Kavatina (italsky cavatina) je druh operní árie, vníž se některá zpostav (a tedy i některý zinterpretů) objevuje samostatně na jevišti. Tento druh se vysyktoval vitalské opeře především vobdobí Ottocenta. Vitalském prostředí je možné setkat se také soznačením aria di sortita.

Dvoudobá struktura kavatiny 19. století, vníž se má divák seznámit sformální charakteristikou postavy, je vlastně typickou formou árie vopeře na počátku 19. století vItálii. Od kavatin se očekávalo náročné vokální zpracování, které zpěvákovi umožňovalo předvést své dovednosti, a co možná nejlépe se tak představit obecenstvu. Kavatina se zpravidla zpívala při vstupu postavy na scénu a jejím smyslem pak bylo seznámení sjejím charakterem či posláním.

Od da capové árie, typické formy Settecenta, se liší absencí kontrastní střední části a částí "da capo". V18. století se výrazu kavatina občas užívalo jako zdrobněliny slova cavata, formy 17. století sponěkud odlišným významem. Ve tvaru cavatine se výraz výjimečně používal také ve francouzské opeře 19. století.

• Largo al factotum, kavatina Figara zLazebníka sevillského (Rossini)
• Ecco, ridente in cielo, kavatina hraběte Almaviva ze stejné opery
• Di tanti palpiti, kavatina Tancrediho zopery Tancredi (Rossini)
• Casta Diva, kavatina Normy zopery Norma (Bellini)
• Regnava nel silenzio, kavatina Lucie zopery Lucie z Lammermooru (Donizetti)
• Questa o quella, kavatina Vévody zopery Rigoletto (Verdi)
• Porgi amor a Se vuol ballare, kavatiny z Mozartovy opery Figarova svatba