Adygejsko či Adygsko, plným názvem Adygejská republika, je republika Ruské federace, tvořící enklávu vKrasnodarském kraji v jihozápadní části země, v historickém regionu Kubáň poblíž Černého moře. Má rozlohu pouze 7600km² a čítá přibližně 501tisíc^[3] obyvatel. Hlavním městem je Majkop.

Území na levém břehu Kubáně odedávna obývali Adygejci, kteří se dělili na několik kmenových skupin. V 6. století přijali křesťanství, ale v 17.–18. století ho vytlačil islám. Poměrně dlouho se zachovaly přežitky rodového zřízení a dědičné občiny. Do 19. století v hospodářství převládal chov dobytka a zemědělství, dávnou tradici zde má domácí výroba (výšivky zlatem, rytiny, výrobky ze stříbra, řezbářství).

Od 24. srpna 1922 do 13. srpna 1928 Adygejská (Čerkeská) autonomní oblast v rámci SSSR, poté Adygejská autonomní oblast v rámci Krasnodarského kraje; od 3. července 1991 Adygejská republika v rámci Ruské federace.

Adygejsko má dosti nepravidelný protáhlý tvar ve směru jih-severozápad. Severní část země je rovinatá, směrem k jihu se zvedá předhůří Velkého Kavkazu, dosahující horou Čuguš na hlavním kavkazském hřebeni výšky 3238m. Hlavními vodními toky jsou Kubáň, velká splavná řeka s Krasnodarskou přehradou, tvořící severozápadní hranici republiky a její přítoky Laba, ohraničující Adygejsko ze severovýchodu, a Belaja, která protéká středem země i hlavním městem Majkopem. Listnaté lesy (buk, dub, habr a javor) pokrývají 40% Adygejska. Podnebí je mírné s průměrnými teplotami v lednu −2°C a v červenci 22°C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700mm.

Obyvatelé jsou Adygejci, zvaní též Čerkesové, vyznávající sunnitský islám (23%), a Rusové (67%). Ruština a adygejština jsou úředními jazyky republiky. Dále zde žijí Arméni a Ukrajinci.

• Počet obyvatel: 447 109 (2002)
  • ve městech: 234 900 (52,5%)
  • na venkově: 212 209 (47,5%)
  • muži: 208 019 (46,5%)
  • ženy: 239 090 (53,5%)
  • Žen na 1000 mužů: 1 149
• Průměrný věk: 37 let
  • ve městech: 36,6 let
  • na venkově: 37,4 let
  • muži: 34 let
  • ženy 39,6 let

Nejdůležitější a hlavní složkou je zemědělství, které má dostatek úrodné půdy. Pěstuje se tabák, čaj, cukrová řepa, slunečnice, zelenina a ovoce. Těží se zde ropa a zemní plyn, bohaté jsou i zásoby zlata, stříbra a wolframu. Na Kavkazu se také chovají ovce a koně. Rozvinutý je potravinářský, dřevozpracující a papírenský průmysl, částečně též strojírenství. Hlavním ekonomickým centrem a téměř jediným sídlem adygejského průmyslu je metropole Majkop, kde jsou i dvě univerzity. V Jablonkovském jsou konzervárny a Natyrbově se zpracovávají aromatické oleje.