Sacha nebo také Jakutsko (ruskyСаха / Якутия) je největší zrepublik Ruské federace. Leží ve východní části země, na Sibiři a je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu. Jde o největší správní celek na světě.

Na východě sousedí s Čukotským autonomním okruhem, Magadanskou oblastí, Chabarovským krajem; na jihu sAmurskou oblastí, Zabajkalským krajem, Irkutskou oblastí; a na západě sKrasnojarským krajem. Jeho severní břehy omývá Severní ledový oceán.

Jakuti žijí na svém území relativně krátkou dobu. Jsou příbuzní sturkickými národy a Mongoly. Protože jim Evenkové, další severský národ Ruské federace, říkají Jako, toto slovo se přejalo do ruštiny jako Jakuti; právě v17. století, kdy sem Rusové začali pronikat. Postupně tu začali rozšiřovat ortodoxní křesťanství, zemědělství, vroce 1632 založili dnešní hlavní město republiky Jakutsk. Roku 1922 vznikla Jakutská ASSR, vdobách Sovětského svazu měla země hlavní význam vtom, že se zde těžily důležité suroviny. Současný název Jakutská republika se používá od roku 1992.

Jakutská republika je vrámci Ruské federace největší, srozlohou 3083523km² zabírá tři časová pásma (převážná část má čas UTC+9, Ojmjakonský, Usť-Janský a Verchojanský ulus mají UTC+10, Abyjský, Allaichovský, Momský, Nižnekolymský, Sredněkolymský a Verchněkolymský ulus mají UTC+11).^[1] Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 1 až 2 hodiny.

Většina území země je hornatá, sever i střed se navíc nachází vsilně chladné oblasti. Cca 40% plochy leží varktické oblasti a celé území s výjimkou malé části na jihozápadě je pokryto věčně zmrzlou půdou, a to převážně do hloubky 300 až 400m, v povodí Vitimu až 1500m. 47% pokrývá tajga, téměř výhradně tvořená modříny. Republikou od jihu na sever protéká řeka Lena, svelkým a částečně i bažinatým údolím. Mezi další významné řeky patří přítoky Leny (Viljuj, Aldan, Oljokma), ve východní části regionu pak řeky Indigirka a Kolyma. Voblasti též leží okolo 800 tisíc jezer.^[3] Nejvyšším pohořím je Čerského pohoří, ležící na východě, snejvyšší horou Pobeda (3147m n.m.). Na většině území se rozkládá Středosibiřská vysočina.

Ze zhruba 1 milionu obyvatel žije 64% ve městech.^[4] Národnostní složení obyvatel je ovlivněno migrací přistěhovalců. Přitom původní obyvatelstvo tvoří polovinu celkové populace. Následující tabulka udává národnosti, jejichž podíl přesahuje 0,5%. Kromě národností uvedených v tabulce zde žijí Kyrgyzové, Arméni, Uzbekové, Tádžikové, Dolgani, Jukagirové a několik dalších skupin, každá s méně než tisícem osob.

Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutština (sacha), té rozumí okolo 25% místních obyvatel. Jakutštinu se učí děti ve škole od 11 let.

Tabulka níže uvádí sídla v Jakutsku s více než 20 tisíci obyvateli podle sčítání v roce 2010^[11] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Hlavním hospodářským centrem je Jakutsk. Ekonomika země stále ještě dnes stojí na těžbě surovin, nacházejících se pod povrchem této obrovské republiky. Ty se zpracovávají vzávodech, které leží jak vokolí hlavního města, tak i menších měst. Přední místo v těžebním průmyslu má dobývání a zpracování diamantů. Rostoucí význam má těžba energetických surovin; prozkoumané zásoby ropy jsou 330 mil. tun, zemního plynu 2,4 triliónu m³ a uhlí 900 využitelných ložisek.^[3]

Doprava je hlavně letecká nebo lodní (po řece Lena), hlavně díky ohromným vzdálenostem a řídké osídlenosti. Vsilniční dopravě je významná silnice Kolyma (Kolyma – Jakutsk – Magadan), do Jakutska je však sjízdná pouze vzimním období, chybí zde most přes řeku Lenu. Na území Jakutska se nachází téměř 1000km železnice; jde o Amursko-jakutskou magistrálu, která se začala stavět v80. letech jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály. Po perestrojce se však stavba zastavila a dočasnou konečnou se stal Berkakit (městečko asi 20km jižně od Něrjungri). Po několika letech se začalo znovu stavět a trať dosáhla roku 2004 města Tommot, do kterého je běžně provozována. Zbývající úsek do Nižního Besťachu, pravobřežního předměstí Jakutsku, byl dokončen v roce 2011 a je ve zkušebním provozu. Ve stadiu úvah je tříkilometrový silniční a železniční most přes Lenu.