Poprvé se statek Michle zmiňuje nepřímo ante quem vroce 1185, když se mezi poddanými Vyšehradské kapituly uvádějí zlatník Prowod a jeho syn Janis zMichle, vlatinském originálu listiny „Prowod aurifaber et filius eius Janis de Michel“. Ve falsu listiny krále Přemysla Otakara I., hlásícímu se kroku 1222, je Mihle společně sdalšími vesnicemi potvrzena jako majetek vyšehradské kapituly získaný již králem Vratislavem I. Dále se vroce 1279 objevuje Jindřich zMichle mezi svědky smlouvy břevnovského opata, dále Michle patřila kmajetku benediktinského vkláštera na Břevnově.

Původně „Michelj“ znamenalo „Michlův dvůr“ od os. jména Michel, Michal, Michael. Na úrodných pozemcích byly poplužní dvůr, mlýn, louky, lesy, sladovny, vinice a zahrady. Ve 14. století byla Michle poměrně velkou osadou, kníž od konce středověku náležela také synagoga. Roku 1420 si Michli přivlastnilo radikální husitské křídlo – pražané. Roku 1436 král Zikmund za 500 zlatých prodal ves (Villa) a panství Michle sladovníku Janu Rečkovi zLedec, zakladateli Rečkovy studentské koleje pražské univerzity. Ten roku 1438 ves Michel odkázal univerzitě, aby zvěčného platu byl financován provoz koleje na Starém Městě pro 12 rodem českých studentů. Roku 1506 nechal Jiří Kopidlanský Michli vypálit za to, že pražané sťali jeho bratra. Kroku 1509 existuje místní označení nad Michlem a zroku 1509 nad Michlí. Roku 1605 se připomíná škola, od roku 1724 kaple.

Artistické a právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity ves patřila až do zrušení poddanství vroce 1848. Administraci od konce 16. století prováděli jezuité znovoměstské koleje od sv. Ignáce na Novém Městě, od roku 1702 byla farní správa usv. Mikuláše ve Vršovicích a prováděla se misijním způsobem, stejně jako vKrči, Podolí a vNuslích usv. Pankráce.

Během 2. poloviny 19. století mizel zemědělský ráz vesnice a na pozemcích přibývalo výrobních objektů. Kroku 1900 byla Michle s6144 obyvateli, mlýnem, cihelnou, pivovarem, zpracováním železa a zelinářstvím jednou ze vsí okresu Královské Vinohrady.

Roku 1922 byla ves Michle s9318 obyvateli a 446 domy připojena kPraze, vníž pak tvořila součást obvodu Praha XIV (Nusle, Michle, Krč). Vroce 1949 byla severovýchodní část k. ú. Michle přičleněna kPraze 13 (sVršovicemi a částí Záběhlic) a druhá část kPraze 14 (sNuslemi, Lhotkou, a částí Krče). Vr. 1960 se větší část k. ú. Michle stala součástí obvodu Praha 4 a vroce 1990 součástí městské části Praha 4. Severní část Michle, tedy vrch Bohdalec včetně autobusových a kamiónových garáží a část nouzové kolonie Na Slatinách, je součástí městského obvodu a městské části Praha 10.

Zejména po připojení kPraze vznikaly vokolí Bohdalce a vširším území zasahujícím ido Záběhlic, Vršovic a Strašnic rozsáhlé nouzové kolonie. Malé improvizované domky vyrostly při jižním úpatí Bohdalce (část jich byla zbořena při rozšíření ulice Uplynárny v80. letech 20. století), rozsáhlé území scharakterem slumu vzniklo ve druhé polovině 20. let a ve 30. letech na východní straně Bohdalce a vúdolí Slatinského potoka. Ačkoliv dnes jsou kolonie Na Slatinách a Pod Bohdalcem oficiálně zahrádkářskými koloniemi, dosud vnich stojí mnoho původních staveb a některé znich jsou do dnešní doby stále ještě obydleny. Od 20. let 20. století až dosud vzniklo a dosud vzniká mnoho rozvojových plánů této oblasti, ale dosud žádný celoplošný nebyl realizován: vmístě části původní kolonie vznikla elektrická rozvodna a obytné domy energetiků, autobusové garáže DP, kamionové garáže patřící původně ČSAD, severovýchodní část odstavného nádraží Praha-jih a několik dalších objektů, přítomnost vysokonapěťových vedení vokolí elektrorozvodny však komplikuje jiné využití území.

VMichli se vyskytují všechny základní typy městské zástavby, od secesních činžovních domů zpřelomu 19. a 20. století přes chudinskou zástavbu, funkcionalistické domy první poloviny 20. století, socialistickou sídlištní výstavbu (sídliště Michelská), průmyslové a obchodní zóny až po moderní komerčně budované čtvrtě.

Historické venkovské jádro Michle leží kolem zákruty Botiče obtékajícího Bohdalec západní stranou, zejména udolní části Michelské ulice a podél ulice Umichelského mlýna.

Severně od Bohdalce (Tyršova vrchu) je zástavba na levém břehu kolem ulic Adamovská, Jivenská, Mendíků (hranici Michle s Nuslemi tvoří ulice KPodjezdu), vulici Mendíků je základní škola. Na pravém břehu potoka se nachází areál výrobního družstva NAPAKO, vedle něhož v roce 2013 vznikla zástavba nových domů je blok zástavby sulicemi Magistrů a Pod Stárkou, Sokol Michle (sokolovna), nad kterou se vypíná vrch Kapitol sdětským a sportovním hřištěm.

Západně od Tyršova vrchu a Nuselské ulice jsou vúzkém údolí kolem Botiče ulice Umichelského mlýna a Ve vilách, se zbytky venkovské zástavby, a ulice Na kolejním statku, do níž pokračuje pás několikapatrových obytných domů zulice Nuselské. KMichli patří také pruh zástavby nad údolím na okraji nuselské čtvrti Jezerka, včetně poloviny objektu Střední průmyslové školy stavební Josefa Gočára.

Vúdolí jižně od Bohdalce je několik menších ivětších průmyslových objektů. Nejvýznamnější jsou plynárna a teplárna, bývalá mýdlárna Hellada, objekt TONAK (továrna na klobouky) Rozsáhlé odstavné nádraží Praha-jih, zahrnující iželezničářské ubytovny a administrativní objekty, urbanisticky odděluje průmyslovou část Michle a Bohdalec od centra Michle a Kačerova. Mezi areálem plynáren a odstavným nádražím a pod areálem teplárny protéká ještě potok Botič.

Bohdalec je Bohdaleckým zářezem rozdělen na dva kopce: západní Tyršův vrch je téměř celý zalesněn, pouze ujeho vrcholu je sportovní areál, který dnes slouží jako centrum lukostřelby. Východní bohdalecký kopec je vzápadní části také zalesněn (sparkovými úpravami a vybavením). Hlavní část Bohdalce (západně od Bohdalecká ulice) je zastavěna zmichelské ivršovické strany, a to jak rodinnými domky, tak inízkými paneláky a blokem starších činžovních domů ukřižovatky Chodovská. Výraznou dominantou jsou čtyři vysoké věžové cihlové domy vulici Vdolině.

Osou části východně od Bohdalecké ulice, kde se Bohdalec svažuje ke Slatinskému potoku, je po hřebeni vedoucí ulice Pod Vršovskou horou. Severně od ní jsou Sedmidomky, kolonie Pod Bohdalcem, objekt autobusových garáží Dopravního podniku (původně trolejbusových), obytná zástavba vokolí Novobohdalecké a Elektrárenské ulice a areál elektrické rozvodny. Jižně od ulice Nad Vršovskou horou jsou deponovací a průmyslové areály Pražského stavebního podniku (kněmuž přísluší iobjekt stanice technické kontroly vozidel), Connex (odstav kamionů) a dalších firem. Zajímavostí je dřevěný přízemní školní areál, který posloužil knatočení filmu Obecná škola. Východně od železniční tratě napojující odstavné nádraží Praha-jih na seřaďovací nádraží Praha-Vršovice se rozkládá kolonie Na Slatinách, která pokračuje až do Strašnic.

Nad počátkem názvu čtvrti Bohdalec bylo mnoho diskusí a rozborů a nejpravděpodobnější se zdá teorie, že tato čtvrť byla pojmenovaná podle názvu vesnice Bohdalec na Českomoravské vrchovině, neboť její historie sahá až do 14. století. Jde pravděpodobně oiniciativu některého zbohdaleckých vysídlenců.^[zdroj?]

Obydlenější části Michle leží na kopci na levé straně od Botiče. Ve svahu podél severní části Michelské ulice se vine ulice Ohradní, kolem které jsou umístěny gymnázium Elišky Krásnohorské a odborné učiliště, činžovní domy ipanelová sídlištní zástavba imoderní areál základní školy. Východně od Michelské ulice jsou bloky zástavby kolem ulic Hadovité, Vnější, Vnitřní a Prostřední, za Pekárenskou ulicí rozsáhlý objekt bývalých Michelských pekáren. Vmichelské části pankrácké pláně se nachází například kostel Narození Panny Marie a vjeho blízkosti stará michelská škola, zrenovovaná vrámci výstavby BB Centra vroce 2010, ve které dnes sídlí soukromá Křesťanská základní a mateřská škola Elijáš. Mezi severojižní magistrálou a Budějovickou ulicí se nachází vodárenská věž, objekt někdejšího ČKD Polyservis, nákupní centra Bauhaus a Delvita, sídliště Michelská. Vblízkosti sídliště jižně od Vyskočilovy ulice je rozsáhlý školní areál, vněmž sídlí několik škol.

Část Michle zhruba jižně od Vyskočilovy ulice se jmenuje Kačerov. Voblasti severně od Budějovické ulice jsou páteřemi zástavby ulice Bítovská, Jihlavská a Sedlčanská, uBudějovické ulice zde stojí gymnázium, oblast spadá na jihovýchodě ke stanici metra Kačerov a na severozápadě ke stanici Budějovická. Vokolí Vyskočilovy ulice východně od magistrály se nachází sportovní, kulturní a administrativní centrum Brumlovka a BB Centrum. Zde má sídlo množství velkých českých i nadnárodních společností (ČEZ, Microsoft, GE Money Bank, Hewlett-Packard, O2 Czech Republic, UniCredit Bank ad.) Západně od horní části Michelské ulice je čtvrť rodinných domků obklopená ulicemi Podle Kačerova a Vzápolí, vníž se nacházejí například ulice Na lánech, Na rolích, Na dílech, Na nivách, Na úlehli, Na dědinách, Na brázdě, Na záhonech, Na úhoru, Mezipolí, Na novině, Na líše, Na návrší, Na Kačerově, Kačerovská.

Železniční tratě (nuselsko-modřanská dráha a železniční jižní spojka) oddělují od Michle michelské areály Dopravního podniku hl. m. Prahy: autobusové garáže Kačerov a depo metra Kačerov. V těchto místech se v roce 1969 nalézaly "Spořilovské koleje Univerzity Karlovy" odkud začínal 16. ledna 1969 ráno svoji poslední cestu do Prahy Jan Palach.

Jižním výběžkem Michle, za Jižní spojkou, je Michelský les, severozápadní část Kunraticko-michelského lesa. Při jeho severním okraji vede ulice UMichelského lesa, uníž je idiagnostický ústav pro mládež. Michelským lesem prochází pěší žlutě značená trasa č. 6122 zRoztyl do Kunratic.

Na místě starší kaple nebo nedaleko ní dal roku 1724 univerzitní profesor práv JUDr. Václav Neumann zPuchholtze vystavět na vršku větší kapli „ku cti Bl. Panny Marie Pomocné a čtrnácti sv. pomocníkům“, dnešní kostel Narození Panny Marie, sdomkem pro kostelníka. Prvním knězem se zde vletech 1724–1730 stal Jan Šebesta. Jmění kostela činilo 7000 zlatých a nestačilo dlouhodobě na provoz a údržbu fary, proto byla správa zajišťována misionářsky, většinou zVršovic. Roku 1857 byla při kostele zřízena samostatná michelská farnost. Kostelík na půdorysu nepravidelného osmiúhelníku sdvěma obdélníkovými přístavky má neobyčejně silné stěny, barokní štíty a oltáře.

Ve zmíněném kostele Narození Panny Marie byla uctívána milostná soška madony Michelské. Je to jedno znejvýznamnějších děl českého vrcholně gotického sochařství zpočátku vlády Karla IV. Michelská madona známá též jako Madona zMichle. Dřevořezba stojící Panny Marie soblečeným Ježíškem na pravé paži má na hlavě zbytek kruhového dýnka po královské koruně sdekorativně řezanými loknami, a přemíru schematických ostře řezaných záhybů oděvu. Je vyřezána zhruškového dřeva. Komorní formát necelých 50 cm výšky prozrazuje, že byla umístěna uvnitř oltářního výklenku nebo oltářní archy. Polychromie se nedochovala. Originál sošky byl roku 1949 získán do sbírek Národní galerie vPraze pod inventárním číslem P701.^[3] Je vystaven ve stálé expozici vAnežském klášteře. Do michelského kostela byla zhotovena kopie této sochy. Zdílny takzvaného Mistra Michelské madony či jeho vlivu je dnes dochováno asi osm dřevořezeb ze druhé čtvrtiny 14. století. Patří knim socha sv. Floriána zkláštera augustiniánů vSankt Florianu, soška Broumovské madony, madony zHrabové, Prostějovské a Znojemské madony, snad také vposlední době objevená madona na lvu zKlosterneuburgu. Opůvodu a působišti Mistra Michelské madony historikové umění vedou spory, vúvahu přichází Praha, Brno nebo Olomouc.

Přes Michli prochází od 1. března 1882 lokální železniční dráha Nusle–Modřany, dnes součást tratě 210 světvemi do Čerčan a Dobříše. Původně procházela 94 metrů dlouhým Bohdaleckým tunelem, vletech 1929–1930 byl vmístě tunelu vybudován průkop, jímž vede ivlečka michelských plynáren, od roku 1971 inapojení odstavného nádraží Praha-jih, od roku 1947 vede zářezem ulice Nad Vinným potokem. Na modřanské trati bývaly vMichli dvě zastávky, Michle (1900–1970; od roku 2002 je vblízkosti zřízená služební zastávka Praha-Vršovice depo) a Spořilov (1934–1960). Roku 1960 byla trať vjižní části Michle přeložena (napřímením zvětšen poloměr oblouků uMichelského lesa a uSpořilova a vedení trati zářezem uKačerova). Trať je stále jednokolejná, vrámci rozvoje městské železniční dopravy se uvažuje o zdvojkolejnění. Od prosince 2014 je v provozu zastávka u stanice metra Kačerov.

Roku 1964 byla dokončena nákladní železniční jižní spojka, která zplzeňské trati vede přes Branický most, pak přes stanici Praha-Krč vsouběhu snuselsko-modřanskou dráhou až ke Spořilovu a odtud přes východní okraj Michle a podél dnešní silniční Jižní spojky mezi Zahradní Město a Strašnice, kde zaúsťuje do seřaďovacího nádraží Praha-Vršovice ido vršovicko-libeňské nákladní trati (zroku 1919).

Rozsáhlý areál odstavného nádraží Praha-jih, určeného pro vlaky osobní dopravy, byl vybudován vletech 1961–1999, hlavní část byla dokončena vprosinci 1971, roku 1998 bylo dokončeno iseverovýchodní zaústění kolem Slatin do seřaďovacího nádraží Vršovice.

Michlí prochází několik páteřních komunikací. Od centra Prahy jihovýchodním směrem ji protíná Severojižní magistrála, vtomto úseku snázvem 5. května, pražské pokračování dálnice D1. Jejím předchůdcem byla Budějovická ulice, vedoucí souběžně smagistrálou po jihozápadní hranici Michle (sKrčí), zníž původně dálková doprava pokračovala přes Kačerov po Vídeňské ulici; dosud mají tyto hlavní ulice velký místní iregionální význam.

Podél jihovýchodního okraje Michle prochází Jižní spojka, část Městského okruhu – na území Michle zasahuje uMichelského lesa.

Pro místní dopravu má význam Nuselská ulice s tramvajovou tratí, spojující centrum Nuslí kolem západního úpatí Bohdalce scentrem staré Michle, kde zní odbočuje na jihovýchod Michelská ulice směrem na Kačerov a na východ ulice Uplynárny po jižním úpatí Bohdalce kChodovské ulici. Na kačerovské pláni vede tangenciálně Vyskočilova ulice, která navazuje na Jeremenkovu a Olbrachtovu ulici od Podolí a na niž navazuje ulice Vzápolí směrem ke Spořilovu.

Bohdalecká a Chodovská ulice překonávají hřeben Bohdalce na východě; tento tah má význam jak pro radiální dopravu (spojení Vršovic se Spořilovem a Jižním Městem), tak pro tangenciální dopravu (vminulosti po ní byl značen střední okruh). Vúseku kolem teplárny tvoří Chodovská ulice východní hranici Michle.

Přes Michli vede tramvajová trať zNuslí na Spořilov. Úsek známěstí bratří Synků Nuselskou ulicí do centra Michle byl zprovozněn 17. června 1923, úsek kChodovské ulici 1. března 1928, prodloužení na Spořilov 12. října 1929, od 1. ledna 1956 do roku 1971 (koleje byly zcela odstraněny až vroce 1988) byla vprovozu ještě krátká odbočka na okraj Záběhlic, jejíž plánované prodloužení však nebylo nikdy realizováno.

Tramvajová trať zPankráce Jihlavskou ulicí na Kačerov byla vprovozu od 29. května 1930 do 19. října 1970, kdy byla zrušena kvůli Severojižní magistrále. Úsek zPankráce na Budějovické náměstí (Budějovickou ulicí po hranici Michle a Krče) byl zrušen 10. května 1974 kvůli souběhu smetrem.

Přes Bohdalec vedla od 21. června 1925 první autobusová linka novodobé městské dopravy, Vršovice–Záběhlice, později rozlišovaná písmenem A, předchůdkyně pozdější linky 101. Bohdaleckou a Chodovskou ulicí přes Bohdalec odedávna jezdily příměstské autobusové linky, dnes vtomto úseku nahrazené kapacitní autobusovou linkou 213, spojující oblast Vršovic a Vinohrad se sídlišti na jihu Prahy 4.

Na území Michle jsou dvoje autobusové garáže Dopravního podniku hlavního města Prahy: garáže Kačerov (mezi Kačerovem a Spořilovem) a garáže Vršovice (na Bohdalci). UKačerova je též depo metra, na Bohdalci areál Veolia Transport (dříve Connex), který slouží převážně kamionové dopravě.

Ulicí UMichelského lesa prochází značená cyklistická trasa A22 (dříve ÚJ-BR), plnící vtéto části roli obdoby silniční Jižní spojky.

Cyklistická stezka, která vbudoucnu měla být součástí trasy č. 11 (nyní A23), byla před lety jako jedna zprvních vPraze vyznačena vulici UPlynárny. Je však bohužel ukázkou naprosto nevhodného způsobu značení: vodorovným dopravním značením je na chodníku pro cyklisty vyhrazen úzký pruh, ve kterém stojí sloupy veřejného osvětlení a tramvajového trakčního vedení.

Vrozvojových plánech je navrženo vyznačení tras:

• A41 od depa Kačerov kolem stanice metra Budějovická a dále podél Budějovické ulice na Pankrác (a dále na Nové Město)
• A42 od depa Kačerov kolem Thomayerovy nemocnice ke Lhotce
• A22 přibližně po dnešní trase ÚJ-BR
• A212 podél západního okraje Michelského lesa do Kunratic
• A222 zMichelského lesa na sídliště Spořilov
• A23 ze Záběhlic podél ulic Záběhlická, Uplynárny a Nuselská do Vršovic (podle původně plánované trasy 11)
• A223 zKačerova kolem michelských pekáren kmichelskému průkopu (železničním mostům vulici Uplynárny)
• A42 ze Záběhlic přes kolonie Na Slatinách a Pod Bohdalcem do Vršovic ke Slavii
• A234 ze Slatin do strašnické ulice VKorytech

• Archiv hlavního města Prahy, fond Farní úřad uP. Marie vMichli, Pamětní knihy, 3 svazky zlet 1724–1946
• PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha: Academia, 2017, ISBN978-80-200-2469-5

• Seznam kulturních památek v Michli
• Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Michli

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Michle na Wikimedia Commons
• 👁 Image
  Slovníkové heslo Michle ve Wikislovníku
• Katastrální mapa Michle na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Michle: XIV., Obce Velké Prahy vroce 1929 (web podle knihy: Franta Žáček, František Stehlík: Historický a orientační průvodce Prahou, nakladatelství Františka Stehlíka, 1929.
• Michle vprojektu Langweil.info
• Římskokatolická farnost Michle
• Sokol Michle Archivováno 5. 4. 2008 na Wayback Machine.
• Michelské pekárny
• Pražská plynárenská a. s., Michle