krom rozšíření volebního práva také znamenala oslabení radikalismu a vznik politické kultury charakterizované spoluprací, a nikoli konflikty.[4] Na pravici byl vnímán jako umírněný pragmatik náchylný ke kompromisu, což mu vyneslo nepřátelství mnohem tvrdšího Ernsta Tryggera. Jeho výrok, že konzervativní princip znamená schopnost "opustit jednu pevnou pozici a zaujmout jinou", se stal proslulým, byť byl i zesměšňován. Odporoval vždy fašistickým a nacistickým tendencím na pravici - když mládežnická organizace jeho strany vyjádřila sympatie autoritářství, Lindman ji celou vyloučil. Na rozdíl od jiných konzervativních politiků neviděl mezi konzervatismem a fašismem průniky. "V zásadních bodech nelze nikdy smířit národně socialistické a konzervativní názory," řekl k tomu. Odmítal také vždy tvrdý zásah proti odborům, po němž část pravice volala. Jeden z mála principů, v němž byl zcela neústupný, byla nedotknutelnost vlastnického práva, tu viděl jako jádro skutečného konzervatismu.

V politice měl přezdívku Admirál, to proto, že byl původně námořníkem (jeho nejvyšší reálně dosaženou hodností byl kontradmirál). Byl i úspěšným obchodním manažerem, v letech 1892 až 1903 byl generálním ředitelem železáren Iggesund, v letech 1903 až 1923 ředitelem dalších železáren Strömbacka (odštěpená firma Iggesundu). V letech 1904 až 1907 byl generálním ředitelem Televerketu, švédské národní telekomunikační agentury.[5] Byl také svobodným zednářem.

Zemřel při letecké havárii poblíž letiště Croydon v Londýně, když letadlo Douglas DC-2 krátce po startu narazilo do domů v husté mlze.

  1. 1 2 S Arvid A Lindman. Dostupné online.
  2. 1 2 3 4 5 6 Anders Norberg, Andreas Tjerneld, Björn Asker: Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. Almqvist & Wiksell. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-02-21].
  3. Geni.com.
  4. DAUNFELDT, Erik. Arvid Lindman: Sveriges sanna landsfader. Timbro.se [online]. 2023-06-21 [cit. 2026-01-11]. Dostupné online.
  5. Arvid Lindman and Swedish telephony. Ericsson.com [online]. [cit. 2026-01-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Švédska

Louis De Geer st. (1876–1880) Arvid Posse (1880–1883) Carl Johan Thyselius (1883–1884) Robert Themptander (1884–1888) Gillis Bildt (1888–1889) Gustaf Åkerhielm (1889–1891) Erik Gustaf Boström (1891–1900) Fredrik von Otter (1900–1902) Erik Gustaf Boström (1902–1905) Johan Ramstedt (1905) Christian Lundeberg (1905) Karl Staaff (1905–1906) Arvid Lindman (1906–1911) Karl Staaff (1911–1914) Hjalmar Hammarskjöld (1914–1917) Carl Swartz (1917) Nils Edén (1917–1920) Hjalmar Branting (1920) Louis de Geer (1920–1921) Oscar von Sydow (1921) Hjalmar Branting (1921–1923) Ernst Trygger (1923–1924) Hjalmar Branting (1924–1925) Rickard Sandler (1925–1926) Carl Gustaf Ekman (1926–1928) Arvid Lindman (1928–1930) Carl Gustaf Ekman (1930–1932) Felix Hamrin (1932) Per Albin Hansson (1932–1936) Axel Pehrsson-Bramstorp (1936) Per Albin Hansson (1936–1946) Tage Erlander (1946–1969) Olof Palme (1969–1976) Thorbjörn Fälldin (1976–1978) Ola Ullsten (1978–1979) Thorbjörn Fälldin (1979–1982) Olof Palme (1982–1986) Ingvar Carlsson (1986–1991) Carl Bildt (1991–1994) Ingvar Carlsson (1994–1996) Göran Persson (1996–2006) Fredrik Reinfeldt (2006–2014) Stefan Löfven (2014–2021) Magdalena Anderssonová (2021–2022) Ulf Kristersson (od 2022)

👁 Image