Nejprve působil vpohraničních farnostech pražské arcidiecéze (Chlum sv.Maří nad Ohří, Jáchymov, Nové Mitrovice). Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Vtéto době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu sMetodějem Habáněm na možnostech formace členů řádu, později se stal magistrem kleriků a vikářem provinciála. Tato činnost skončila jeho odsouzením roku (od 1981 do 1982) a pobytem ve vězení Plzeň-Bory (ve stejné době tam byl vězněn mj. iVáclav Havel). Po propuštění až do roku 1989 pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač.

Roku 1986 byl tajně ustanoven provinciálem Českomoravské dominikánské provincie. Úřad vykonával 12 let. Po roce 1990 působil již veřejně jako provinciál dominikánského řádu. Souběžně stím vyučoval na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého vOlomouci a vykonával též úřad předsedy Konference vyšších řeholních představených v ČSF, ČR a byl také místopředsedou Evropské konference vyšších řeholních představených.

Byl iniciátorem českého překladu Jeruzalémské bible, vytvářeného od roku 1980 a členem 10členného týmu překladatelů. Spolu sFrantiškemX. Halasem a jeho ženou Dagmar byl ijejím hlavním překladatelem. Vtradicích dominikánské spirituality se vyprofiloval jako teolog, kdy v této souvislosti publikoval knižně i časopisecky, zejména voboru biblistiky. Jako šéfredaktor se výrazně podílel na vydávání dominikánské revue pro teologii, duchovní život a kulturu, Revue Salve, aj. Následně se stal členem mezinárodní revue Communio v české mutaci.

Dne 6.června 1998 byl jmenován biskupem Královéhradecké diecéze a 26. září téhož roku přijal biskupské svěcení. 4. listopadu 2004 byl jmenován též apoštolským administrátorem Litoměřické diecéze zdůvodu nemoci biskupa Pavla Posáda, tuto funkci zastával až do jmenování Jana Baxanta novým litoměřickým biskupem vroce 2008.

V sobotu 13.února 2010 byl jmenován nástupcem kardinála Miloslava Vlka ve funkci pražského arcibiskupa. Úřadu se ujal 10.dubna 2010 po své intronizaci vkatedrále sv.Víta, Václava a Vojtěcha. Za své cíle označil spolupráci na vyřešení právních majetkových otázek a též naznačil řešení statutu katedrály. Taktéž, aby církev více oslovovala mladé a aby dohoda omajetkovém vyrovnání státu a církve byla ku prospěchu celé společnosti, atím také ku prospěchu církví a náboženských společností.^[1]

Dne 6.ledna 2012 oznámil papež Benedikt XVI. na závěr mše, kterou sloužil při příležitosti slavnosti Zjevení Páně (lidově sv.Tří králů), že arcibiskupa Duku spolu sdalšími 21duchovními ustanoví vblízké budoucnosti kardinálem.^[6] Oficiální ustanovení / creatio/ bylo provedeno při papežské konsistoři, která se konala dne 18.února 2012 vbazilice sv.Petra ve Vatikánu. Svou první mši vnové hodnosti sloužil kardinál Duka 25.února 2012 vkatedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha vPraze.^[7] Při této příležitosti uctil památku svatého Vojtěcha a připomenul též památku Josefa Toufara, který vroce 1950 právě toho dne zemřel na následky vyšetřování komunistickým režimem.

Ve čtvrtek 26.dubna 2018, vden svých 75. narozenin,^{[pozn. 1]} odevzdal, dle předpisů Kodexu církevního práva, kardinál Dominik Duka papeži Františkovi dopis, ve kterém rezignoval na post pražského arcibiskupa. Odpovědí bylo psaní od Apoštolské nunciatury, zveřejněné na webu pražského arcibiskupství,^[8] vněmž papež František dopis přijal a zároveň Duku vyzval, aby úřad konal dále, dokud nebude stanoveno jinak.^[9][10] Jeho nástupcem v roce 2022 jmenoval papež František Jana Graubnera, dosavadního arcibiskupa olomouckého. Do doby nastoupení nového arcibiskupa pověřil papež František Dominika Duku apoštolským administrátorem během sedisvakance, než se nový arcibiskup 2. července 2022 kanonicky ujmul úřadu.

Na začátku října 2025 byl akutně operován.^[11] Dne 1. listopadu téhož roku byl ve vážném stavu převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze^[12] a 4. listopadu 2025 zemřel ve věku 82let.^[13] Rakev s tělem zemřelého byla ve dnech 13. a 14. listopadu vystavena v kostele Všech svatých na Pražském hradě, pohřební mše pak na 15. listopadu v Katedrále svatého Víta, kde byl také pohřben do arcibiskupské hrobky.^[14]

Dne 14.září 2012, během slavnostní investitury Českého velkopřevorství orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu sv.Lazara Jeruzalémského, konané na svátek Povýšení sv.Kříže, se Dominik Duka stal novým Generálním kaplanem řádu. Kardinál Duka byl tak vpořadí již třetím, původně královéhradeckým biskupem, který přijal Svatolazarský kříž a patronát nad duchovním působením řádu vČesku, ale poprvé vdějinách spůsobností pro převorství a komendy po celém světě.^[22]

Při příležitosti své investitury vyzdvihl především oběti, které svatolazarští rytíři přinesli během druhé světové války a také vdobě komunistické perzekuce, kdy několik členů řádu podstoupilo mučení a smrt vpracovních táborech. Duchovní velkokříž sv.Lazara přijal kardinál Duka během páteční ceremonie vKatedrále sv.Víta na Pražském hradě zrukou 50.velmistra orleánské obedience řádu, Jana Josefa Dobrzenského a předsedy řádové vlády, Charlese-Philippa d’Orléans, vévody zAnjou. Přítomen byl také papežský nuncius vČeské republice arcibiskup Giuseppe Leanza. Slavnostní liturgie se zúčastnili duchovní azástupci sedmi řádových jurisdikcí spolu spředstaviteli Českého velkopřevorství.

V roce 2020 napsal Duka velmistru Janu Josefu Dobrzenskému, že řád nepostupuje dle svých vnitřních regulí a pokud nedojde k nápravě, pak rezignuje. K 1. lednu 2021 byl Duka kvůli vnitřním sporům rozhodnutím velmistra Jana Josefa Dobrzenského zřádu vyloučen a odvolán zfunkce duchovního protektora a generálního kaplana.^[23] Takovýto postup však byl v rozporu s kanonickým právem, čímž spor vyvrcholil. Následně pak Česká biskupská konference odejmula řádu pověření společenství věřících.^[24]

V roce 2024 přirovnal Letní olympijské hry v Paříži konané v témže roce k hrám v Berlíně v roce 1936 a v Moskvě v roce 1980.^[25] Část zahajovacího ceremoniálu nazvaná "La Cène sur la scène sur la Seine" je slovní hříčka "Scéna poslední večeře na Seině". Kde představení zinscenovalo queer drag show představení s inspirací Da Vinchiho slavného obrazu. I když existuje i inspirace Bakchanálií a obrazem Hostina bohů, vztah k Poslední večeři je evidentní a podstatný.^[26] Hlavní DJ, Piche v rozhovoru uvedla, že představení bylo inspirované poslední večeří, ale že nešlo o provokaci. Dále, že problém není v připodobnění představení, ale že v něm figurují queer lidé.^[27][28] Vatikán představení taktéž odsoudil.^[29]

V únoru 2008 se biskup Duka podle deníku Právo krátce před prezidentskými volbami vparlamentu soukromě sešel sposlancem KDU-ČSL Jiřím Hanušem a hovořil sním (mimo jiné) iovolbě prezidenta republiky vonom roce. Česká biskupská konference se pod vedením olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera předtím usnesla, že biskupové zůstanou neutrální a nebudou do kampaně zasahovat. Poslanec Jiří Hanuš pak vypověděl, že mu Duka vosobním rozhovoru pouze řekl svůj osobní názor na oba kandidáty, ale neradil mu, koho volit.^[30]

Proslov tehdejšího prezidenta Václava Klause na Svatováclavské pouti 28.září 2011 vyprovokoval skupinu intelektuálů ksepsání Svatováclavské výzvy katolickým biskupům, ve které vystoupili proti propojení církve sjakoukoli politickou silou. Dominik Duka kritiku politizace církve odmítl na svém blogu^[31] ze dne 28.března 2013, kde napsal: „Církev vstupuje jako korektiv do společenského a politického života. Nikoliv stranického, ale společenského života, kde stojí na straně autonomie a svobody člověka“ a poukázal na to, že „nikdo nás nemůže vinit, že bychom chtěli rozhodovat oobsazování úřadů, ministerských postů, nebo že bychom prorůstali sněkterou zpolitických stran“.

Po demonstraci odborů ze dne 21.března 2013 bývalý dominikánský spolubratr Ivan Odilo Štampach kardinála Duku obvinil,^[32] že ve své rozhlasové „Glose Dominika Duky“ na Radiožurnálu označil demonstranty za „lůzu“. Usoudil tak na základě pasáže zrozhlasové glosy ze dne 22.dubna 2012,^[33] ve které Duka řekl: „Nevadí mi protesty, ale vadí mi množství projevů, které už dávno překročily míru pokojného protestu a staly se projevy hrubiánství a vulgarity. Tím se protest sesouvá zroviny demokracie do roviny ochlokracie.“ Kardinál Duka poté vrozhovoru sOldřichem Dandou pro deník Právo odmítl, že by někoho označil za „lůzu“, když upozornil, že je autorem textu glosy, nikoliv titulku, ve kterém se slovo „lůza“ vyskytlo: „Nemluvil jsem olůze, ten nadpis jsem článku nedal já. Mluvil jsem oochlokracii, to není jen lůza, ale i dav.“ Pořad je navíc natáčen několik týdnů dopředu, souběh rozhlasové glosy sodborářskou demonstrací tak byl spíše dílem náhody.^[34]

V únoru 2018 byl do Vatikánu odeslán dopis, vněmž skupina českých katolíků pod vedením aktivisty Jana Bierhanzla požádala papeže Františka, aby Dukovi po jeho povinné rezignaci neprodlužoval mandát coby arcibiskupovi pražskému.^[35] Oněco později byl do Vatikánu odeslán podpůrný dopis Miloše Zemana, který napsal jako soukromá osoba, avněmž dokládá Dukovy osobnostní kvality.^[36] U papeže jej podporovali i čeští umělci.^[37]

Duka byl kritizován zejména od mladších věřících^[38] i za příklon kněkterým českým politikům.^[35] Blízké vztahy měl kbývalému prezidentu Václavu Havlovi, Václavu Klausovi a dobře vycházel i sprezidentem Milošem Zemanem.^[39] Jako jeden zmála katolických kleriků mu blahopřál jménem České biskupské konference kjeho znovuzvolení.^[38] Vlistopadu 2015 vLánech dokonce odsloužil mši za vlast a představitele; vreakci na to pak zaslalo Dukovi několik desítek občanů kritický otevřený dopis.^[40] Kritiku si vysloužila ijeho slova na adresu uprchlíků velké migrace v roce 2015, kdy Duka upozorňoval na nutnost regulované migrace v souladu s odpovědnými představiteli státu. Jako předseda ČBK však také těmto uprchlíkům pomáhal. Kromě toho bývá kritizován za své postoje iLGBT komunitou.^[35] Kritizován je i za postoj k návodu na řešení znásilněných žen při invazi na Ukrajinu.^[41] Duka řekl, že viníkem není jen ruský voják, ale i ten, kdo mu dává rozkaz.^[42]

V dubnu 2024 se zúčastnil křtu Zemanovy knihy Spiknutí v Arcibiskupském paláci, spolu s řadou osob spojovaných s dezinformační scénou a proruskými postoji.^[43][44][45]

V září 2025 navštívil slovenské město Ružomberok. Během neoficiální části programu navštívil Mauzoleum Andreje Hlinky, kde se za Hlinku pomodlil a Slovákům vzkázal, ať se jim daří Hlinkův odkaz uskutečňovat.^[46] Média, která o návštěvě informovala, ji dávala do souvislosti s čerstvě odtajněným vzkazem Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident nazval ve vzkazu Hlinku hlupákem.^[46]

Festival Divadelní svět Brno 2018 uvedl koncem května kontroverzní hry „Naše násilí a vaše násilí“ a „Prokletí“ chorvatsko-bosenského režiséra Olivera Frljiće. Ty se dle Duky hrubě dotkly jeho práv, zaručených Listinou práv a svobod: VNašem násilí je scéna sJežíšem znásilňujícím muslimskou ženu, kdežto vProkletí (již dříve Dukou označeném coby hnus^[47]) figuruje socha svizáží papeže Jana PavlaII. serigovaným penisem. Kardinál a jeho právník Ronald Němec proto zažaloval Národní divadlo Brno a organizátora festivalu, Centrum experimentálního divadla, a žádal od nich omluvu.^[48][49][50]

Smysl podání žaloby Duka a Němec spatřovali mj. v tom, že nikdo nemá právo hrubě a obscénně urážet náboženské symboly. Není rozhodné, zdali jde o Ježíše, proroka Mohameda nebo např. Masaryka. Jde o celospolečenský smír a nevytváření nenávisti. Krajský soud vBrně potvrdil rozsudek městského soudu jako pravomocný stím, že brněnská divadla se nemusejí omlouvat za uvedení kontroverzních her. Soudce Michal Ryška vodůvodnění rozhodnutí uvedl: „Umělecký projev používá specifické výrazové prostředky, používá symboliku, používá nadsázku, apokud má potenciál přispívat kdiskusi ootázkách veřejného zájmu, tak je právně přípustný i za cenu jisté oběti na náboženském sentimentu části věřících osob, avíra a tolerance věřících by měly být vrámci demokratické společnosti natolik pevné, aby toto unesly.“^[51][52]

Dominik Duka vpořadu Partie na TV Prima kauzu okomentoval slovy, „rozsudek, který padl, je rozsudek hodný justice bývalého socialistického tábora, nikoli demokratického státu.“ „Česko se dostává zpět do totalitního myšlení a do doby, kdy unás byli křesťané a církev pronásledováni a utlačováni.“^[53] Soudce Michal Ryška následně vdeníku Právo reagoval, že „kardinál se nemůže stavět do pozice veřejného žalobce pod maskou ochrany svých osobních práv“ a „demokracie není teokracie a že tolerance a víra věřících musí být vdemokratické společnosti natolik silné, aby unesly uměleckou nadsázku. Tím spíš to platí pro osobu veřejnou, jakou je i kardinál, která má ztitulu své funkce zajištěn široký přístup do médií a veřejného prostoru, kde může vést polemiku.“^[52]
Dominik Duka v prosinci 2019 oznámil, že ve sporu podá dovolání a nebude váhat obrátit se ani na Evropský soud pro lidská práva.^[52] V červnu 2021 jeho právník R. Němec České televizi potvrdil, že proti rozhodnutí soudů podají ústavní stížnost.^[49] Ústavní soud tuto stížnost v říjnu 2022 nakonec zamítl, neboť dle jeho názoru nedošlo k porušení základních lidských práv a svobod.^[54] R. Němec se proti usnesení ohradil, když v bodě 93 soud uvedl: V zásadě by se však soudci, a to ani ústavní, neměli stát strážci veřejné morálky.^[55] Následně se Duky i Němce zastal profesor Fenyk, místopředseda Ústavního soudu.^[56]

V roce 2012 schválila Vláda Petra Nečase církevní restituce, které vstoupily v platnost v roce 2013. Do tohoto vyrovnání nespadal areál Pražského hradu, který tak měl nadále zůstávat ve správě státu. Po pádu vlády nastoupila prozatímní vláda Jiřího Rusnoka, která vydržela u moci pouze několik měsíců, jelikož v srpnu 2013 nezískala důvěru, a vládla v demisi až do ledna 2014.

Pozornost si získala návštěva kardinála Dominika Duky premiéra v demisi, Jiřího Rusnoka, který ho žádal, aby byl do restitucí zahrnut i areál Pražského hradu. Následně Duka poskytl rozhovor Českému rozhlasu, kde se záhy rozkřičel na moderátorku poté, co jej konfrontovala s tvrzením ministra kultury o tom, že nové požadavky jsou v rozporu s dohodou ujednanou mezi církví a bývalým prezidentem Václavem Klausem v roce 2010. Rozhovor byl předčasně ukončen moderátorkou, jelikož docházelo k porušování Pravidel volebního vysílání.^[57][58] Po několika týdnech se moderátorce omluvil.^[zdroj?]

V září roku 2019 bylo jednou z obětí (označovanou jako Patrik R.) podáno trestní oznámení na Dominika Duku za nadržování pachatelům sexuálního násilí, kteří se této činnosti dopouštěli vdominikánském řádu, jejž Duka vté době vedl. Podle Daniela Bartoně, právníka Patrika R., měl Duka „vdominikánském řádu a potom i na dalších místech pomáhat unikat pachatelům sexuálních deliktů trestnímu stíhání“. Dukův mluvčí Romuald Štěpán Rob uvedl, že „kardinál je plně připraven spolupracovat sorgány činnými vtrestním řízení.“^[59][60] Duka uvedl, že oba dotyčné tehdy konfrontoval a vyslechl, považoval však situaci za patovou.^[61] Patriku R. prý řekl, že se může obrátit na policii a na světícího biskupa, ale že by měl přivést alespoň dva svědky, aby jeho tvrzení nabylo věrohodnosti. Duka potvrdil, že oba dotyční protichůdně přísahali na kříž, čímž vzniklo tvrzení proti tvrzení. Doposud nezodpovězenou otázkou zůstává, zda nepřekročil jako tehdejší představený dominikánů své pravomoce a nepochybil proti kánonu 1772, když ověřoval pravdomluvnost domnělého pachatele pod přísahou.^[60] Údajný pachatel zneužívání byl vysvěcen na kněze, po dalších obviněních ze sexuálního zneužívání byl vroce 2006 souzen církevním soudem a později byl z dominikánského řádu vyloučen. Zemřel v roce 2007. Tohoto údajného pachatele nepřijal do řádu Dominik Duka, nýbrž byl přijat na Slovensku. Po dobu asi 9 měsíců s Dukou žil ve společném řádovém bytě v Revoluční ulici 50 v Plzni-Lobzích. Proti jeho vysvěcení se vyslovila v 90. letech část dominikánů. Kardinál Duka dále uvedl, že mezi jím řešeným případem a počátkem soudu uplynulo 12let. Podle jeho současného názoru neměl být dotyčný duchovní nikdy vysvěcen na kněze, přesto Patrika R. opakovaně odmítl přijmout a tuto záležitost sním po letech osobně řešit.^[59]
Policejní vyšetřování dospělo k závěru, že R. byl obětí sexuálního násilí dokonce ze strany dvou kněží, ale Ústavní soud 27. dubna 2021 konstatoval, že případ je z pohledu práva uzavřen, protože oba duchovní jsou již po smrti.^[62] Toto rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud.^[63] Druhý údajný pachatel se stal v 90. letech Dukovým pověřením novicmistrem dominikánského kláštera v Košicích na Slovensku, kde působil rovněž jako zpovědník v semináři. Po zveřejnění reportáže seznam.cz se přihlásila další oběť sexuálního zneužívání, která je i po řadě let ochotna vypovídat v neprospěch tohoto druhého pachatele. Ten, podle sdělení této oběti, před připravovaným kanonickým procesem zemřel na následky vysazení léků z vlastního rozhodnutí. Doposud není znám konečný počet obětí těchto dvou údajných pachatelů, objasnění znemožňuje nemožnost vyšetřovat mrtvé pachatele a promlčené zločiny a to jak ze strany státních, tak nejvyšších církevních orgánů ve Vatikánu.
Dominik Duka se Patriku R. odmítl omluvit s tím, že „se vůči dotyčnému ničím neprovinil a omluva by měla naopak přijít z jeho strany, protože udržoval v klášteře aktivní homosexuální vztah s jedním z kandidátů, za který byl vyloučen a který znevěrohodnil jeho obvinění, ale také za to, že obviňuje mrtvé, kteří se nemohou bránit“. Patrik R. může tento Dukův výrok na základě osobních písemných dokumentů a na základě písemných dokumentů svědků, vypovídajících již v dřívější církevní kauze proti jednomu z pachatelů vyvrátit, bližší vyšetřování Policie České republiky ani konkrétní šetření ze strany nejvyšších vatikánských struktur kardinálem prezentovaných tvrzení však zatím neproběhlo.^[62] Stejným verdiktem, tedy že se oba kněží dopouštěli sexuálního zneužívání, skončilo i vyšetřování uvnitř České dominikánské provincie. Policejní šetření by se automaticky znovuotevřelo v případě, že by se objevily závažné nové skutečnosti potvrzující kontinuitu zlehčování utrpení obětí sexuálního zneužívání v církvi a nadržování pachatelům ze strany Dominika kardinála Duky.
Podle zástupců spolku Někdo Ti uvěří Duka a jeho spolupracovníci problém zneužívání v prostředí církve dlouhodobě zlehčují a vůči jeho obětem uplatňují konfrontační přístup. V otevřeném dopise z června 2021 Duku vyzvali, aby svůj postoj k obětem přehodnotil.^[60]

Dominik Duka, Česká biskupská konference a advokát Ronald Němec, který oba subjekty zastupoval, vedli několik let interní řízení s cílem nalézt další pachatele takových trestných činů. Později se usnesli, že o pátrání požádají orgány činné v trestním řízení, u žádného případu však nebylo trestněprávní řízení zahájeno.^[64]

V květnu 2021 vydala nezisková organizace Kverulant zprávu, ve které tvrdila, že Dominik Duka podezřele vyvedl majetek církve přes svou nadaci Arietinum. Podle organizace mělo jít o dva pražské pozemky v hodnotě cca 250 milionů korun, které Dukova nadace převedla na developerskou firmu Central Group výměnou za budoucí obdržení bytů. Podle zjištění Deníku N nebyla ovšem zpráva organizace Kverulant zcela přesná. Potvrdili, že Duka sice založil nadaci v prosinci roku 2020 coby soukromá osoba, v čele její správní rady ovšem zasedá z titulu arcibiskupa (coby statutárního orgánu). V podstatě jde tedy o nadaci církve, nikoliv Dominika Duky. Rozporné ovšem zůstává, že ačkoliv je obsazení správní rady nadace spojeno s církevními funkcemi, první členstvo vedené Dominikem Dukou si ve stanovách schválilo, že jejich mandát trvá pět let bez ohledu na faktické obsazení církevních pozic. Jediným členem správní rady, který neměl přímou vazbu na arcibiskupství, byl Jan Žůrek, prezident České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj a jeden ze zakladatelů poradenské společnosti KPMG. Ten pro média uvedl, že celá transakce byla důkladně projednávána církevními orgány a že jde o jednu z podnikatelských aktivit, která má zajistit financování církve po její odluce od státu.^[65] Naopak církevní právník Jan Rozek o kauze uvedl: „To není klukovina. To je velká domů. A pokud to neschválil Vatikán, tak je to žalovatelné kanonickým právem.“ Podle kanonického práva by totiž neměla žádná diecéze bez svolení Vatikánu nakládat s majetkem vyšším, než je 40 milionů korun.^[66] Duka se proti tvrzení zprávy organizace Kverulant ohradil právní cestou. V polovině května 2021 mu Obvodní soud pro Prahu 10 vyhověl s žádostí o vydání předběžného opatření, které organizaci Kverulant nařídilo odstranit zprávu ze svých webových stránek. Podmínkou bylo, aby Duka na organizaci podal do půlky června žalobu.^[67] Odvolací soud však dal obecně prospěšné společnosti Kverulant.org zapravdu a konstatoval, že popsala skutečný stav věcí a článek tak byl v červenci 2021 znovu publikován. V odůvodnění soud uvedl: „Skutečností totiž je, že byly zdarma převedeny pozemky s vysokou hodnotou z majetku církve do majetku nadace založené osobně navrhovatelem. Nadace Arietinum má být sice podle zakládací listiny ovládána různými církevními hodnostáři (včetně navrhovatele), ovšem Předmětný článek (pravdivě) upozorňuje též na to, že v následujících pěti letech nebude možno změnit sestavu správní rady nadace kromě zakladatele (tedy navrhovatele).“^[68] Organizaci Kverulant založil Vojtěch Razima, který byl v roce 2020 propuštěn z arcibiskupství, kdy soud potvrdil oprávněnost výpovědi pro neplnění povinností. Dle zástupců arcibiskupství jde o další pokus z jeho strany o pošpinění jména arcibiskupství.^[65]

V říjnu 2021 spolek Kverulant informoval o dalším převodu majetku církve na nadaci Arietinum. Tentokrát šlo o pozemky v pražských Bohnicích v odhadované hodnotě 170 milionů korun, které v srpnu nadaci darovala Římskokatolická farnost v Bohnicích. Dominik Duka se opět snažil zprávu nechat odstranit, když požádal Obvodní soud pro Prahu 10 o vydání předběžného opatření. Soud mu ovšem nevyhověl. Duka také na spolek podal žalobu, ve které požaduje peněžní zadostiučinění ve výši 3 milionů korun a omluvu.^[69]

Do roku 2023 nebylo nebyla podána žádná žaloba proti převodu, nebo nebylo zahájeno žádné řízení o protiprávním převodu.

Roku 2025 byl spor ohledně článku z roku 2021 obnoven a skončil smírem, přičemž zástupci organizace Kverulant se zavázali k veřejné omluvě a k tomu, že o věci nebudou dále referovat.^[70] Smír byl uzavřen dne 4. června 2025 a o dva dny později zaslali představitelé organizace Kverulant Vojtěch Razima a Jan Urban kardinálu Dukovi omluvu za to, že „jej opakovaně osočovali z protiprávního jednání a z tunelování církevního majetku. Ukázalo se, že taková osočení byla nepravdivá a hluboce urážlivá a mrzí nás, že jsme svým jednáním poškodili dobrou pověst pana kardinála. Za toto své jednání se omlouváme.“^[71][72]

• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 307s. (Dějiny a kultura; sv.10). ISBN80-7325-029-2. S.33.
• Kdo je kdo: 91/92: Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 2svazky (1298s.). ISBN80-901103-0-4. S.168.
• Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Příprava vydání Michael Třeštík. 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775s. ISBN80-902586-9-7. S.119–120.
• ADAM, Jan, et al. Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823s. ISBN978-80-7360-796-8. S.134.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634s. ISBN80-7185-245-7. S.266.

• Seznam českých kardinálů
• Seznam kardinálů jmenovaných Benediktem XVI.
• Seznam kardinálů zemřelých ve 21. století

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Dominik Duka na Wikimedia Commons
• 👁 Image
  Osoba Dominik Duka ve Wikicitátech
• Seznam děl vSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dominik Duka
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Dominik Duka: Úvod do teologie
• Dominik Duka hostem Václava Moravce (interview pro Rádio Impuls)
• Návštěva: Krajinou dětství spražským arcibiskupem, kardinálem Dominikem Dukou, (21.4. 2013 17:10, audio) Český rozhlas Hradec Králové
• Dominik Duka na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.