Strašnice (německyStraschnitz) jsou od roku 1922 městská čtvrť a katastrální území Prahy. Jsou zpřevážné části součástí městského obvodu a městské části Praha 10, malá část Strašnic uhranic se Žižkovem (průmyslové askladové areály Tesla Strašnice aPramen Praha atenisové dvorce voblasti Třebešína) patří do obvodu aměstské části Praha 3. Strašnice sousedí na západě sVršovicemi a Vinohrady, na severozápadě s Žižkovem, na severovýchodě s Malešicemi, na východě s Hostivaří, na jihu se Záběhlicemi a na jihozápaděMichlí.

Dne 30. října 2014 byla otevřena naučná stezka ve Strašnicích, která měří 3,5km, má 11 zastavení a seznamuje návštěvníky s mnoha zajímavostmi z historie čtvrti. Na začátku stezky ustanice metra Strašnická je umístěn automatický výdejník letáků s informacemi o zajímavých místech na trase. Toto zařízení, které je napájeno sluneční energií, je prvním přístrojem tohoto druhu.^[3]

• Staré Strašnice je území vokolí ulic Starostrašnické, Průběžné aDubečské, tedy v okolí stanice metra Strašnická. Navzdory názvu zde téměř žádné historické objekty nejsou, převažuje zástavba zpočátku dvacátého století doplněná menšími sídlišti. UPrůběžné ulice je objekt někdejší Chirany Strašnice.
• Hagibor – klín území mezi ulicemi Vinohradská aIzraelská, uhranice sVinohrady nedaleko stanice metra Želivského. Sportovní areál DP Praha aBohemians Praha, budova České námořní plavby. Uvažovalo se zde ovýstavbě hokejového stadionu (jako alternativa kSazka Aréně) nebo jednoho zolympijských stadionů. Zatím žádný ztakových návrhů neuspěl. Vroce 2008 zde byla dokončena výstavba budovy Svobodné Evropy. Od roku 2020 se realizuje developerský projekt nové čtvrti.^[6][7]
• Třebešín – vilová čtvrť sousedící se Žižkovem aMalešicemi, na východě ohraničená zhruba úrovní ulice Hostýnské, do území Strašnic zasahuje iokraj sídliště Malešice. Je zde odborné učiliště aprůmyslová škola. Včásti Strašnic spadající do Prahy tři jsou tenisové kurty, areál Tesly Strašnice aPramenu Praha. Na severu jsou zde Strašnice ohraničeny nákladovým nádražím aželezniční tratí, která již patří kŽižkovu.
• Oblast uželezničních tratí. Do Strašnic patři úzký pás nákladového nádraží až ke stadionu Slavie, vklíněný mezi Vršovice na severu aMichli na jihu. Přímo pod Bohdalcem patří do Strašnic iulice Nad Slavií sokolní zástavbou, jižně od nákladového nádraží Strašnice ipás kolonie Na Slatinách. Vprostoru uzavřeném mezi nákladovým nádražím abývalou osobní železniční tratí je obytná kolonie kolem ulice Utrati, která vletech 1925–1947 nesla název Kolonie strojvůdců – domy vtéto oblasti budovalo ve dvacátých letech stavební družstvo Strojvůdce. Sní sousedí sportovní areál Union Praha azanedbané průmyslové askladové oblasti. Území kolmo protíná ulice VKorytech. Východně od ní je někdejší továrna na motocykly Jawa. Někdejší Masarykova kolonie zdvacátých let je kolem dnešní ulice Bylanské, za nacismu (1940) apozději znovu za socialismu (1955) však osvůj název přišla.

• Sídliště Solidarita aZborov – východní část Strašnic vokolí Černokostelecké ulice. Na severu sousedí ulicí Vúžlabině sMalešicemi. Někdejší kolonie Zborov voblasti dnešních ulic Rostoklatská aTuklatská byla zrušena ana její místo zasahuje sídliště.
• Skalka, sídliště Skalka, vilové Rybníčky, sídliště Rybníčky – sídliště Skalka se rozkládá východně od stanice metra Skalka, mezi ulicemi Na Padesátém aPřetlucká. Na jihu kněmu přiléhá Jižní spojka, jejíž architektonicky zajímavý zavěšený most šikmo přecházející železniční trať anákladové nádraží patří rovněž do Strašnic. Jižně od Průběžné ulice voblasti Skalky je hasičská stanice, automobilové opravny, Akuma adalší průmyslové objekty, jižně od jihozápadní části Přetlucké ulice nouzová kolonie domků (uul. Dolínecké). Severně od stanice metra Skalka je moderní sídlo Českého statistického úřadu ahypermarket Tesco.
• Kolonie Za dráhou (nověji nazývaná iVrybníčkách) je za odbočující nákladovou železniční tratí doMalešic, vokolí Mokřanské ulice. Základ kolonie pochází zdvacátých let20. století, vroce 1962 přestala být považována za nouzovou abyly zde pojmenovány ulice.
• Nové Strašnice – zbytky původní vsi (několik domků, polorozpadlý statek, štít datovaný 1812 akaplička) podél východní části Novostrašnické ulice, mezi Úvalskou ulicí astanicí metra Depo Hostivař.
• Hostivařsko-malešická průmyslová oblast – část území Strašnic východně od někdejších Nových Strašnic je od zbytku území oddělena nákladovou železniční tratí. Vtéto odlehlé části je stanice metra Depo Hostivař, stejnojmenné depo, větší část opravárenské základny metra (jejíž velmi malá část leží již skutečně na území Hostivaře, podle níž je pojmenována) apřilehlý lesík patřící Dopravnímu podniku aobydlený bezdomovci, sněkolika manipulačními kolejemi askládkou materiálu vytěženého při stavbě metra. Do území Strašnic spadají ještě areály někdejších firem Druchema aVýtvarná řemesla. Několik průmyslových objektů je ina druhé straně železnice, severně od tramvajové smyčky Černokostelecká.

Na území Strašnic není žádné náměstí, přesněji řečeno žádné místo pojmenované jako náměstí. Přirozeným centrem Strašnic je dnes Starostrašnická ulice aokolí stanice metra Strašnická, významnými osami jsou také Průběžná aČernokostelecká ulice alokálním dopravním aobchodním centrem je též okolí stanice metra Skalka.

Nejstarší strašnická škola, vníž nyní sídlí místní policejní oddělení, byla postavena podle projektu E.Brabce vroce 1877. Vedle, vtěsném sousedství této budovy, byl vmeziválečné době postaven rozsáhlý komplex školních budov zvaný „Pavilony“, který zahrnoval vyučování žáků 1.–8. ročníku. Vbudově, které se všeobecně říkalo „Zámeček“, již vroce 1950 sídlil SNB. Vedle areálu školy směrem kčásti Strašnic zvané Solidarita byly rozsáhlé luční, neupravované porosty.^[9]

Nová, secesní budova školy byla vroce 1909 postavena podle projektu Josefa Domka vulici VOlšinách, udnešní stanice metra Strašnická. Vtéto škole sídlil štáb ozbrojených akcí pražského květnového povstání vroce 1945. Do roku 2009 vbudově sídlila speciální škola azákladní škola pro žáky sporuchami chování spojená se střední školou. Od roku 2014 se řešila její rekonstrukce^[10] a v roce 2025 začala opět sloužit výuce jako běžná základní škola^[11].

Na území Strašnic leží velká moderní areálová základní škola Hostýnská, sloužící převážně malešickým dětem. Ve starých Strašnicích je základní škola Gutova aškolní komplex vulici Voděradské (gymnázium Voděradská), postavený jako měšťanská škola na přelomu 30. a40.let, od 50.let sloužící jako střední škola. Dostavba mezi ulicemi Dubečská aKrupská byla dostavěna v50. letech při výstavbě okolního sídliště při ulici Průběžná. Na sídlišti Skalka je velká pavilónová škola vulici Olešské, vNových Strašnicích je základní škola nedaleko Skalky vulici VRybníčkách (1961, ing. arch. Aleš Bořkovec), další je základní škola Solidarita (do srpna 2021 pod jménem Brigádníků) na sídlišti Solidarita vulici Brigádníků (tzv.Fučíkova škola, postavena spolu se sídlištěm Solidarita koncem 40.let.).

• 👁 Škola z roku 1877, dnes místní policejní oddělení
  
  Škola zroku 1877, dnes místní policejní oddělení
• 👁 Škola z roku 1909, dnes speciální škola
  
  Škola zroku 1909, dnes speciální škola
• 👁 "Nová" strašnická škola
  
  "Nová" strašnická škola
• 👁 Kulturní dům Barikádníků – „Barča“
  
  Kulturní dům Barikádníků –„Barča“
• 👁 Trmalova vila
  
  Trmalova vila

Hlavními středisky společenského života byly hostince „UGustů“ a„UTrmalů“. Současným společenským střediskem je restaurace „UKašpárka“ vDubečské ulici akulturní dům Barikádníků (zv. „Barča“). Zlet 1902–1903 je Trmalova vila ve Vilové ulici vystavěná podle plánu architekta Jana Kotěry.

18.října 1908 byla založena strašnická sokolská jednota, zpočátku cvičila vhostinci UTrmalů. 11.června 1921 byla dokončena strašnická sokolovna vSaratovské ulici, vroce 1991 byla ve zchátralém stavu navrácena Sokolu, od té doby je budova isareálem postupně obnovována.

Jižně od stanice metra Strašnická se vsousedství ZŠ Gutova rozkládá moderní Areál volného času Gutovka, zahrnující mj. jednu znejvětších umělých lezeckých stěn ve střední Evropě^[12] či skatepark, kde se konají ivelmi významné závody asoutěže.

Budova divadla na sídlišti Solidarita je zroku 1961, od roku 2006 nese název Strašnické divadlo. V letech 1983 až 1992 zde působilo Divadlo Járy Cimrmana.

Vletech 1925–1945 byl voblasti dnešních tenisových dvorců na Třebešíně rozhlasový vysílač^[13], který sehrál významnou úlohu při květnovém povstání vroce 1945, což připomíná pamětní deska uplotu. Po roce 1948 byl vysílač demontován, původní domek je zachován.

Ve Strašnicích byla dvě kina – Kino Vesna v bývalém Němcově Společenském domě v ulici V Olšinách (zbořeno) a Kino Mír ve Starostrašnické proti tramvajové vozovně.

Evangelický hřbitov ve Vinohradské ulici nedaleko hranic sVinohrady byl zřízen kolem roku 1795. Vroce 1950 byl uzavřen, deset let po uzavření měl být zrušen. Vsoučasné době je zpustlý, uzavřený amísty obydlený bezdomovci. Vroce 1998 vněm bylo 598 hrobů a54 hrobek. Hřbitovní kaple je od roku 1955 vužívání Československé církve husitské, která zde zřídila ikolumbárium. Vroce 1958 bylo rozhodnuto onáhradě hřbitova rekreačními sportovními plochami, plán nebyl realizován. Roku 2000 bylo rozhodnuto, že sem budou zespolečného hrobu na ďáblickém hřbitově izdalších míst přemístěny ostatky vojáků wehrmachtu zkvětna 1945, k tomu však nedošlo. Vsoučasné době je hřbitov postupně opravován.

UVinohradské ulice je starší ze dvou pražských krematorií, pochází zroku 1931 (motolské zroku 1954).

Od 1.října 1929 mají Strašnice vlastní římskokatolickou farnost (do té doby patřily do olšanské farnosti sv.Rocha). Budova fary, která pak po desetiletí sloužila ijako provizorní kaple, byla budována od poloviny března do 31.srpna 1930. Původně plánový nový kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, jehož stavba byla nejprve zfinančních, pak zpolitických důvodů odkládána, byl nakonec vnetradiční podobě postaven vobdobí mezi 11. listopadem 1992 a17. červnem 1994. Vbývalé farní kapli vroce 2000 zakotvilo Divadlo Miriam.^[14]

Vroce 1937 byl založen místní sbor Českobratrské církve evangelické apostavena jeho vlastní budova vKralické ulici.^[15]

Ve Vilové ulici vdomě Bét-El působí sbor církve Adventistů sedmého dne.

• 👁 Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1994, vpravo od něj fara z roku 1930, která více než 60 let sloužila jako kaple
  
  Římskokatolický farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie zroku 1994, vpravo od něj fara zroku 1930, která více než 60let sloužila jako kaple
• 👁 Strašnický sbor adventistů sedmého dne „Bét-El“
  
  Strašnický sbor adventistů sedmého dne „Bét-El“
• 👁 Strašnické krematorium (postaveno roku 1931), ve skutečnosti leží již v katastru Vinohrad.
  
  Strašnické krematorium (postaveno roku 1931), ve skutečnosti leží již v katastru Vinohrad.

• 👁 Blok domů na rohu ulic Dubečské a Kolovratské zřejmě pamatuje venkovské časy Starých Strašnic
  
  Blok domů na rohu ulic Dubečské aKolovratské zřejmě pamatuje venkovské časy Starých Strašnic
• 👁 Průběžná ulice v noci
  
  Průběžná ulice v noci
• 👁 Průběžná ulice těsně po dokončení rekonstrukce tramvajové trati, srpen 2014
  
  Průběžná ulice těsně po dokončení rekonstrukce tramvajové trati, srpen2014
• 👁 Vstup do stanice metra Strašnická
  
  Vstup do stanice metra Strašnická
• 👁 Most Jižní spojky nad železniční tratí Praha–České Budějovice
  
  Most Jižní spojky nad železniční tratí Praha–České Budějovice
• 👁 Zanedbaný dvůr strašnické školy
  
  Zanedbaný dvůr strašnické školy
• 👁 Strašnická sokolovna
  
  Strašnická sokolovna
• 👁 Image
  
  Ulice V Olšinách

• PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha: Academia, 2017, ISBN978-80-200-2469-5

• Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru ve Strašnicích
• Sídliště Solidarita
• Park Na Solidaritě

• 👁 Image
  Obrázky, zvuky či videa k tématu Strašnice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Strašnice na webu ČÚZK
• Archivní mapy (Staré Strašnice) na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Historie městské části Praha 10 (web městské části, včetně historie Strašnic) – neplatný odkaz!
• Žižkov – kostel svatého Rocha (seznam matrik 1784–1920) – neplatný odkaz!
• Strašnice Staré aNové – XIII. (Obce Velké Prahy v r.1929, stručná zmínka)
• Praha-Strašnice zastávka Archivováno 20. 3. 2007 na Wayback Machine. (fotografie itext ozastávce)
• Sokolovna Strašnice
• Římskokatolická farnost Strašnice
• Sbor Českobratrské církve evangelické ve Strašnicích
• Evangelický hřbitov ve Strašnicích – neplatný odkaz!
• Strašnické divadlo
• Pražské tramvaje