VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ilan_Ramon

⇱ Ilan Ramon – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Ilan Ramon
👁 Plukovník Ilan Ramon, listopad 2001.
Plukovník Ilan Ramon, listopad 2001.
Astronaut ISA
Státní příslušnostIzrael👁 Izrael
Izrael
Datumnarození20. června 1954
Místo narozeníRamat Gan, Izrael
Datum úmrtí1. února 2003 (48let)
Místo úmrtínad Texasem
Předchozí
zaměstnání
bojový pilot
Hodnostplukovník, Izraelské vojenské letectvo
Časvevesmíru15dní, 22hodin a20minut
Kosmonaut od8. prosince 1994 (40let)
MiseSTS-107
Znaky misí👁 Znak mise STS-107
Kosmonaut do1. února 2003
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ilan Ramon (hebrejsky: אילן רמון; rodným jménem Ilan Wolferman;[1] 20.června 1954, Ramat Gan, Izrael1.února 2003, nad Texasem, Spojené státy) byl bojový pilot Izraelského vojenského letectva, první izraelský kosmonaut a izraelský národní hrdina. Ramon byl členem posádky raketoplánu Columbia při vědecké misi STS-107, kde působil jako specialista pro užitečné zatížení. Ve vesmíru strávil 15dní, 22hodin a 20minut, během kterých uskutečnil řadu vědeckých experimentů. Při návratu na Zemi však raketoplán havaroval a nikdo zposádky nepřežil.

Před svou vesmírnou misí byl Ramon bojovým pilotem izraelského letectva a dosáhl hodnosti plukovníka. Během více než dvacetileté kariéry bojoval v jomkipurské iprvní libanonské válce. Vroce 1981 se zúčastnil operace Opera, při níž byl zničen irácký jaderný reaktor Osirak poblíž Bagdádu. Během své kariéry uletectva létal na řadě různých strojů a nalétal přes 4000 letových hodin. Od roku 1990 zastával velitelské funkce; zprvu velitele eskadry, později velitele Operačního oddělení pro vývoj a nákup zbraní.

Ilan Ramon se jako jediný neamerický občan stal nositelem civilního ocenění Congressional Space Medal of Honor udíleného americkým Kongresem; toto vyznamenání získal in memoriam. Izraelský list The Jerusalem Post oněm napsal: „Syn ženy, jež přežila holokaust, a otce, který bojoval za nezávislost, ukázal, že navzdory tragédiím si Židé našli místo ve světě a mohou být úspěšní.“[2]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Ilan Ramon se narodil jako Ilan Wolferman ve městě Ramat Gan (nedaleko Tel Avivu) a vyrůstal vjihoizraelské Beerševě.[3] Ramonův otec Eliezer Wolferman se narodil vNěmecku a do mandátní Palestiny odešel vroce 1935 společně se svými rodiči. Eliezer pak se svým otcem bojoval vizraelské válce za nezávislost vroce 1948. Ramonova matka Tonia „Tova“ Kreppel se narodila vPolsku. Většina její rodiny zahynula během holocaustu a pouze ona se svou matkou přežily vkoncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Po válce Tova Kreppel odešla vroce 1949 do Izraele, kde se seznámila sEliezerem Wolfermanem.[4]

Ilan byl mladším synem Wolfermanových (měl staršího bratra Gadiho). Byl vzorným žákem a mezi jeho oblíbené předměty patřila matematika a vědecké obory. Vroce 1972 dokončil maturitou studium na střední škole a poté obdržel povolávací rozkaz na povinnou vojenskou službu vIzraelských obranných silách (IOS). Vosmnácti letech vstoupil do izraelského letectva a začal studoval na letecké akademii. Během studií si hebraizoval své příjmení zWolfermana na Ramona.[pozn 1] Vroce 1973 bojoval vjomkipurské válce a orok později absolvoval leteckou akademii a stal se jejím nejlepším absolventem.[2]

Po zbytek 70. a počátek 80. let budoval kariéru uizraelského letectva. Vletech 1983 až 1987 pak studoval elektroniku a počítačové inženýrství na Telavivské univerzitě, kde promoval vroce 1987 jako bakalář s titulem B.Sc.[5] Vroce 1998 odešel zletectva vhodnosti plukovníka a vIzraelské kosmické agentuře se podrobil výcviku pro let do vesmíru.

Sám sebe považoval za sekulárního Žida.[6] Přesto se však snažil po čas strávený na oběžné dráze Země dodržovat židovské zvyklosti a svůj pobyt ve vesmíru konzultoval srabíny. Při videokonferenci zpaluby raketoplánu Columbia prohlásil: „Jako první izraelský astronaut cítím, že reprezentuji všechny Židy a všechny Izraelce.“[7]

Se svou manželkou Ronou (rozená Bar Simantov) se seznámil během studií na univerzitě.[8] Společně měli čtyři děti (tři syny, Asafa, Tala, Jiftu, a dceru Nou).[2] Jeho nejstarší syn, kapitán Asaf Ramon (* 1988), zahynul 13. září 2009 ve věku 21 let během rutinního letu ve stíhacím letounu F-16A nad Západním břehem Jordánu, když se stroj zřítil nedaleko města Hebron. Stalo se tak tři měsíce poté, co absolvoval leteckou akademii svyznamenáním. Tehdy mu pilotní odznak předal sám izraelský prezident Šimon Peres.[9]

Kariéra uletectva

[editovat | editovat zdroj]
👁 Stojící letoun F-16A
IAF F-16A Nec '243', letoun pilotovaný kapitánem Ilanem Ramonem během operace Opera

Ilan Ramon se po absolvování letecké akademie vroce 1974 stal bojovým pilotem. Vletech 1976 až 1980 se zúčastnil základního výcviku a operací na letounech Douglas A-4 Skyhawk a Dassault Mirage III. Když pak izraelské letectvo vytvořilo vroce 1980 první eskadru stíhacích letounů F-16A/B, dostal se do první skupiny izraelských pilotů, kteří na těchto letounech létali, a zúčastnil se základního výcviku a operací na Hillově letecké základně amerického letectva vUtahu. Právě dodání těchto moderních strojů napomohlo uskutečnění akce izraelského letectva skódovým názvem operace Opera zroku 1981.[10] Vletech 1981 až 1983 byl zástupcem eskadry letounů F-16. Vroce 1982 se zúčastnil operace Mír pro Galileu, známé spíše jako (první) libanonská válka.[5][11]

Operace Opera

[editovat | editovat zdroj]

Operace Opera byla přísně tajnou a vysoce náročnou operací izraelského letectva, jejímž cílem bylo zničit budovaný irácký jaderný reaktoru vOsiraku, který se nacházel asi 15 kilometrů západně od centra hlavního města Bagdádu. Na základě informací zpravodajských služeb se Izrael obával, že Saddám Husajn využije reaktor pro získání jaderných zbraní. Po selhání diplomatických pokusů se tehdejší ministerský předseda Menachem Begin rozhodl pro vojenské řešení hrozby, která je někdy popisována jako „největší hrozba existenci židovského národa od Osvětimi.“[10]

Dokázali něco, co mnozí považovali za nemožné. Ramon měl tehdy pouze hodnost kapitána, ale věděli jsme, že je ideálním mužem pro tuto akci. Byl velmi chladnokrevný.

Generál Amos Jadlin, vzpomíná na operaci Opera[2]

👁 Mapa Blízkého východu s trasou operace Osirak
Trasa operace Opera

Ilan Ramon, tehdy 26letý, se operace zúčastnil vhodnosti kapitána jako nejmladší člen týmu. Bylo rozhodnuto vyslat celkem 8 letounů F-16A„Nec“ a 6 doprovodných letounů F-15A„Baz“, které měly chránit formaci bombardovacích letounů „Nec“ a rušit radar nepřítele. Letouny odstartovaly vneděli 7. června 1981 v15:55 izraelského času zletecké základny Ecion na Sinajské poušti.[pozn 2] Jejich 1610 kilometrů dlouhá trasa nevedla přímou a nejkratší vzdušnou čarou přes Jordánsko, ale „oklikou na jih, přes méně střežené pouštní oblasti Saúdské Arábie, a posléze obloukem na sever přes saúdsko-irácké hranice zjihu.“[12] Cíle letouny dosáhly v17:35 izraelského času. Tento pozdně odpolední čas byl zvolen záměrně ze dvou důvodů; zapadající Slunce poskytlo letounům výhodu útoku se Sluncem vzádech (oslňovalo případné protivníky) a rovněž se tak minimalizovalo nebezpečí, že by mohl být vobjektu vtento den a vtomto čase někdo přítomen.[12]

Letouny, které nad pouští musely kvůli radarům letět vnízké výšce, vystoupaly krátce před dosažením cíle do výšky 3000 metrů. Letouny „Nec“ se pak „převrátily na záda a řítily se pod úhlem 35 stupňů ze slunce na cíl do letové hladiny zhruba 1000 metrů, kde piloti postupně odhazovali svůj náklad odvou dvoutisíciliberních (907kg) pumách.“[13] Při útoku byly zřejmě použity neřízené železné pumy Mk.84 GPLD a celkem čtrnáct zšestnácti jich zasáhlo svůj cíl a kompletně zničily irácký reaktor ijeho chladicí zařízení. Při útoku měla být zničena i„tajná podzemní linka na úpravu plutonia pro vojenské účely.“[13]

Při návratu se letouny musely vypořádat sprotiletadlovou obranou. Nevzlétlo však žádné irácké letadlo a žádné zizraelských letadel nebylo iráckou protiletadlovou obranou zničeno. Všechny letouny se úspěšně vrátily a v19:00 izraelského času dosedly na leteckou základnu Ramat David jihovýchodně od Haify.[13]

Velitelské funkce

[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení studia na Telavivské univerzitě byl Ramon vletech 1988 až 1990 prvním zástupcem velitele 119. peruti letounů F-4 Phantom. Vroce 1990 úspěšně dokončil velitelský kurz a vletech 1990 až 1992 se stal velitelem 117. peruti letounů F-16. Vletech 1992 až 1994 se stal velitelem Operačního oddělení pro vybavení. Vroce 1994 byl povýšen do hodnosti plukovníka (Aluf Mišne) a jmenován velitelem Operačního oddělení pro vybavení – vývoje zbraní a akvizice, kde setrval až do roku 1998.[5]

Během své kariéry uletectva nalétal Ramon přes 3000 hodin na strojích A-4 Skyhawk, Mirage III-C a F-4 Phantom a přes 1000 hodin na strojích F-16.[11]

Let do vesmíru, mise STS-107

[editovat | editovat zdroj]
👁 Poprsí a hlava Ramona v uniformě NASA
Specialista pro užitečné zatížení mise STS-107 Ilan Ramon

Dne 11. prosince 1995 oznámili americký prezident Bill Clinton a izraelský premiér Šimon Peres dohodu o společném výzkumu trvale udržitelného využívání vody a ochrany životního prostředí a účasti Izraele na programu letů raketoplánů NASA. Přitom měly Spojené státy „vycvičit izraelské astronauty, kteří se na tomto programu budou podílet.“[5] Dohodlo se také, že izraelského astronauta vybere Izraelská kosmická agentura (ISA) se souhlasem NASA a že bude vrámci mise působit jako specialista pro užitečné zatížení. Vroce 1997 byl vybrán plukovník Ilan Ramon. Kvůli výcviku, který probíhal čtyři a půl roku vJohnsonově vesmírném středisku, se společně srodinou přestěhoval do amerického Houstonu.[5]

👁 Startující raketoplán
Start raketoplánu Columbia při misi STS-107

Ilan Ramon byl vybrán na misi STS-107 raketoplánu Columbia, která odstartovala 16. ledna 2003 v15.39 UTC. Celkem se mise zúčastnilo sedm astronautů, vedle Ramona to byli Richard Douglas Husband (velitel), William McCool (pilot), Michael Anderson (velitel užitečného zatížení), David Brown (letový specialista), Laurel Clarková (letová specialistka) a Kalpana Chawlaová (letová specialistka). Ramon se tak stal historicky prvním izraelským astronautem a prvním Izraelcem, který se dostal do vesmíru. Nebyl však prvním Židem, kterému se to podařilo: první Židovkou, která se dostala do vesmíru, byla Judith Resniková, jež shodou okolností také zahynula ve službě, a to vlednu 1986 při svém druhém letu v raketoplánu Challenger, který po startu mise STS-51-L explodoval. Po ní a před Ramonem se do vesmíru dostalo celkem pět židovských astronautů, a to Jeffrey Hoffman, Ellen S. Bakerová, Jerome Apt, David Wolf a Scott Horowitz.[14]

Kvůli přítomnosti izraelského astronauta provázela misi mimořádná bezpečnostní opatření. Nebylo například zveřejněno číslo hangáru OPF, ve kterém probíhala příprava družicového stupně raketoplánu Columbia. Vlastní nalodění posádky raketoplánu střežila ozbrojená jednotka SWAT sneprůstřelnými vestami.[14]

Izrael vypadá odsud shora velmi malý (…) ale právě proto je docela klidný a mírový.
—Ilan Ramon při videokonferenci z paluby raketoplánu Columbia[2]

Ilan Ramon byl přitom zřejmě nejznámějším členem posádky této mise.[2] Již před jeho odletem totiž probíhaly vášnivé rabínské disputace otom zda a jak dodržovat ve vesmíru šabat, ale iokošer stravování.[2] Byl prvním kosmonautem, který požadoval košer stravu a který pronesl při příchodu šabatu ve vesmíru kiduš. Vokamžiku, kdy raketoplán přelétal nad Jeruzalémem, odříkával modlitbu Šema Jisra'el.[6] Ramonova vesmírná mise se stala vIzraeli nesmírně sledovanou; „ocitl se vroli ikony izraelských teenagerů a jeho portrét visel vjejich pokojích častěji než plakát rappera Eminema.“[2]

Start raketoplánu Columbia

Při své vesmírné misi měl Ramon s sebou několik symbolických předmětů. Patřil mezi ně malý svitek Tóry, který byl zachráněn zkoncentračního tábora Bergen-Belsen a kopie Tóry na mikrofilmu, již mu věnoval izraelský prezident Moše Kacav. Dále od Kacava dostal mezuzu, malou schránku sručně psanou modlitbou, která se umisťuje na zárubeň dveří židovských domovů. Ta byla omotána ostnatým drátem symbolizujícím koncentrační tábory.[6] Mimo to měl s sebou několik osobních věcí, mezi něž patřily dopisy od bratra Gadiho a syna Asafa, které si přečetl až ve vesmíru. Od manželky Rony dostal čtyři básně.[7]

Zdaleka nejsymboličtějším předmětem, který sebou do vesmíru vezl, byla kopie kresby pražského židovského chlapce Petra Ginze, okterou požádal památník obětí a hrdinů holocaustu Jad vašem, která originál kresby vlastní.[15][16][17] Petr Ginz byl čtrnáctiletý chlapec, který byl pro svůj židovský původ během druhé světové války vězněn vkoncentračním táboře Terezín. Tam společně sostatními chlapci vydával časopis Vedem. Kresbu, kterou Ilan Ramon vynesl do vesmíru, malý Petr namaloval ještě než byl uvězněn vTerezíně. Stejně jako Jules Verne ion byl fascinován vesmírem a pokusil se kresbou zachytit svou představu, jak asi vypadá pohled zMěsíce na Zemi. Zahynul vkoncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau, stejně jako část Ramonovy rodiny.[18]

Vědecké experimenty

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článkuSTS-107#Operace na oběžné dráze.
👁 Skupina astronautů ve stavu beztíže
Posádka raketoplánu Columbia STS-107 na orbitě ve stavu beztíže. Vhorní řadě (modrá směna, zleva doprava): Brown, McCool, Anderson. Vdolní řadě (červená směna zleva doprava): Chawlaová, Husband, Clarková a Ramon.

Mise raketoplánu Columbia STS-107 byla vědeckou misí.[19] Vnákladovém prostoru raketoplánu se nacházela laboratoř Spacehab, určená pro experimenty vmikrogravitaci. Pro misi byl vybrán Spacehab typu DRM (zanglického Double Research Module, tj. dvojitý výzkumný modul), který vznikl spojením dvou menších modulů do jednoho většího. Během šestnáctidenní mise bylo provedeno více než 80 různých experimentů (biologické, lékařské, fyzikální, technologické a materiálové atp.).[20][21]

👁 Snímek oblasti části Blízkého východu pořízený z vesmíru
Fotografie Izraele a Sinajského poloostrova pořízená zorbity (jedna ze sledovaných oblastí experimentu MEIDEX)

Hlavním Ramonovým experimentem byl MEIDEX (zanglického Mediterranean Israeli Dust Experiment, tj. doslova „středomořský prachový experiment“). MEIDEX byl izraelský projekt při Telavivské univerzitě, který se zaměřoval na studium pouštních aerosolů (pouštního prachu) pomocí dálkového průzkumu Země (DPZ). Cílem experimentu MEIDEX při misi STS-107 byla „kalibrace současných primárních metod dálkového průzkumu pouštních aerosolů.“[22] Ty zahrnovaly letecká a pozemní měření. Výsledky tohoto experimentu měly „významně přispět ksoučasnému a budoucímu výzkumu geografických variací optických, fyzikálních a chemických vlastností pouštních aerosolů.“[23] Experiment MEIDEX zahrnoval měření rozptylu světla pouštními aerosoly pomocí multispektrální kamery všesti různých intervalech vlnových délek, od ultrafialového (UV) po infračervené záření (IR).[22] Zkoumaná oblast pokrývala oblast Středozemního moře a saharského pobřeží Atlantského oceánu.[24]

Ramon se však podílel ina mnoha dalších experimentech a získal mnohem rozsáhlejší výcvik než běžný specialista pro užitečné zatížení.[25] Velitel posádky Richard Douglas oněm řekl: „Ilan je plně integrován do všech aspektů mise. Není pouhým pozorovatelem; je řádným členem posádky ve všech ohledech. Podle mě je Ilan mnohem více než pouhý palubní specialista. Prováděl více experimentů než kdokoliv jiný na palubě. Má za sebou velmi mnoho tréninku.“[25]

Mezi další experimenty patřily namátkou pokročilý systém pro monitorování dechu ARMS (zanglického: Advanced Respiratory Monitoring System) vyvinutý Evropskou kosmickou agenturou (ESA), výzkum vlivu probiotického sušeného mléka M-107 sobsahem Bifidobacterium lactis Bb12, vyvinutého izraelskou společností Materna, jež má pomáhat při minimalizování negativních vedlejších efektů pobytu ve vesmíru.[26] Dále pak například pokus studentů ze školy Ort Mackin vHaifě, spočívající vpozorování růstu krystalů ve stavu beztíže (jednalo se okrystaly chloridu kobaltu a krystaly vápníku). Během letu rovněž došlo kodběru vzorků krve, slin, moči a dospělých kmenových buněk (později se mělo zkoumat, jaký na ně má vliv stav beztíže).

Havárie a smrt

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článkuHavárie raketoplánu Columbia.
👁 Snímek raketoplánu při návratu atmosférou
Snímek přistávajícího raketoplánu Columbia (zespodu) pořízený zKirtlandovy letecké základny vNovém Mexiku. Levé křídlo vykazuje jasné stopy poškození a táhne se za ním plamen.

Přistání raketoplánu Columbia bylo naplánováno na 1. února 2003 a stroj měl dosednout na přistávací dráhu Kennedyho vesmírného střediska v15:16 SEČ (středoevropského času). Ve 14:03 SEČ posádka zahájila přistávací manévr. Raketoplán vstoupil do vrchních vrstev zemské atmosféry, kde jej začalo postupně obklopovat žhavé plazma. Toto plazma steplotou přesahující 1000°C vzniká třením řídkých vrstev vzduchu opovrch raketoplánu. Raketoplán je však chráněn vrstvou izolačních destiček. Za oficiální čas vstupu do atmosféry se považuje čas 14:44 SEČ. Vté době ještě vše probíhalo podle plánu. Opět minut později zaregistrovalo několik čidel slabý nárůst teploty, po dalších dvou minutách zaregistrovaly mírný nárůst teploty idalší čidla a po chvíli již došlo ke ztrátě údajů zčidel. Zvýšenou pozornost věnovalo řídící středisko NASA ztrátě dat otlaku vpneumatikách levého podvozku. Při ověřování situace však došlo kpřerušení komunikace.[27]

Oněkolik sekund později se stroj podle radarových hlášení rozpadl. Těsně před rozpadem došlo kodtržení levého křídla. Vokamžiku rozpadu se Columbia nacházela ve výšce 63 kilometrů a pohybovala se rychlostí 5,5km/s. Vtrase raketoplánu nadále letěly už jen žhavé trosky, které se rozptýlily a dopadly na území tří amerických států, největší množství do Texasu. Trosky dopadaly do eliptické oblasti srozměry přibližně 500×100km. Okamžitě se rozběhly záchranné akce. Nikdo ze sedmičlenné posádky však nepřežil.[27]

Dne 26. září 2003 byl zveřejněn první díl zprávy Komise pro vyšetřování nehody Columbie. Podle závěru vyšetřování byla příčinou neštěstí poškozená tepelná izolace na náběžné hraně levého křídla, kjejímuž poškození došlo již při startu. Způsobil jej velký kus pěnové izolace, který odpadl zvnější palivové nádrže. Vzniklou trhlinou se během přistávání dostalo do křídla plazma, kde pravděpodobně nejprve přepálilo žebro náběžné hrany křídla. Poté postupně propalovalo přepážky tvořící vnitřní konstrukci křídla a zároveň zvětšovalo trhlinu. Ve stejný okamžik aerodynamické síly strhávaly ze stroje další destičky a úlomky. Pak došlo kpřerušení přenosu telemetrických údajů oteplotě a tlaku pneumatik a nakonec kodtrhnutí křídla. Raketoplán se prudce otočil, vdůsledku toho vypadlo spojení a vnásledujících sekundách došlo kdestrukci celého raketoplánu.[27]

👁 Skupina lidí přinášející květiny a různé předměty před areál NASA
Před hlavní bránu Johnsonova vesmírného střediska lidé nosili květiny, vlajky, balónky a jiné předměty, jako výraz zármutku nad bolestnou ztrátou.
Projev tehdejšího amerického prezidenta G.W.Bushe ve 20:04SEČ vreakci na havárii Columbie

Reakce na havárii Columbie a ztrátu celé posádky byly okamžité, neboť její přistání bylo sledováno televizními kamerami. Během přistání byl vtelevizním studiu vIzraeli Ramonův otec Elizier Wolfermann (79);[6] Ramonova matka vdůsledku pokročilé Alzheimerovy choroby synovu misi ve vesmíru nevnímala. Zpráva ozničení Columbie přišla právě vokamžiku, když reportér sRamonovým otcem dělal rozhovor. Zpráva celou Ramonovu rodinu zdrtila; otec Eliezer neustále tiše opakoval „už nemám syna,“ zatímco pětiletá dcera Noa se vHoustonu své matky ptala: „Mami, jak člověk může zemřít vkosmu? Lidé přece umírají na Zemi.“[2]

Celý Izrael radostně očekával přílet svého prvního astronauta; „Ramon měl po přistání na Mysu Canaveral vystoupit ukabiny sizraelskou vlajkou na ramenou. Měl to být okamžik pro učebnice dějepisu. Lidé měli zapomenout na teror, recesi a hrozbu války sIrákem. Místo toho židovský stát zase oplakával vyhaslý život.“[2] Ve 20:04 SEČ přednesl svůj projev tehdejší americký prezident George W. Bush: „Tento den přinesl do naší země hrozné zprávy a velký smutek (…) Columbia je ztracena, nikdo nepřežil.“

Hledání ostatků a pohřeb

[editovat | editovat zdroj]
👁 Náhrobní kámen s nápisem v hebrejštině
Hrob Ilana Ramona vmošavu Nahalal. Je na něm vytesáno:
„Ilan Ramon, syn Tonji a Eliezera Wolfermanových. Narodil se 20.6.1954 vRamat Ganu, padl při plnění své funkce na palubě Columbie 1.2.2003 ve věku 48let, TNCV"H. První izraelský astronaut. „Hatišma koli ba'ašer hincha…“ Rona. Aluf mišne 2167039 STS-107“

Ostatky těl posádky Columbie byly společně stroskami raketoplánu rozmetány na rozsáhlém území a po nalezení byly postupně identifikovány na základě porovnání DNA a zubních záznamů.[14] Sidentifikací ostatků pomáhal Američanům izvláštní izraelský tým vyslaný Izraelskými obrannými silami, zahrnující izástupce vojenského rabinátu.[28] Čtyři dny po katastrofě, 5. února, informovala NASA izraelské úřady, že ostatky plukovníka Ilana Ramona byly identifikovány. Dne 10. února pak do Izraele dorazila rakev sRamonovými ostatky. Téhož dne se na letecké základně poblíž Ben Gurionova letiště konal státní smuteční obřad za účasti izraelského premiéra Ariela Šarona a prezidenta Moše Kacava.[5] Ve stejný den byl později Ilan Ramon se všemi vojenskými poctami pohřben na hřbitově vmošavu Nahalal.[5]

Ocenění a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Místa a instituce pojmenovaná po Ilanu Ramonovi

[editovat | editovat zdroj]
👁 Pamětní plaketa na vozítku Spirit na Marsu
Pamětní plaketa se jmény posádky raketoplánu Columbia připevněná na vozítku Spirit, které je součástí mise Mars Exploration Rover (MER)
👁 Snímek krajiny Marsu
Pohoří Columbia Hills na Marsu. Úplně vpravo je Ramon Hill, kopec pojmenovaný po Ilanu Ramonovi.

Níže jsou uvedená místa a instituce pojmenovaná po Ilanu Ramonovi. Pokud není uvedeno jinak, jedná se omísto či instituci vIzraeli.

  1. Jeho nové příjmení Ramon je odvozeno od písmen z jeho původního příjmení Wolferman.[1]
  2. Toto letiště Izrael získal vdůsledku jomkipurské války zroku 1973 a na základě dohod zCamp Davidu mělo být vdubnu 1982 předáno Egyptu.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ilan Ramon na anglické Wikipediia Ilan Ramon na slovenské Wikipedii.

  1. 1 2 STONE, Tanya Lee. Ilan Ramon: Israel's First Astronaut. Brookfield: Millbrook Press, 2003. Dostupné online. ISBN978-0761323761. S.10. (anglicky) Dále jen: Ilan Ramon: Israel's First Astronaut.
  2. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 PLESNÍK, Vladimír. Ilan Ramon udělal příliš mnoho kotrmelců. Novinky.cz [online]. Borgis, 2003-02-06 [cit. 2010-02-11]. Dostupné online.
  3. Ilan Ramon: Biography [online]. Židovská agentura [cit. 2010-02-11]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2005-01-12. (anglicky)
  4. Ilan Ramon: Israel'sFirst Astronaut. s. 7
  5. 1 2 3 4 5 6 7 Col Ilan Ramon- Israel's First High-Tech Ambassador in Space [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2003-02-02 [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
  6. 1 2 3 4 OLŠER, Břetislav. Bombardoval Osirak, Columbii nepřežil... [online]. Eretz.cz, 2008-06-20 [cit. 2010-02-11]. Dostupné online.
  7. 1 2 RATZALAV-KATZ, Nissan; HALEVI, Ezra. Israel Remembers Fallen Astronaut and War Hero Ilan Ramon [online]. Aruc Ševa, 2007-02-01 [cit. 2010-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Ilan Ramon: Israel'sFirst Astronaut. s. 12
  9. PAŠKOVÁ, Kristýna. Pád stíhačky v Izraeli. Zemřel syn astronauta z Columbie [online]. Týden.cz, 2009-09-13 [cit. 2010-02-11]. Dostupné online.
  10. 1 2 HELLEBRAND, Karel; RADINA, Vladislav. Chel ha-Avir: Izraelské letectvo. Cheb: Svět křídel, 1994. 241s. ISBN80-85280-24-8. Kapitola Mivtza Opera, s.208–209. Dále jen: Chel ha-Avir: Izraelské letectvo.
  11. 1 2 Payload Specialist Astronaut Bio: Ilan Ramon 5/04 [online]. NASA [cit. 2010-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
  12. 1 2 Chel ha-Avir: Izraelské letectvo. s. 210-211
  13. 1 2 3 Chel ha-Avir: Izraelské letectvo. s. 212-213
  14. 1 2 3 Israel's First Astronaut Launches Into Space From Kennedy Space Center [online]. Izraelská kosmická agentura [cit. 2010-02-11]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-01-06. (anglicky)
  15. Ilan Ramon: Moon Landscape [online]. Židovská agentura [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném zoriginálu dne2008-08-28. (anglicky)
  16. Sdělení ministerstva č. 32/2004: Vydání příležitostného poštovního aršíku Osud kresby Petra Ginze „Měsíční krajina“. Poštovní věstník. 23. prosinec 2004, čís. 9/2004, s. 40. Dostupné online. ISSN 1211-2704.
  17. Special Exhibit in Honor of Israeli Astronaut Col. Ilan Ramon, tisková zpráva památníku Jad vašem, 5. 2. 2003 Archivováno 7. 12. 2003 na Wayback Machine.
  18. MOTL, Stanislav. Dvě setkání s osudem. Reflex. Únor 2003, čís. 6. Dostupné varchivu pořízeném dne2020-06-13. ISSN 0862-6634. Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
  19. STS-107 Overview: Space Research and you [PDF]. NASA [cit. 2007-12-25]. Dostupné varchivu pořízeném dne2007-02-04. (anglicky)
  20. Update: Researchers Assess the Status of STS-107 Scientific Data [online]. NASA, 2003-02-19 [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-11-02. (anglicky)
  21. STS–107 Master Experiment List [PDF]. NASA [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2010-01-08. (anglicky)
  22. 1 2 MEIDEX: Scientific Objectives [online]. Telavivská univerzita [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-11-14. (anglicky)
  23. JOSEPH, Joachim; LEVIN, Zev; MEKLER, Yuri; GANOR, Eli; DEVIR, Adam; ISRAELEVICH, Peter; KLODZ, Edmund; REISIN, Tamir; YAIR, Yoav. Study of Desert Aerosol in the Mediterrean Area - An Israeli Hitch-Hiker Experiment [online]. Katedra geofyziky a planetárních věd Telavivské univerzity [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2003-11-29. (anglicky)
  24. Ilan Ramon - The First Israeli Astronaut [online]. Israel Science and Technology Directory [cit. 2010-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
  25. 1 2 CHIEN, Philip. Columbia: Final Voyage. New York: Springer, 2006. 454s. Dostupné online. ISBN978-0387271484. S.83. (anglicky)
  26. M-107® probiotic powdered milk formula for NASA space flight [online]. Israeli Aerospace Medicine Institute [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2009-01-01. (anglicky)
  27. 1 2 3 GEHMAN, Harold, W. a kolektiv. Columbia Accident Investigation Board: Report Volume I [PDF]. NASA, Komise pro vyšetřování nehody Columbie, 2003-08 [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2011-03-06. (anglicky)
  28. GUTTMAN, Nathan. IDF to send team to help identify Ramon's remains [online]. Ha'arec, 2003-02-03 [cit. 2010-02-12]. Dostupné varchivu pořízeném dne2006-05-03. (anglicky)
  29. Congressional Space Medal of Honor [online]. NASA, 2006-04-28 [cit. 2009-12-05]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]