VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Trygger

⇱ Ernst Trygger – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernst Trygger
👁 Image
Narození27.října 1857
farnost Skeppsholms
Úmrtí23.září 1943 (ve věku 85let)
Oskarova farnost
MístopohřbeníSeverní hřbitov (59°21′24″ s. š., 18°1′49″ v. d.)
AlmamaterUppsalská univerzita (od 1876)
Povolánísoudce, diplomat, univerzitní kancléř a politik
ZaměstnavatelUppsalská univerzita
OceněníŘád Serafínů (1926)
PolitickéstranyProtekcionistická strana První komory (1898–1909)
Strana sjednocené pravice (1910–1911)
individual applicant (1912)
National Party (1913–1934)
Pravicová parlamentní skupina (1935–1937)
ChoťSigne Trygger[1]
DětiCarl Trygger[2][1]
RodičeCarl Oscar Alfred Trygger[1]
Funkceprofesor (od 1889)
člen První komory (1898–1911)
prorektor (Uppsalská univerzita; 1901–1905)
Justice of the Supreme Court of Sweden (1905–1907)
člen První komory (1912–1937)
…více na Wikidatech
Podpis👁 Ernst Trygger – podpis
👁 Logo Wikimedia Commons
multimediální obsah naCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernst Trygger (27. října 1857 Stockholm23. září 1943 Stockholm) byl švédský konzervativní politik. Od 19. dubna 1923 do 18. října 1924 byl premiérem Švédska. V letech 1928–1930 byl ministrem zahraničních věcí.[3] Byl členem Národní strany (Nationella partiet), kterou vedl v letech 1913–1923 a 1924–1933, a která se v roce 1935 přičlenila ke Straně všeobecného hlasování (Allmänna valmansförbundet), dnešní Umírněné straně.

Vystudoval práva na Uppsalské univerzitě, kde se v roce 1889 nakonec stal profesorem práva. Během "krize nádvoří" v roce 1914, kdy se švédský král naposledy pokusil uzmout větší moc, byl jeho tajným poradcem.[4] V letech 1909–1918 byl jasně zaměřen proti demokracii a parlamentarismu, avšak po jejich prosazení se demokratickým pravidlům přizpůsobil. Jeho kabinet byl menšinový a prosadil minimum, neboť nebyl schopen získat podporu ani u liberálů, ani u sociálních demokratů. K úspěchům jeho kabinetu bývá počítáno položení základů veřejnoprávního rozhlasu a prosazení práva žen pracovat ve státní službě.[5] Po dvouletém působení jako ministr zahraničí v Lindmanově kabinetu v letech 1928–1930 omezil Trygger své politické angažmá a soustředil se na akademickou kariéru. Zemřel na komplikace po zlomenině nohy. Jeho vila v Diplomatstadenu ve Stockholmu je dnes sídlem Švédské advokátní komory.

  1. 1 2 3 Anders Norberg, Andreas Tjerneld, Björn Asker: Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. Almqvist & Wiksell. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-08].
  2. sčítání lidu ve Švédsku roku 1900. Švédský národní archiv. Dostupné online.
  3. Ernst Trygger. Store norske leksikon [online]. [cit. 2026-01-12]. Dostupné online.
  4. Ernst Trygger. Danmarks Nationalleksikon [online]. 2025-03-03 [cit. 2026-01-12]. Dostupné online. (dánsky)
  5. SAMUELSSON, MarieLouise. Ernst Trygger. [s.l.]: Albert Bonniers Förlag 119s. Dostupné online. ISBN978-91-0-011974-4. (švédsky) Google-Books-ID: OoOU0QEACAAJ.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Premiéři Švédska

Louis De Geer st. (1876–1880) Arvid Posse (1880–1883) Carl Johan Thyselius (1883–1884) Robert Themptander (1884–1888) Gillis Bildt (1888–1889) Gustaf Åkerhielm (1889–1891) Erik Gustaf Boström (1891–1900) Fredrik von Otter (1900–1902) Erik Gustaf Boström (1902–1905) Johan Ramstedt (1905) Christian Lundeberg (1905) Karl Staaff (1905–1906) Arvid Lindman (1906–1911) Karl Staaff (1911–1914) Hjalmar Hammarskjöld (1914–1917) Carl Swartz (1917) Nils Edén (1917–1920) Hjalmar Branting (1920) Louis de Geer (1920–1921) Oscar von Sydow (1921) Hjalmar Branting (1921–1923) Ernst Trygger (1923–1924) Hjalmar Branting (1924–1925) Rickard Sandler (1925–1926) Carl Gustaf Ekman (1926–1928) Arvid Lindman (1928–1930) Carl Gustaf Ekman (1930–1932) Felix Hamrin (1932) Per Albin Hansson (1932–1936) Axel Pehrsson-Bramstorp (1936) Per Albin Hansson (1936–1946) Tage Erlander (1946–1969) Olof Palme (1969–1976) Thorbjörn Fälldin (1976–1978) Ola Ullsten (1978–1979) Thorbjörn Fälldin (1979–1982) Olof Palme (1982–1986) Ingvar Carlsson (1986–1991) Carl Bildt (1991–1994) Ingvar Carlsson (1994–1996) Göran Persson (1996–2006) Fredrik Reinfeldt (2006–2014) Stefan Löfven (2014–2021) Magdalena Anderssonová (2021–2022) Ulf Kristersson (od 2022)

👁 Image