Dave Mustaine byl od roku 1981 sólovým kytaristou skupiny Metallica, pro niž napsal několik prvních písní a obecně pozvedl její úroveň.^[7][8] Dne 11.dubna 1983 byl však ze skupiny vyhozen kvůli alkoholismu, drogám, sporům sostatními členy a agresivnímu chování.^[9] Stalo se tak těsně před nahráváním debutového alba Kill 'Em All. Po svém vyhazovu si dal za cíl založit rychlejší a tvrdší skupinu, než je Metallica.^[10] Vbrožuře kalifornského senátora Alana Cranstona našel zmínku otermínu „megadeath“ (označujícím 1milion obětí hypotetického jaderného konfliktu). Slovo se Mustainovi zalíbilo; brzy napsal první píseň své budoucí skupiny, kterou pojmenoval jako stejně znějící „Megadeth“.^[11]

Mustaine začal vLos Angeles hledat do kapely nové členy. Těmi se stali baskytarista David Ellefson a kytarista Greg Handevidt, kteří se přistěhovali zMinnesoty. Handevidt vkapele vydržel jen několik měsíců. Naproti tomu Ellefson (přezdívaný „Dave Junior“ či jen „Junior“, aby se odlišil od Mustaina^[12]) se stal po Mustainovi druhým nejdéle působícím členem vjejí historii. Navzdory počátečnímu nadšení měl Mustaine se sháněním ostatních členů problémy (zejména spozicí bubeníka, od kterého vyžadoval, aby ovládal tzv. metrum). Za bicí nakonec usedl Lee Rausch. Po šesti měsících shánění zpěváka se Mustaine rozhodl, že jím bude on sám.^[13]

Vroce 1984 skupina nahrála ve složení Mustaine, Ellefson a Rausch demo obsahující tři skladby.^[14] Nahrávka Last Rites vyšla 9. března. Objevily se na ní první verze skladeb „Last Rites/Loved to Death“, „The Skull Beneath the Skin“ a „Mechanix“, které skupina později vydala na svém debutovém albu.^[15] Kapele však stále chyběl druhý kytarista. Na jaře roku 1984 pozici nakrátko zastal Kerry King ze skupiny Slayer, ale brzy odešel.^[14] Současně došlo kvýměně Rausche za Gara Samuelsona, který předtím hrál vjazzové kapele The New Yorkers společně skytaristou Chrisem Polandem, jenž se vprosinci 1984 stal novým sólovým kytaristou.^[10]

Pro debutové album Megadeth se Dave Mustaine rozhodoval mezi několika vydavatelstvími. Nakonec podepsal smlouvu sCombat Records, nezávislým newyorským vydavatelstvím, které mu na nahrávání a následné turné nabídlo nejvyšší částku (8000 dolarů). Členové skupiny utratili polovinu rozpočtu za jídlo, alkohol a drogy; následně vyhodili producenta a nahrávku dokončili sami.^[16]

Navzdory nepříliš valné zvukové kvalitě, způsobené nedostatkem financí,^[17] se album těšilo oblibě (především na undergroundové scéně) a oskupinu se začala zajímat velká vydavatelství.^[18] Hudební kritik a spisovatel Joel McIver nahrávku ocenil zejména po technické stránce a uvedl, že zvedla laťku pro celou thrashmetalovou scénu a přinutila kytaristy hrát přesněji a světším zápalem.^[19] Na přebalu se poprvé objevil maskot Vic Rattlehead, kterého lze od té doby nalézt na přední straně či uvnitř bookletu drtivé většiny alb skupiny.^[20]

Součástí alba je skladba „Mechanix“, kterou Mustaine napsal během působení vkapele Metallica. Přesto, že při odchodu skupině zakázal použít své písně, Metallica píseň nahrála vpomalejším tempu, doprostřed přidala rytmickou sekci a vydala ji na svém debutovém albu jako „The Four Horsemen“.^[21] Další písní na desce je coververze „These Boots Are Made For Walkin'“ od Nancy Sinatry, vrychlejším tempu a spozměněným textem. V90. letech píseň vyvolala kontroverzi, když autor původního textu, Lee Hazlewood, označil Mustainovy změny vpísni za odporné a ofenzivní.^[22] Pod výhrůžkou soudu byla píseň zpozdějších vydání alba (1995–2001) odstraněna.^[23]

Vpolovině roku 1985 se Megadeth po boku kanadské speedmetalové skupiny Exciter vydali na své první turné po Spojených státech, Killing for a Living Tour. Kytaristu Chrise Polanda, který se potýkal sdrogovou závislosti, nahradil po dobu turné Mike Albert.^[24] Poland podstoupil léčbu a krátce před začátkem nahrávání dalšího studiového alba se do kapely vrátil.^[25]

Podle Mustaina byla skupina pod velkým tlakem, aby vytvořila další úspěšné album: „Druhá nahrávka je pro jakoukoli kapelu vším. Buď se posunete na další úroveň, nebo je to začátek konce.“^[26] Všechny skladby vznikly poměrně rychle ve starém skladu na jihu od Los Angeles^[25] (hudbu složil Mustaine, ostatní členové se podíleli na uspořádání a technických detailech^[27]), poté začalo nahrávání.

Vydavatelství Combat Records poskytlo rozpočet 25000 dolarů, se kterým však kapela nebyla spokojena a přešla ke Capitol Records. Vydavatelství koupilo práva kalbu a najalo producenta Paula Laniho, aby remixoval několik již nahraných skladeb. Album snázvem Peace Sells… but Who's Buying? vyšlo vroce 1986; znát na něm byla jednak lepší úroveň produkce, jednak sofistikovanější hudba a texty.^[28] Mustaine chtěl, aby byly texty sociálně uvědomělé, na rozdíl od mainstreamových metalových kapel, které podle něj zpívaly o„hédonistických rozkoších“.^[29] Nahrávka se umístila na 76.pozici americkém žebříčku a později se stala zlatou.^[30] Album se proslavilo právě kritikou politiky a pomohlo Megadeth rozšířit fanouškovskou základnu.^[31] Politicky zaměřená titulní skladba vyšla jako hlavní singl a skupina kní natočila ivideoklip, který hojně vysílala hudební televizní stanice MTV.^[32]

Vúnoru 1987 hráli Megadeth jako předkapela na turné Constrictor Tour Alice Coopera^[34] a tentýž rok uspořádali první světové turné, na kterém hráli jako headliner. Trvalo téměř 18měsíců, začalo ve Spojeném království a pokračovalo ve Spojených státech. Vjeho průběhu uvažovali Mustaine a Ellefson ovyhození Samuelsona kvůli užívání drog;^[35] podle Mustainových slov ho už nezvládali, když byl pod vlivem. Samuelsonův přítel Poland jim to ale zakázal se slovy, že jako kapela musí držet při sobě. Ke konci turné doprovázel Megadeth bubeník Chuck Behler, protože členové skupiny se báli, že Samuelson nebude schopný pokračovat.^[36] Když se později Poland pohádal sMustainem, protože potřeboval peníze na drogy, Mustaine jeho iSamuelsona vyhodil.^[35]

Behler se tedy stal plnohodnotným členem skupiny.^[30] Polanda nejprve nahradil Jay Reynolds ze skupiny Malice, která však záhy začala připravovat nové studiové album, takže na hraní sdalší kapelou neměl čas. Po šesti týdnech nahrávání třetího alba Megadeth ho nahradil jeho učitel hry na kytaru, Jeff Young.^[36]

Třetí studiové album snázvem So Far, So Good… So What! už mělo nahrávací rozpočet velkého vydavatelství a vznikalo přes pět měsíců. Produkci doprovázelo mnoho problémů, částečně způsobených Mustainovou drogovou závislostí. Sám později uvedl, že „produkce byla hrozná, právě kvůli drogám a kvůli našim tehdejším prioritám.“ Nesouhlasil sproducentem Paulem Lanim, který měl vúmyslu nahrát bicí a činely zvlášť, což bylo pro rockové bubeníky něco naprosto neslýchaného.^[37] Jejich názory se nakonec rozešly natolik, že byl Lani nahrazen Michaelem Wagenerem, který provedl remix celé nahrávky.^[38]

So Far, So Good... So What! vyšlo vlednu roku 1988 a fanoušci ikritici ho přijali kladně.^[39] Jedna ze skladeb na albu je coververze „Anarchy in the U.K.“ od punkových Sex Pistols, ke které Mustaine pozměnil text; později tvrdil, že mu jen špatně rozuměl. Na podporu alba se Megadeth vydali na světové turné, které trvalo téměř osm měsíců. Ve Spojených státech hráli jako předkapela Dio (spolu se Savatage, vrámci turné Dream Evil) a také Iron Maiden na turné kjejich albu Seventh Son of a Seventh Son.^[40] Uspořádali také severoamerickou šňůru se skupinami Warlock a Sanctuary (první album Sanctuary, Refuge Denied, produkoval Mustaine) a cestu po Evropě, kde hráli sTestament, Nuclear Assault, Flotsam and Jetsam a opět skapelou Sanctuary.^[41]

Včervnu roku 1988 se Megadeth objevili vdokumentu Penelope Spheerisové snázvem The Decline of Western Civilization Part II: The Metal Years.^[42][43] Dokument pojednával olosangeleské heavymetalové scéně konce 80. let. Spheerisová, která Megadeth režírovala klip kpísni „Wake Up Dead“, se je rozhodla uvést, aby vedle glammetalových skupin snímek představil ity serióznější.^[44] Mustaina však film zklamal, protože spojoval Megadeth skapelami, které podle něj za nic nestály.^[45]

Vsrpnu vystupovali Megadeth na festivalu Monsters of Rock vměstečku Castle Donington ve Spojeném království před více než stotisícovým publikem. Skupina měla být isoučástí evropského turné Monsters of Rock, ale po prvním koncertě turné opustila kvůli Ellefsonovi, který měl dlouhodobé problémy sdrogami a podstoupil léčbu.^[46] Na koncertech je nahradila kapela Testament.^[47]

Krátce po Monsters of Rock Mustaine vyhodil Behlera a Younga a zrušil nadcházející turné po Austrálii. „Na turné se zmalé pohraniční potyčky postupem času stala zuřící válka“, vzpomínal později: „Myslím, že hodně znás bylo labilních kvůli drogám.“^[48] Během turné si Mustaine všiml problémů, které kolem Behlera vznikaly, a přizval bubeníka Nicka Menzu jako technika. Menza zároveň sloužil jako záložník vpřípadě, že by Behler nebyl schopný vturné pokračovat (jako dříve Behler za Samuelsona).^[49] Vyhazov Younga byl výsledkem Mustainova podezření, že měl poměr sjeho přítelkyní. Young toto nařčení ovšem popřel.^[50]

Skupina nebyla schopná za Younga rychle najít náhradu. Vdůsledku toho se rok 1989 stal prvním od začátku jejich kariéry, kdy se nezúčastnili turné, ani neuspořádali žádný koncert. Nahráli pouze coververzi „No More Mr. Nice Guy“ od Alice Coopera. Byla použita vsoundtracku khororovému filmu Shocker, který režíroval Wes Craven, a stala se velmi populární.^[51] Kpísni vznikl ivideoklip, který režírovala Penelope Spheerisová. Natáčení označila za „héraklův úkol“, protože Mustainova drogová závislost byla natolik závažná, že mu znemožňovala hrát. Vbřeznu 1989, kdy probíhaly konkurzy na nového kytaristu, byl Mustaine zatčen za držení omamných látek a řízení pod vlivem, když naboural do zaparkovaného auta, ve kterém seděl policista.^[52] Krátce poté musel podstoupit soudem předepsanou protidrogovou léčbu, a poprvé za deset let přestal drogy užívat.^[43]

SMustainem neovlivněným užíváním omamných látek hledali Megadeth inadále nového hlavního kytaristu. Mezi kandidáty patřili Lee Altus ze skupiny Heave a Eric Meyer zDark Angel. Meyer dostal pozvání hned po Polandově odchodu, ale nakonec zůstal uDark Angel.^[53] Podobně se zachoval Slash zGuns N Roses – sMustainem a Ellefsonem několikrát hrál, ale členem se nestal.^[54] Nabídku odmítl iDimebag Darrell zkapely Pantera, když Mustaine nevzal do Megadeth jeho bratra, bubeníka Vinnieho Paula, protože už přijal Nicka Menzu.^[55] Pozván byl iCriss Oliva, který se ale rozhodl zůstat uskupiny Savatage. Konkurzu se zúčastnil také osmnáctiletý Jeff Loomis, jenž později založil progressivemetalovou kapelu Nevermore. Mustainovi se ale zdál příliš mladý.^[56]

Na doporučení Rona Laffitteho, jednoho zmanažerů Capitol Records, se ujal pozice kytaristy Marty Friedman. Laffitte ho doporučil poté, co si poslechl Dragon's Kiss, Friedmanovu sólovou nahrávku zdoby, kdy působil ve skupině Cacophony.^[57] Mustaine a Ellefson byli sFriedmanovým stylem spokojení a také jim připadalo, že jejich hudbě rozumí.^[58] SFriedmanem jako plnohodnotným členem tak vznikla sestava, kterou mnozí fanoušci považují za nejlepší.^[59] Takto oživená skupina začala vbřeznu roku 1990 spolu skoproducentem Mikem Clinkem vLos Angeles nahrávat své kritiky nejvíce vychvalované album, Rust in Peace. Skladby složili členové skupiny opět pod vlivem drog,^[60] kromě nově příchozího Martyho Friedmana.^[12] Clink se stal prvním producentem, který dokončil desku Megadeth, aniž by ho kapela vyhodila.^[61] Nahrávání bylo zdokumentováno ve videu Rusted Pieces, jež vyšlo vroce 1991 a na kterém je šest videoklipů a rozhovor se členy skupiny.^[62]

Rust in Peace vyšlo vzáří roku 1990. Ve Spojených státech se umístilo na 23. příčce žebříčku, ve Spojeném království na 8. příčce.^[63][64] Mustaine vyvinul styl psaní skladeb, který byl rytmicky komplexnější a sprogresivními prvky. Vpísních se objevila delší kytarová sóla a časté změny tempa.^[65] Album upevnilo pozici Megadeth vhudebním průmyslu;^[13] dle magazínu Decibel definovalo celý thrashmetalový žánr.^[57] Robert Palmer zRolling Stone vyzdvihl jednak technickou a zvukovou stránku alba, jednak Nicka Menzu, který dovedl kapelu ke skvělému výkonu.^[62] Zdesky vzešly dva singly, „Holy Wars… The Punishment Due“ a „Hangar 18“. Koběma vznikl videoklip a staly se nedílnou součástí živých vystoupení. Vroce 1991 obdrželo album nominaci na cenu Grammy za Nejlepší metalový výkon^[5][66] a vprosinci 1994 se stalo třetím platinovým albem skupiny.^[67]

Na začátku roku 1990 se Megadeth spolu skapelami Slayer, Testament a Suicidal Tendencies zúčastnili úspěšného evropského turné Clash of the Titans.^[68] Orok později vznikla ičistě americká odnož, kterou uspořádali Megadeth, Slayer a Anthrax. Na turné se střídali vpozici hlavního účinkujícího, doprovázela je kapela Alice in Chains.^[69] Megadeth sTestament také na konci roku 1990 doprovázeli Judas Priest na jejich turné kalbu Painkiller a hráli na historicky druhém festivalu Rock in Rio vlednu 1991.^[70] Včervenci se jejich skladba „Go to Hell“ objevila ve filmu Bill & Ted's Bogus Journey.^[71]

Nahrávání pátého studiového alba začalo vlednu 1992 vEnterprise Studios vKalifornii. Protože byla kapela spokojená svýkonem producenta Maxe Normana na Rust in Peace, přizvala ho itentokrát.^[72] Ve studiu sním strávili téměř čtyři měsíce, na jejichž konci stálo komerčně nejúspěšnější album Megadeth, Countdown to Extinction.^[73] Na psaní skladeb se podíleli všichni členové skupiny, název navrhl Menza.^[74] Ellefson vysvětlil, že skupina změnila svůj přístup a začala psát melodičtější písně.^[75]

Countdown to Extinction vyšlo včervenci roku 1992. Dostalo se na 2.místo žebříčku Billboard 200 a ve Spojených státech se stalo trojnásobně platinovým.^[4][76] Album mělo úspěch ivzahraničí a výrazně přispělo krozšíření fanouškovské základny Megadeth.^[77] Vroce 1993 bylo nominováno na cenu Grammy^[78] a jeho titulní skladba získala ocenění Genesis za zvýšení všeobecného povědomí oproblematice práv zvířat.^[79] Ellefson později uvedl, že byl sFriedmanem zklamaný a šokovaný, že cenu Grammy nakonec nevyhráli: „Byla to dost zvláštní chvíle – jako by to množství práce, které vrcholilo právě vtu slibnou noc, bylo ve vteřině pryč.“^[80]

Světové turné na podporu alba odstartovalo na konci roku 1992, sdoprovodnými kapelami Pantera a White Zombie.^[80] Na začátku roku 1993 uspořádali Megadeth také severoamerickou část, na které je doprovázela skupina Stone Temple Pilots. Turné však po měsíci skončilo a naplánované koncerty byly zrušeny, protože se Mustaine vrátil kužívání drog a skončil na pohotovosti.^[81] Po sedmi týdnech léčby se vrátil se skupinou do studia, aby mohli nahrát skladbu „Angry Again“. Objevila se na soundtracku kfilmu Last Action Hero zroku 1993 a orok později byla nominována na cenu Grammy.

Vprůběhu roku 1993 se Megadeth účastnili mnoha vystoupení vEvropě spolu se skupinou Metallica. Na prvním znich, vMilton Keynes Bowl vAnglii, snimi hrála také kapela Diamond Head. Včervenci téhož roku hráli Megadeth jako předkapela Aerosmith vrámci jejich Get a Grip Tour, ale odehráli jen tři vystoupení.^[82] Podle Aerosmith „dostali padáka“ kvůli Mustainovu nevyzpytatelnému chování, podle Capitol Records to bylo kvůli „uměleckému omezení“.^[83] Po zrušení turné po Spojených státech se Megadeth vrátili do studia a nahráli skladbu „99 Ways to Die“, která vyšla na kompilačním albu The Beavis and Butt-Head Experience, kde se objevily písně různých skupin, prokládané komentářem hlavních postav zanimovaného seriálu Beavis and Butt-head. Skladba byla nominována na cenu Grammy roku 1995 vkategorii Nejlepší metalový výkon.^[84] Megadeth také nahráli coververzi písně „Paranoid“ od Black Sabbath, která vyšla na albu Nativity in Black a dostala nominaci orok později.^[85]

Na začátku roku 1994 se Megadeth znovu spojili sproducentem Maxem Normanem, aby mohli navázat na úspěšné album Countdown to Extinction. Protože tři členové skupiny bydleli vtu dobu vArizoně, začalo nahrávání ve Phase Four Studios vhlavním městě Arizony, Phoenixu.^[86] Problémy svybavením však donutily skupinu hledat nové studio ještě ve fázi předprodukce. Mustaine trval na nahrávání vArizoně, ale Megadeth nebyli schopní najít vhodné prostory. Na Normanovu žádost si vArizoně zařídili vlastní studio vpronajatém skladu, později pojmenované „Fat Planet in Hangar18“.^[87] Během jeho výstavby probíhaly přípravy a psaní skladeb ve Vintage Recorders ve Phoenixu.^[30] Na Normanovu radu měly písně na albu Youthanasia pomalejší tempo, okolo 120úderů za minutu. Kapela upustila od předchozích progresivních prvků a zaměřila se více na vokální melodie a jednodušší kompozice, vhodnější pro hraní vrádiu.^[88] Poprvé ve své historii Megadeth napsali a sestavili celé album ve studiu. Nahrávání bylo zdokumentováno a záznam zněj vyšel vroce 1995 jako Evolver: The Making of Youthanasia.

Po osmi měsících strávených ve studiu, vlistopadu 1994, vyšlo album Youthanasia. Kromě 4.příčky vBillboard 200 se umístilo ina několika evropských žebříčcích.^[89] Vden vydání se vKanadě stalo zlatým^[90] a vUSA odva měsíce později platinovým.^[4] Na podporu alba Megadeth hráli na halloweenském představení „Night of the Living Megadeth“ vNew Yorku, které vysílala živě MTV.^[91] Vlistopadu se dvakrát objevili vpořadu Late Show with David Letterman, kde zahráli „Train of Consequences“ a „À Tout le Monde“.^[92][93]

Vlistopadu 1994 začalo vJižní Americe jedenáctiměsíční turné. Následující rok hráli Megadeth vEvropě a Severní Americe sněkolika předkapelami, mimo jiné Corrosion of Conformity, Fear Factory a Korn.^[94] Vdubnu poprvé vystupovali vČeské republice.^[95] Turné vyvrcholilo vystoupením na festivalu Monsters of Rock vBrazílii, kde Megadeth hráli po boku Alice Coopera a Ozzyho Osbourna.^[94] Vlednu 1995 se píseň „Diadems“ objevila na soundtracku khororovému filmu Demon Knight.^[96] Včervnu vydali Megadeth Hidden Treasures – EP se skladbami, které byly součástí soundtracků nebo jiných alb.^[97]

Po dlouhém turné kalbu Youthanasia si Megadeth dali po zbytek roku 1995 pauzu. Mustaine začal pracovat na svém vedlejším projektu MD.45, společně se zpěvákem Lee Vingem ze skupiny Fear. Doplnil je bubeník Jimmy DeGrasso.^[98] Marty Friedman si doma ve Phoenixu zřídil vlastní nahrávací studio a dokončil své čtvrté sólové album, které vyšlo vdubnu roku 1996. Vzáří toho roku se Megadeth vydali do Londýna, kde začali psát skladby pro další studiovou nahrávku. Proces byl pod bedlivým dohledem nového manažera Buda Pragera, který přispěl mnoha texty a nápady; několik názvů písní skupina na jeho žádost změnila.^[99] Ohledně Pragerova vlivu se Mustaine vyjádřil takto: „Došel jsem kzávěru, že mi třeba tenhle chlápek [Prager] pomůže vytvořit tu skvělou desku, po které jsem tak toužil.“^[100] Album, nahrané vNashvillu, bylo prvním vhistorii, kdy sMegadeth spolupracoval countrypopový producent Dann Huff, který se sMustainem znal již zdřívějška.^[101]

Cryptic Writings vyšlo včervnu roku 1997. Album se umístilo na desáté pozici Billboard 200 a vUSA se stalo zlatým. Hlavní singl „Trust“, který zalba vzešel, je se svým pátým místem největším úspěchem skupiny na žebříčku Mainstream Rock vhistorii.^[102] Vroce 1998 byl nominován na cenu Grammy.^[103] Přestože se izbylé tři singly umístily vnejlepší dvacítce Mainstream Rock Tracks chart, album vtisku obdrželo smíšený ohlas.^[104] Na desce se objevil rozmanitý soubor skladeb, který Los Angeles Times označily za „strhující rovnováhu“ mezi starší tvorbou a experimentálními písněmi.^[105] Stephne Thomas Erlewine zAllmusic hodnotil album jako odklon od thrashmetalových kořenů, na který však skupině chybí dovednost a představivost. Megadeth podle něj znějí unaveně, bez zápalu.^[104] Na otázky ohledně různorodosti alba reagoval Mustaine tvrzením, že je Cryptic Writings rozděleno na třetiny. První je založena na rychlejším, agresivnější metalu, na druhé jsou písně vhodné do rádia (jako ty na albu Youthanasia) a závěr je více melodický.^[106]

Svíce než roční pauzou od posledního vystoupení se Megadeth včervnu 1997 vydali na světové turné spolu skapelou The Misfits. Hráli také ve Spojených státech, sLife of Agony a Coal Chamber.^[94] Včervenci se zúčastnili festivalu Ozzfest, ale jen nakrátko – Menza údajně zjistil, že má nádor vkoleni, a podstoupil operaci.^[107] Na zbytku turné ho nahradil Jimmy DeGrasso, který sMustainem hrál již vMD.45.^[108] Ačkoliv měl původně být jen dočasný člen, po skončení turné vkapele zůstal. Mustaine později uvedl, že Menzu propustil kvůli svému přesvědčení, že ohledně rakoviny lhal.^[55]

Po mainstreamovém úspěchu Cryptic Writings se Megadeth rozhodli opět spolupracovat sDannem Huffem. Psaní skladeb začalo vlednu 1999 a itentokrát na něj dohlížel manažer Bud Prager, kterému je připisováno spoluautorství pěti zdvanácti písní na albu.^[109] Vzhledem kvysokému očekávání po úspěšném singlu „Trust“ přesvědčil Prager Mustaina, aby dal Huffovi nad nahráváním ještě větší moc, čehož Mustaine později litoval.^[110]

Album snázvem Risk, vydané vsrpnu roku 1999, bylo neúspěchem po kritické ikomerční stránce a vyvolalo negativní odezvu řady dlouhodobých fanoušků. Přestože již jeho dva předchůdci kombinovali tradičněji znějící heavymetalový zvuk srockovými prvky, na albu Risk metal vpodstatě zcela chyběl.^[111][112] Co se týče hudebního směru kapely, Mustaine uvedl toto: „Salbem Risk jsme se dostali až na úplné dno a já jsem si poté přísahal, že se vrátíme ke svým kořenům. Chvíli to trvalo.“^[113] Přesto se album stalo ve Spojených státech zlatým.^[114] Hlavní singl, „Crush 'Em“, se stal součástí soundtracku Universal Soldier: The Return a byl používán jako nástupní hudba při NHL a profesionálních zápasech.^[115]

Dne 14.července 1999 zemřel ve věku 41let bývalý bubeník skupiny, Gar Samuelson, na selhání jater.^[116] Otři dny později mu Mustaine věnoval skladbu „Peace Sells“ na vystoupení ve Woodstocku 1999. Včervenci Megadeth také vydali coververzi „Never Say Die“ od Black Sabbath pro druhé album Nativity in Black.^[117] Vzáří se vydali na turné na podporu alba Risk, vEvropě hráli spolu sIron Maiden. Po třech měsících ohlásil Friedman svůj odchod, aby se mohl věnovat jiné tvorbě.^[118] Mustaine později uvedl: „Po albu Risk jsem řekl [Martymu], že se musíme vrátit ke kořenům a hrát metal, a on odešel.“^[119] Vlednu 2000 se novým kytaristou skupiny stal Al Pitrelli, původně člen Savatage a Trans-Siberian Orchestra.^[120]

Vdubnu se Megadeth vrátili po studia a začali pracovat na devátém studiovém albu. Po měsíci dostali nabídku zúčastnit se turné Maximum Rock po boku Anthrax a Mötley Crüe. Megadeth přerušili nahrávání a vpolovině roku hráli vSeverní Americe.^[94] Skupina Anthrax zprogramu brzy vypadla, takže Megadeth se dělili opozici headlinera jen sMötley Crüe.^[121] Turné však celkově nebylo úspěšné a prodalo se jen málo vstupenek.^[122]

Po patnácti letech sCapitol Records zrušili Megadeth včervenci roku 2000 smlouvu. Podle Mustaina bylo příčinou rostoucí napětí mezi skupinou a managementem společnosti.^[123] Capitol Records kapele vrátili nejnovější nahrávky a vydali „best of“ album snázvem Capitol Punishment: The Megadeth Years, se dvěma novými skladbami „Kill the King“ a „Dread and the Fugitive Mind“.^[124] Vříjnu se Megadeth vrátili do studia (album již bylo téměř hotové) a oměsíc později podepsali smlouvu se Sanctuary Records. Vreakci na neúspěch Risk^[125] Mustaine Pragera vyhodil a produkci řídil sám.^[126] Sám také napsal všechny skladby, kromě „Promises“, na které se podílel iPitrelli.^[127] Dva dny před vydáním The World Needs a Hero se Megadeth objevili na televizní stanici VH1 vjedné zepizod pořadu Behind the Music, kde vystupovali spolu sMustainovými bývalými spoluhráči zMetallicy, Jamesem Hetfieldem a Larsem Ulrichem.^[128]

The World Needs a Hero vyšlo vkvětnu roku 2001 a na Billboard 200 se dostalo na sedmou pozici. Po předchozích dvou albech deska znamenala návrat kagresivnějšímu zvuku,^[127] ale podle kritiků přesto nesplnila očekávání.^[129] Mustaine nahrávku přirovnal kzaoceánské lodi na moři, snažící se najít správný kurs.^[123] Hlavní singl, „Moto Psycho“, se umístil na 22.místě žebříčku Mainstream Rock.^[130] VMalajsii bylo album zakázáno – vláda rozhodla, že přebal alba je „nevhodný pro jejich mládež“.^[131] Skupina zároveň musela zrušit plánovaný srpnový koncert vKuala Lumpuru.^[132]

Vpolovině roku 2001 skupina hrála na evropském turné spolu sAC/DC a vzáří se sIced Earth a Endo vydala do Ameriky.^[128] Mustaine fanouškům dovolil vybrat si vlastní setlist pro každé město.^[131] Kvůli útokům 11.září však byly všechny koncerty zrušeny, stejně tak plánované DVD zvystoupení vArgentině. Kapela místo toho zahrála dvakrát vArizoně, 16. a 17.listopadu. Ze záznamu vystoupení vzniklo první živé album Megadeth, Rude Awakening.^[133] Ke konci roku vyšlo remasterované album Killing Is My Business… and Business Is Good!, snovým přebalem a několika bonusovými skladbami.^[134]

Vlednu roku 2002 byl Mustaine hospitalizován za účelem odstranění ledvinového kamene. Dostal analgetika, kvůli kterým znovu upadl do drogové závislosti. Po propuštění znemocnice se zapsal do rehabilitačního centra vTexasu. Vprůběhu léčby usnul slevou paží přes opěradlo židle, což způsobilo stlačení radiálního nervu. Následně mu byla diagnostikována radiální neuropatie – téměř ztratil cit vlevé ruce, nemohl ji ani sevřít vpěst.^[135][136]

Dne 3.dubna Mustaine veřejně oznámil, že Megadeth rozpouští, neboť mu zranění znemožňuje hrát.^[137] Následující čtyři měsíce docházel pět dní vtýdnu na fyzioterapii.^[138] Aby splnili smlouvu se Sanctuary Records, vydali Megadeth kompilační album Still Alive… and Well?. První polovinu tvoří skladby nahrané živě ve Web Theatre ve Phoenixu, druhá polovina obsahuje skladby zThe World Needs a Hero.^[139]

Po téměř ročním zotavování, zahrnujícím různé rehabilitace, fyzioterapii a elektroléčbu, začal Mustaine pracovat na albu, které se mělo stát debutem jeho sólové kariéry. Nahrávání probíhalo vříjnu 2003 spolu shudebníky Vinniem Colaiutou a Jimmiem Lee Sloasem. Projekt byl pozastaven, když Mustaine souhlasil provést remixování a remastering předchozích osmi alb Megadeth pod Capitol Records,^[140] sopětovným nahráním částí, které byly původně bez jeho vědomí odstraněny či pozměněny.^[141]

Vkvětnu 2004 se Mustaine vrátil ke svému sólovému projektu. Kvůli závazkům ve smlouvě sevropským vydavatelstvím EMI se však ukázalo, že album bude muset vyjít jako nahrávka Megadeth.^[142] Mustaine kapelu obnovil a kontaktoval zbytek úspěšné a ufanoušků oblíbené sestavy zdob Rust in Peace. Bubeník Nick Menza snávratem souhlasil, ale Marty Friedman a David Ellefson se sMustainem nedohodli.^[143] Menza byl několik dní před turné na podporu nového alba poslán domů.^[144] Dle Mustaina nebyl na turné po Severní Americe dostatečně fyzický připravený, a také to mezi nimi „prostě nefungovalo“.^[145] SMustainem spolupracoval na kytarových sólech po 20letech Chris Poland, který hrál na prvních dvou albech kapely. Stálým členem skupiny se však podruhé nestal, chtěl se věnovat hlavně svému jazzfusionovému projektu OHM.^[146] V novém složení, které vydrželo dva roky, působili kromě Mustaina bratři Shawn a Glen Droverovi (bubeník a kytarista). Pozici baskytaristy zastával James McDonough, bývalý člen Iced Earth.

The System Has Failed vyšlo vzáří roku 2004. Kritika hlásila, že deska je návratem do formy. Magazín Revolver také hodnotil album kladně – „Nejvíce pomstychtivé, pronikavé a po hudební stránce komplexní album Megadeth od Countdown to Extinction zroku 1992.“^[147] Jedná se oprvní desku vhistorii Megadeth bez Ellefsona. Nahrávka znamenala posun zvuku skupiny zpět kzačátkům; publicista Amy Sciarretto zCMJ Music Report prohlásil, že se na albu objevily neothrashové riffy a ostré, politicky laděné texty.^[148] The System Has Failed se dostalo na 18. příčku Billboard 200^[63] a hlavní singl „Die Dead Enough“ se umístil 21. na Mainstream Rock.^[130] Mustaine oznámil, že jde oposlední album Megadeth, skupina zakončí kariéru rozlučkovým turné a on se vydá na sólovou dráhu.^[149]

Megadeth se vříjnu vydali na světové turné snázvem Blackmail the Universe. Ve Spojených státech se knim připojila kapela Exodus, vEvropě Dungeon a Diamond Head.^[150][151] Včervnu roku 2005 vydala společnost Capitol Records kompilaci největších hitů – Greatest Hits: Back to the Start – sestávající zremixovaných a remasterovaných skladeb, které vybrali fanoušci.^[152]

Vpolovině roku 2005 zorganizovali Megadeth každoroční thrashmetalové festivalové turné, Gigantour. Na zahajovacím turné vystupovali spolu sDream Theater, Nevermore, Anthrax, Fear Factory a dalšími. Koncerty zMontréalu a Vancouveru byly nahrány a vyšly jako set živého CD a DVD vpolovině roku 2006.^[153] Po úspěchu The System Has Failed a světového turné Blackmail the Universe oznámil Mustaine během vyprodaného koncertu na festivalu Pepsi Music vArgentině, že Megadeth svoji činnost neukončují.^[154] Záznam ztohoto vystoupení, kterého se zúčastnilo přes 25 000 lidí, vyšel vroce 2007 jako That One Night: Live in Buenos Aires.^[155]

Baskytarista James MacDonough se vúnoru roku 2006 rozhodl skupinu zosobních důvodu opustit.^[156] Nahradil ho James LoMenzo, který vminulosti spolupracoval sDavidem Lee Rothem a skupinami White Lion a Black Label Society.^[157] Nová sestava debutovala na Dubai Desert Rock Festival ve Spojených arabských emirátech, spolu skapelou Testament.^[158] Vbřeznu vydalo Capitol Records sadu dvou DVD, Arsenal of Megadeth, sarchivními záběry, rozhovory, záběry zživých vystoupení a množstvím videoklipů skupiny. Kvůli problémům slicencováním se na albu neobjevily ani skladby použité jako soundtrack, ani videa, která nenatočilo vydavatelství Capitol Records.^[159] Druhý Gigantour začal vlétě roku 2006; Megadeth byli opět hlavními aktéry a turné se zúčastnily skupiny Lamb of God, Arch Enemy a Overkill.^[160] Tři koncerty proběhly vAustrálii, kde skupinu doprovázeli Soulfly, Arch Enemy a Caliban.^[161]

Vkvětnu roku 2006 Megadeth oznámili, že jejich jedenácté studiové album, United Abominations, je téměř dokončené. Původně mělo vyjít vříjnu, ale Mustaine prohlásil, že skupina ještě provádí „finální úpravy“, a vydání odložil na květen následujícího roku.^[162] Vydání okomentoval slovy „Metalová scéna potřebuje nějakou pořádnou nahrávku. Myslím, že se nám to povedlo. Není to Rust in Peace 2, ale mohlo by to být album, díky kterému zapomenu na to všechno mezi tím.“^[163] United Abominations je prvním albem skupiny, na kterém účinkovali Glen Drover, Shawn Drover a James Lomenzo. Jedna ze skladeb je novější verzi „À Tout le Monde“ zalba Youthanasia, nazvaná „À Tout le Monde (Set Me Free)“. Verze zroku 2007 je duet, na kterém skapelou spolupracovala italská zpěvačka Cristina Scabbia ze skupiny Lacuna Coil. Skladba byla nahrána vrychlejším tempu a kytarové sólo je delší než vpůvodní verzi.^[164]

United Abominations, vydané vkvětnu 2007, se umístilo na osmé příčce žebříčku Billboard 200 sprodejem 54000 nosičů vprvním týdnu po vydání.^[165] Vbřeznu začalo turné vSeverní Americe, kde Megadeth hráli jako předkapela nově vzniklých Heaven and Hell. VKanadě hráli Megadeth skapelou Down, vUSA sMachine Head.^[166] Následovalo letní turné po evropských festivalech. Později toho roku se Megadeth vrátili do Spojených států, aby uspořádali turné snázvem Tour of Duty.^[167] Vlistopadu zavítali vrámci Gigantour do Austrálie, kde je doprovázeli mj. Static-X, DevilDriver a Lacuna Coil.^[168]

Vlednu roku 2008 Glen Drover skupinu opustil. Jako důvod uvedl, že ho častá turné unavují a že chce trávit více času srodinou. Zmínil také osobní problémy sostatními členy kapely.^[169] Nahradil ho Chris Broderick, původně kytarista kapel Nevermore a Jag Panzer.^[170] Po značně neformálním konkurzu uMustaina doma se stal novým členem Megadeth;^[171] podle Mustainových slov to byl nejlepší kytarista, kterého kdy měli.^[172] Van Williams, bývalý Broderickův spoluhráč zNevermore, Megadeth gratuloval kpřijetí skvělého kytaristy a zároveň dobrého člověka.^[173]

Nová sestava vystupovala poprvé 4.února vHelsinki Ice Hall ve Finsku. Krátce nato začal třetí ročník Gigantour, s29naplánovanými koncerty po Severní Americe.^[174] Mustaine vystoupení Megadeth zkrátil, aby mohli vyniknout iostatní účinkující – In Flames, Children of Bodom, Job for a Cowboy a High on Fire.^[175] Turné Tour of Duty pokračovalo vkvětnu a červnu vJižní Americe. Vzáří vyšlo kompilační album Anthology: Set the World Afire.^[176]

Vúnoru 2009 měli Megadeth a Testament doprovázet Judas Priest na evropském turné „Priest Feast“.^[177] Vtu dobu byla skupina Metallica uvedena do Rokenrolové síně slávy a její členové na akci přizvali Mustaina (ten se dozvěděl, že jemu se oné pocty nedostane, protože se nezúčastnil nahrávání žádného alba).^[178] Mustaine skupině upřímně pogratuloval a rozhodl se dodržet plánované turné sJudas Priest.^[179] Vdubnu na turné Canadian Carnage Megadeth hráli po více než patnácti letech se Slayer. Včervnu proběhly další čtyři koncerty, kde vystupovaly skupiny Machine Head a Suicide Silence.^[180]

Vkvětnu dokončilo Megadeth nahrávání svého dvanáctého alba, Endgame.^[181] První recenzi skladbu po skladbě vypracoval magazín Metal Hammer.^[182] Turné na podporu alba trvalo od října do prosince. SMegadeth hrálo množství skupin, např. Machine Head, Suicide Silence a Warbringer.^[183] Vlednu 2010 se měli vydat na turné American Carnage se Slayer a Testament, ale turné bylo odloženo na červenec, neboť frontman Slayer, Tom Araya, musel podstoupit operaci páteře.^[184] Oněkolik týdnů později dostali Megadeth osmou nominaci na cenu Grammy, tentokrát vkategorii Nejlepší metalový výkon spísní „Head Crusher“.^[185]

Vbřeznu se Megadeth vydali na turné kdvacátému výročí vydání alba Rust in Peace. Skupinu doprovázeli Testament a Exodus a jednotlivá vystoupení se konala vSeverní Americe. Během turné hráli Megadeth celé album.^[186] Před začátkem turné se ke skupině po osmi letech vrátil baskytarista David Ellefson. Vrozhovoru pro magazín Classic Rock uvedl, že ho kontaktoval Shawn Drover, informoval ho oodchodu současného baskytaristy LoMenza a řekl mu: „Jestli byl někdy správný čas promluvit si sDavem [Mustainem], tak teď.“^[187]

Kapely tvořící tzv. „velkou čtyřku“ thrash metalu (Megadeth, Metallica, Slayer a Anthrax) se rozhodly uspořádat vprůběhu roku 2010 společná vystoupení. Koncerty byly součástí festivalu Sonisphere a konaly se vmnoha evropských zemích.^[188] VČesku proběhl koncert na letišti vMilovicích, vrámci festivalu Sonisphere.^[189] Záznam zvystoupení vSofii vBulharsku vyšel jako živé album snázvem The Big Four: Live from Sofia, Bulgaria.^[190] Další rok koncerty pokračovaly ve Spojených státech.

Včervenci 2010, po evropských vystoupeních „velké čtyřky“, zahájili Megadeth a Slayer turné American Carnage Tour. Megadeth hráli upříležitosti dvacátého výročí vydání celé album Rust in Peace a Slayer hráli svou úspěšnou a rovněž dvacet let starou desku Seasons in the Abyss.^[191] Počínaje těmito koncerty se maskot Megadeth, Vic Rattlehead, začal pravidelně objevovat na pódiu, aby pozvedl úroveň živých vystoupení.^[192] Brzy poté hrály obě skupiny skapelou Anthrax vrámci pravidelného amerického turné Jägermeister Music Tour.^[193] Během závěrečného koncertu, jenž se uskutečnil vGibson Amphitheatre vHollywoodu, vystoupil skapelou při písni „Rattlehead“ i Kerry King, což se stalo prvně od roku 1984.^[194] Megadeth vbřeznu a dubnu roku 2011 i nadále pokračovali se Slayer vEuropean Carnage Tour, během něhož vystoupili také vpražské O2 aréně.^[195] Vystupovali rovněž jako hlavní účinkující na každoročním Mayhem Festivalu včervenci a srpnu téhož roku.^[196]

Vzáří vydala skupina DVD album Rust in Peace Live, nahrané vHollywood Palladium vLos Angeles.^[197] Tentýž měsíc vydali Megadeth „Sudden Death“ pro videohru Guitar Hero: Warriors of Rock.^[198] Píseň vznikla na objednávku vydavatelů série Guitar Hero, kteří si přáli skladbu sponurým textem a několika kytarovými sóly.^[199] Skladba byla nominována na cenu Grammy vkategorii Nejlepší metalový výkon.^[200]

Megadeth se vrátili do vlastního studia Vic'sGarage, aby nahráli vpořadí třinácté studiové album. Produkoval ho Johnny K, protože producent předchozích dvou alb, Andy Sneap, nebyl tou dobou kzastižení.^[201] Album snázvem Thirteen vyšlo vlistopadu 2011 a obsahovalo některé již dříve vydané skladby („Sudden Death“ a „Never Dead“).^[202] Dostalo se na 11. pozici Billboard 200 a hlavní singl, „Public Enemy No. 1“, byl nominován na cenu Grammy za Nejlepší hardrockový/metalový výkon, ale nevyhrál.^[203] Krátce po vydání alba Mustaine uvedl, že se po čtyřleté pauze bude vroce 2012 konat Gigantour.^[204] Sestavu tvořily kromě Megadeth kapely Motörhead, Volbeat a Lacuna Coil.^[205] Po skončení Gigantouru se Megadeth vydali na krátké letní turné po Spojených státech, doprovázel je zpěvák Rob Zombie.^[206]

Vzáří 2012 Megadeth oznámili, že znovu vydají Countdown to Extinction upříležitosti 20.výročí této desky. Uspořádali koncertní turné, kde hráli celé album.^[207] Jedno zvystoupení, vPomona Fox Theater vKalifornii, vyšlo následující rok jako živé album Countdown to Extinction: Live.^[208] Další skladba zalba Thirteen, „Whose Life (Is It Anyways?)“, byla nominována na cenu Grammy za Nejlepší hardrockový/metalový výkon, ale prohrála s„Love Bites (So Do I)“ skupiny Halestorm.^[209]

Vsrpnu oznámili Megadeth nahrávání čtrnáctého alba, opět sproducentem Johnnym K.^[210] Na začátku roku 2013 opustili Roadrunner Records a přešli kMustainovu nově založenému vydavatelství Tradecraft, distribuovanému společností Universal Music Group.^[211][212] Album snázvem Super Collider vyšlo vříjnu a umístilo se na šesté pozici Billboard 200, což byl nejlepší výkon od dob Youthanasia zroku 1994. Reakce kritiky na novou desky však byly značně negativní.^[213] Krátce po vydání Mustaine oznámil, že již přemýšlí odalším, vpořadí patnáctém, albu. Uvedl, že pobídkou bylo úmrtí hlavního kytaristy Slayer, Jeffa Hannemana, vlivem něhož si uvědomil, že ani on nebude mít příležitost tvořit věčně.^[214] Myšlenku rozvedl vrozhovoru pro magazín Ultimate Guitar: „Času je málo. Nikdo neví, jak dlouho bude žít. Vím, co se stalo Jeffovi, proto chci psát co nejvíc, dokud můžu.“^[215]

Gigantour roku 2013 zahrnoval předkapely Black Label Society, Hellyeah, Device a Newsted.^[216] Při závěrečném vystoupení hrál sMegadeth bývalý baskytarista skupiny Metallica Jason Newsted píseň „Phantom Lord“, jejímž spoluautorem je Mustaine.^[217] Na začátku roku 2014 měli Megadeth hrát na festivalu Soundwave vAustrálii, ale zplánu sešlo kvůli neshodám spořadatelem ohledně vedlejšího programu skupiny sNewstedem.^[218] Vúnoru vyšla kompilace jedenácti písní Megadeth zdob spolupráce sCapitol Records snázvem Icon.^{[219][pozn. 1]}

Zbytek roku 2014 přinesl skupině množství nezdarů. Vkvětnu zemřel bratr baskytaristy Davida Ellefsona; skupina vreakci na to na měsíc přerušila turné, během kterého měla mj. vystoupit na Aerodrome festivalu vPraze.^[220] Srpnový koncert vTel Avivu musel být zrušen kvůli ozbrojenému konfliktu mezi Izraelem a pásmem Gazy.^[221] Megadeth měli na konci září vystupovat na Motörboat cruise kapely Motörhead, ale odstoupili kvůli Mustainovým zdravotním komplikacím po operaci krční páteře.^[222] Na konci listopadu opustil skupinu po deseti letech bubeník Drover, protože se chtěl věnovat vlastním zájmům. Krátce poté odešel ikytarista Broderick, kvůli uměleckým a hudebním neshodám.^[223] Ellefson popřel zvěsti orozpadu skupiny a uvedl, že on a Mustaine budou pokračovat vhudební tvorbě.^[224] Mustaine prohlásil, že jedním zdůvodů Broderickova a Droverova odchodu byla frustrace způsobená fanoušky skupiny, kteří se dožadovali obnovení sestavy sFriedmanem a Menzou.^[225] Na nahrávání patnáctého studiového alba Megadeth byli přizváni bubeník Chris Adler ze skupiny Lamb of God a kytarista Kiko Loureiro ze skupiny Angra.^[226]

Vříjnu 2015 vydali Megadeth skladbu „Fatal Illusion“ zjejich nového alba Dystopia, které vyšlo vlednu následujícího roku.^[227] Na jeho podporu se vydali na severoamerické turné, doprovázeli je Suicidal Tendencies, Children of Bodom a Havok (skupina Havok byla brzy odebrána kvůli sporům osmlouvu).^[228] Mustaine oznámil, že Adler, který hrál vté době vLamb of God a Megadeth zároveň, už není členem kapely kvůli překrývajícím se časům vystoupení. Na Adlerovo doporučení se novým bubeníkem stal Dirk Verbeuren ze skupiny Soilwork.^[229] Vzáří a říjnu se konalo další turné po Spojených státech, sAmon Amarth, Suicidal Tendencies, Metal Church a Butcher Babies.^[230]

Bývalý bubeník Menza zemřel 21.května 2016 na srdeční selhání, stalo se tak během vystoupení skapelou OHM vjazzovém klubu vLos Angeles.^[231]

Na otázky ohledně vystoupení „velké čtyřky“ Mustaine odpovídal, že by byl potřeba zásah vyšší moci, neboť všechny skupiny pořádaly vroce 2017 turné podporující jejich nová alba (Hardwired...to Self-Destruct, For All Kings a Repentless).^[232] Po dvanácti nominacích na cenu Grammy ji Megadeth vyhráli, stitulní skladbou alba Dystopia vkategorii Nejlepší metalový výkon.^[5] Předávání se zúčastnili Mustaine, Loureiro, Ellefson a Verbeuren; bývalý bubeník Chris Adler, kterému byla cena také určena, se nedostavil. Během přejímání ceny hrál house band „Master of Puppets“ od skupiny Metallica, což způsobilo rozruch mezi fanoušky.^[233] Mustaine vrozhovoru uvedl, že mu to nevadilo, ale že to byla nejhorší verze „Master of Puppets“, jakou kdy slyšel.^[234]

Včervnu 2017 uvedl Mustaine vrozhovoru sNo Brown M&Ms, že Megadeth se chystají na konci roku začít nahrávat své šestnácté studiové album. Záměr skupiny dále rozvedl slovy: „Plánujeme se vrátit do studia, kde si koncem roku začneme navzájem představovat nové nápady. Plánujeme to na listopad nebo prosinec.“^[235] Oměsíc později se vyjádřil na Twitteru, že začal „sbírat nápady“ pro nové album, ale uvedl, že do studia se pravděpodobně dostanou až vpolovině roku 2018 a nahrávku vydají vroce 2019.^[236]

Vdubnu 2018 oznámili Megadeth znovuvydání Killing Is My Business… and Business Is Good!, sremasterovanými verzemi všech skladeb a novou verzí „These Boots“, jejíž text se více blíží originálu od Lee Hazlewooda.^[237] Reedice, Killing Is My Business… and Business Is Good! – The Final Kill, vyšla 8. června 2018.

Dne 25.září 2018 Megadeth uvedli, že se plánují vydat na svou první plavbu snázvem MegaCruise, která měla proběhnout vTichém oceánu vroce 2019.^[238] Odva týdny později kapela upřesnila, že akce začne 13.října vLos Angeles a další koncerty budou následovat vSan Diegu a Ensenadě. Na vystoupení přizvali mnoho dalších kapel, avšak samotní Megadeth se nakonec nezúčastnili, protože Mustainovi mezitím byla lékaři diagnostikována rakovinu hrtanu.^[239]

Mustaine sdílel 6.listopadu 2018 na Instagramu video se skladbou znadcházejícího šestnáctého alba, které mělo vyjít vroce 2019.^[240] Megadeth 10.května 2019 oznámili, že zahájili předprodukci alba ve Franklinu vTennessee, opět sChrisem Rakestrawem, koproducentem Dystopia.^[241]

Ještě před jeho plánovaným vydáním ale kapela 22.března 2019 upříležitosti 35.výročí založení skupiny uvedla kompilační album Warheads on Foreheads. Mustaine na něj vybral 35skladeb, přičemž každé zdosud vydaných studiových alb reprezentovala vždy alespoň jedna píseň.^[242] Sám frontman skupiny výběr okomentoval jako „35nejúčinnějších zbraní zarzenálu skupiny“.^[243] Kritika desku přijala kladně.^[242]

Megadeth 17.června 2019 oznámili, že kvůli Mustainově zdravotnímu stavu ruší několik plánovaných vystoupení. Skupina měla původně vystupovat sOzzym Osbournem na severoamerické části jeho No More ToursII, které se ale odložilo na rok 2020 a Megadeth na něm nahradil Marilyn Manson.^[244][245] Navzdory Mustainově nemoci kapela slíbila, že bude nadále pracovat na novém albu.^[244]

Dne 21.srpna 2019 kapela oznámila, že bude na začátku následujícího roku poprvé od Mustainovy nemoci hrát naživo, když doprovodí Five Finger Death Punch na jejich evropském turné.^[246] Jeho součástí se stal i koncert uskutečněný 14.února vpražské Tipsport aréně.^[247] Závěr turné přerušila pandemie covidu-19. Vpolovině roku 2020 se vrátili do studia vNashville. Ellefson potvrdil, že práce na novém albu pokračují, a doplnil, že mezi nadcházejícími skladbami by se mohla objevit jím zpívaná píseň popisující jeho dřívější spory sMustainem.^[248] Předběžné datum vydání nové desky je během roku 2021.^[249][250] Na její podporu skupina plánuje na léto toho roku turné po Spojených státech, během něhož je mají doprovázet Lamb of God, Trivium a In Flames.^[251]

Vlednu 2021 oznámil Mustaine skupině fanoušků na platformě Zoom pravděpodobný název připravovaného alba – The Sick, the Dying... and the Dead!, zároveň však uvedl, že se ještě může do vydání změnit.^[252]

V podcastu Rock 'N' Roll Icons With Bode James uvedl baskytarista Ellefson nové informace o nadcházejícím albu, které se má vyrovant úspěšným klasikám Rust in Peace, Countdown to Extinction, nebo moderní Dystopia. Fanoušci prý mohou čekat jednak klasický thrash metal, zároveň však bude nová deska v duchu předchozích let rozmanitá.^[253]

V květnu 2021 byl Ellefson z kapely vyhozen kvůli nařčení ze sexuálního obtěžování.^[254] Následně Mustaine uvedl, že už se Ellefson v žádném případě do kapely nevrátí.^[255] V červenci na platformě Cameo sdělil, že všechny Ellefsonem nahrané basové linky už znovu nahrál nový baskytarista, který by se měl ideálně stát členem skupiny a jehož identita zatím zůstává v tajnosti.^[256] Megadeth 11. srpna oznámili, že na nadcházejícím turné s nimi bude vystupovat jejich bývalý baskytarista James LoMenzo.^[257] Megadeth 31. května 2022 oznámili, že James LoMenzo se stal stálým členem skupiny.

Po několika upoutávkách vyšel 23. června první singl, „We'll Be Back“. Spolu s ním byl zveřejněn i seznam skladeb připravované desky.^[258] O rok později tentýž den zemřel v58 letech bývalý bubeník Lee Rausch.^[259]

V září 2023 Megadeth oznámili, že kytarista Kiko Loureiro odstupuje ze severoamerického turné 2023 z rodinných důvodů a jeho místo dočasně nahradí jeho kamarád a kytarista Teemu Mäntysaari.^[260] V listopadu 2023 Loureiro oznámil svojí pauzu z rodinných důvodů prodloužit do roku 2024, a hostující finský kytarista Teemu Mäntysaari se stal stálým členem skupiny.^[261] V prosinci 2023 Mustaine odhalil svůj záměr vydat alespoň tři další studiová alba jako Megadeth, přičemž první by mělo být vydáno v roce 2025: „Pokud to mezi albem trvá dva roky – řekněme, že ano, pokud budu schopen je vydat rychle – budou to pravděpodobně tři roky, ale řekněme, že na toto album zbývá ještě dva roky. Alespoň jeden, takže se dostaneme do roku 2025.^[262]

V březnu 2025 Megadeth oznámili, že Mustaineova nahrávací společnost Tradecraft Records po 12 letech ukončila spolupráci s vydavatelstvím Universal Music Group. Připojili se k novému metalovému vydavatelství BLK II BLK Records, které patří italské nahrávací společnosti Frontiers Records a zabývá se rockovou hudbou.^[263]

Dne 14. srpna 2025 Megadeth spustili na svých webových stránkách tajuplné odpočítávání se sloganem: „The End is Near. It's Crystal Clear. Part of the Master Plan.“^[264] Když odpočítávání skončilo, skupina vydala oznamovací video „The End is Near“ a jejich maskot Vic Rattlehead prohlásil, že skupina udělá poslední studiové album a poslední celosvětové turné na rozloučenou.^[265] Mustaine uvedl: "Spousta hudebníků ukončila kariéru, ať už náhodou, nebo úmyslně. Málokomu se ale podařilo odejít na vrcholu. Přesně tam jsem právě teď já. Procestoval jsem svět, získal jsem miliony fanoušků. Nezlobte se na nás, nebuďte smutní a přijďte se s námi rozloučit. Dokázali jsme něco opravdu jedinečného, co se asi nebude opakovat. Založili jsme nový styl, odstartovali jsme revoluci, změnili jsme kytarový svět a vůbec celý svět."^[266]

V říjnu 2025 skupina oznámila, že pojedou koncerty po severní Americe na rok 2026 s Iron Maiden na jejich výročním turné Run for Your Lives World Tour jako předkapela.

30. října 2025 Megadeth oznámili první koncerty rozlučkového turné nazvané This Was Our Life World Tour po Jižní Americe.

Zvuk Megadeth značně ovlivnily klasické heavymetalové kapely (UFO, Budgie či Black Sabbath^[285]), skupiny nové vlny britského heavy metalu jako Judas Priest, Motörhead, Iron Maiden, Venom a Diamond Head, a vneposlední řadě punkrockové skupiny jako Sex Pistols nebo Ramones.^[286] Ustylu hry na kytaru se Megadeth nechali inspirovat mimo jiné hardrockovými skupinami jako AC/DC,^[287] Queen,^[288] Led Zeppelin^[289] a Scorpions.^[290] Přestože má jejich hudba své kořeny vpunku,^[291] univerzitní profesor Jason Bivins napsal, že Megadeth následovali hudební osnovu kapel Motörhead a Iron Maiden a smísili „instrumentální virtuozitu kapel nové vlny britského heavy metalu srychlostí a agresí hardcore punku.“^[292] Mustaine také uvedl, že ho ovlivnila alba Beatles a Davida Bowieho.^[293]

Mustaine je hlavním textařem a skladatelem Megadeth. Při tvoření skladeb začíná riffem, který se po úpravách stane hlavní částí skladby.^[294] Dále uvedl, že částí písní vznikají odděleně, a až pak znich skupina vytvoří celistvou skladbu.^[295] Bubeník Shawn Drover prohlásil, že si Mustaine nechal vzásobě množství nepoužitých riffů, a že některé novější skladby jsou tedy založené na starých, nevydaných demonahrávkách.^[296] Ellefson uvedl, že kapela stále vytváří nový materiál a že vytváření nahrávky začíná setkáním ve studiu a následnou výměnou nápadů a diskusí ohledně konceptu alba, výtvarné stránky a názvů skladeb.^[297] Texty vznikají většinou až po složení hudby.^[298] Dle Mustaina je mnoho textů inspirováno literaturou, např. romány George Orwella.^[299]

Vhudbě Megadeth a jejich současníků zundergroundového metalu 80.let se objevují chraplavé vokály, trhané riffy, tremola a specifické akordy, tzv. power chords. Nahrávky ztéto éry měly často velmi omezené rozpočty.^[300] Po založení Megadeth se Mustaine nadále soustředil – jako předtím ve skupině Metallica – na thrash metal, světším důrazem na rychlost a intenzitu.^[301] Pro Megadeth je typická vysoká instrumentální úroveň skladeb, srychlými rytmickými pasážemi a komplexní strukturou.^[77] Většina skladeb je nahrána se standardním laděním kytar – Mustaine tvrdí, že oproti jiným druhům ladění je melodičtější.^[302] Vroce 2017 Ellefson nicméně uvedl, že skupina nedávno přešla na nižší ladění, mj. proto, že to Mustainovi usnadňuje zpěv.^[303]

Vzačátcích kapely byl Mustaine doprovodný kytarista a Chris Poland sólový. Ačkoli se Poland podílel jen na prvních dvou albech, hudební kritici Pete Prown a Harvey P. Newquist tvrdí, že byla hudba Megadeth díky jeho jazzovým prvkům pestřejší. Svou zásluhu na zvuku kapely měl ibubeník Samuelson, rovněž původně jazzový hudebník.^[13] Podle redaktora magazínu Metal Maniacs, Jeffa Wagnera, dosáhla kapela textařského vrcholu na albu Rust in Peace, které popsal jako „příval přesnosti a ladnosti podporující tvrzení, že jsou Megadeth nejmodernější speedmetalovou kapelou světa.“^[304] Muzikolog Glenn Pillsbury uvedl, že zhlediska kytar je nahrávka směsicí Mustainova „řízeného chaosu“ a Friedmanovy „technické brilantnosti“.^[65] Na dalších deskách skupiny zdevadesátých let se pak objevily skladby skompaktní strukturou a prostšími riffy.^[305]

Texty Megadeth často pojednávají osmrti, (jaderné) válce, náboženství a politice.^[306] Po lyrické stránce se zaměřují spíše na nihilistická témata, ale někdy se zabývají např. odcizením či sociálními problémy.^[76] Na prvních albech se také objevily motivy okultismu, černé magie, satanismu a násilí.^[23][307] Mustaine roku 2010 vrozhovoru uvedl, že je pro něj velmi těžké hrát skladbu „The Conjuring“, jelikož se vroce 2003 stal křesťanem.^[308]

Alba Rust in Peace a Countdown to Extinction se vyznačují množstvím skladeb ovojensko-průmyslovém komplexu, vládních konspiracích a jaderných konfliktech („Hangar18“, „Rust in Peace… Polaris“, „Architecture of Aggresion“) či jejich následcích („Dawn Patrol“, „Ashes in Your Mouth“).^[69]

Důležitým tématem je též politika. Píseň „Hook in Mouth“ se vyjadřuje proti političce Tipper Goreové a komisi PMRC, kterou založila a jež bojovala za cenzuru podle ní „nevhodné“ hudby.^[309] Ve skladbě „Symphony of Destruction“ se Mustaine vyjadřuje proti diktatuře. Písně „Peace Sells“ a „United Abominations“ zase kritizují Organizaci spojených národů pro její neúčinnost, přičemž „United Abominations“ je satirou na anglický název organizace, United Nations.^[310] Texty pozdějších nahrávek se nesou vpodobném duchu, kdy je Mustainův všeobecný cynismus vůči politice patrný například ve skladbách „The World Needs AHero“ či „Blackmail the Universe“.^[77][311]

Když byla kapela po komerční stránce na vrcholu, soustředil se Mustaine na osobnější témata, jako mezilidské vztahy, závislosti či hazard („Poison Was the Cure“, „Use the Man“, „Tornado of Souls“, „Addicted to Chaos“, „Family Tree“, „A Tout le Monde“). Například texty na Cryptic Writings podle svých slov napsal tak, aby svým obsahem zapůsobily na širší publikum.^[312]

Maskotem Megadeth je Vic Rattlehead; vyskytuje se na mnoha albech kapely, dále na tričkách, plakátech a dalších předmětech.^[313] Vic má tělo kostlivce, který ztělesňuje japonské přísloví „neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo“ – jeho oči jsou zakryté přinýtovaným hledím, ústa jsou sevřená svorkami a na uších má kovové klapky.^[314] Nosí tmavý oblek skošilí a kravatou, na albech někdy také vojenskou uniformu.

Vic se poprvé objevil na přebalu demonahrávky The Last Rites jen jako hrubý nákres hlavy (lebky), jehož autorem byl Mustaine.^[315][15] Znovu se objevil na prvním studiovém albu, Killing Is My Business… and Business Is Good!, píseň „Skull Beneath the Skin“ ztéhož alba popisuje jeho stvoření. Mustainovi se ale nová verze nelíbila, definitivní vzhled tak maskot dostal až na přebalu alba Peace Sells… but Who's Buying?. „Vic“ je zkratkou anglického slova „victim“, oběť^[316]; „Rattlehead“ je výraz, který používala Mustainova matka, když ho viděla při metlení.^[314] Dave Mustaine uvedl, že maskot reprezentuje jeho pocity ohledně náboženského útlaku a svobody projevu.^[316] Vic se objevil na přebalu prvních čtyř studiových desek (1985–1990), na předních stranách nahrávek zlet 1991–2000 se nevyskytoval. Vrátil se vroce 2001 salbem The World Needs a Hero; od té doby se vrůzné podobě objevuje na přebalu či vbookletu všech dalších alb Megadeth: na přebalu Greatest Hits: Back to the Start lze jeho hlavu vidět vatomovém hřibu, na přední straně Super Collider je pouze jako zastřený odraz, na albu Dystopia jako robot atd.

Na albu United Abominations má Vic podobu starého muže sprvky jezdců Apokalypsy.^[317] Skupina si tehdy přála dát mu po dvaceti letech novou tvář a vyhlásila soutěž. Autorem vítězného návrhu byl John Lorenzi.^[318] Ačkoliv byl autorem Vica ina albech Warchest, Endgame a Thirteen, maskotovi se vrátila jeho původní podoba.

Od roku 2010 se Vic objevuje na pódiu během živých vystoupení.^[192][314]

Scelosvětovým prodejem 38milionů nosičů jsou Megadeth jednou zmála amerických undergroundových skupin 80.let, které získaly mainstreamový komerční úspěch.^[319] Spolu se svými současníky (Metallica, Slayer, Anthrax) jsou Megadeth považovaní za jednu zklíčových a zakládajících thrashmetalových skupin.^[320] Tyto čtyři kapely se neformálně označují jako tzv. „velká čtyřka“ thrash metalu,^[321] zodpovědná za jeho rozvoj a popularizaci. Magazín Loudwire umístil Megadeth na třetí místo žebříčku nejlepších thrashmetalových skupin všech dob (za kapely Slayer a Metallica) a ocenil „provokativní texty a dechberoucí virtuozitu“.^[322] Podle CMJ New Music Report je debutové album klíčovou metalovou nahrávkou a představuje „zlatou éru speed metalu“.^[323] Billboard podobně označil druhé album, Peace Sells... but Who'sBuying?, za „milník thrashmetalového hnutí“ a jeho texty považoval po dvaceti letech za stále relevantní.^[324] Za významné Megadeth označila iMTV, která vyzdvihla zejména technickou stránku jejich prvních alb.^[325] Magazín Loudwire umístil Peace Sells… but Who'sBuying? na čtvrté místo vžebříčku nejlepších padesáti thrashmetalových alb všech dob; Rust in Peace se umístilo osmé.^[326]

Megadeth jsou považovaní za jednu zhudebně nejvlivnějších skupin, které vznikly v80.letech 20.století. Protože byli důležitými aktéry počátků amerického thrash metalu, ovlivnila jejich tvorba např. death metal.^[300] Sociolog Keith Kahn-Harris uvedl, že mainstreamový úspěch Megadeth pomohl přinést extrémní metal do zemí, kde byl předtím prakticky neznámý.^[327] Zvuk kapely a přebaly jejich alb inspirovaly množství thrashmetalových skupin 21. století;^[328] jen ve Spojených státech prodali Megadeth mezi lety 1991 a 2014 přes 9 milionů nosičů.^[329]

Po celém světě existuje mnoho „revival“ skupin, které hrají písně zkatalogu Megadeth. Patří mezi ně např. Gigadeth^[330], Meccadeth a Cryptic Writings (USA), Mecanix (Kanada), Megadeth UK (Spojené království), Vortex (Maďarsko) či nizozemská kapela Megaseth, hrající již od roku 2001.^[331] Britští The Big Four Tribute Band hrají, jak napovídá jejich název, písně thrashmetalové „velké čtyřky“. Vprosinci 2019 vystoupil vbaru vBuenos Aires baskytarista David Ellefson se skupinou Mellowdeth, která hraje akustické verze skladeb Megadeth.^[332]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Megadeth na anglické Wikipediia Megadeth na německé Wikipedii.

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Megadeth na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (anglicky)
• Megadeth na Allmusic (anglicky)