Město Salechard (rusky Салеха́рд) je centrem Jamalo-něneckého autonomního okruhu. Leží v jeho západní části. Počtem obyvatel i průmyslovým významem ho ale překonávají jiná města regionu – Novyj Urengoj, Nojabrsk a Nadym. Žije zde 48619 obyvatel (2023).

Salechard je považován za jediné město na světě, kterým přímo prochází severní polární kruh, tuto skutečnost připomíná monument.^[2] Město se nachází 2436km od Moskvy na pravém břehu řeky Poluj, nedaleko od jeho ústí do Obu. 16 km od Salechardu je město a zároveň nejbližší železniční stanice Labytnangi.

Salechardem protéká říčka Šajtanka, od léta 2022 probíhá ve městě diskuze o přejmenování říčky.^[3]

Salechard má drsné subpolární klima. Průměrná teplota v lednu je −23°C, v červenci 14°C. Za rok spadne přibližně 450–500 mm srážek. Až 200 dní v roce je město pod sněhem.

Původní obyvatelé oblasti jsou Něnci. Město bylo ale založeno kozáky v roce 1595 jako pevnost na řece Ob.^[4] Obdorská pevnost se neustále rozrůstala, až se z ní v 17. století stalo regulérní město. Původní název Obdorsk (Обдорск), odvozený od slova Ob, se používal do roku 1933. Dnešní pojmenování pochází z něneckého „Сале-Харн“, což lze přeložit jako „osada na mysu“^[5].

V carském i sovětském období byl tehdejší Obdorsk oblíbeným deportačním cílem. V carském období to bylo nejsevernější místo, kam se posílalo do vyhnanství. Říkalo se, že dál na sever už nebylo kam posílat.^[4]

V letech 1947–1953 se mezi Salechardem a Igarkou stavěla železnice – tzv. Mrtvá trať. Na stavbě se podle odhadů podílelo až 100 000 lidí, většinou vězňů z přilehlých gulagů. Po Stalinově smrti se projekt prohlásil za zbytečný a veškeré práce se zastavily. V oblasti se tedy stále nachází zrezivělé lokomotivy, vagóny, koleje či nástroje. V současné době se na místě bývalé stavby staví silnice.

V Salechardu je velká rybí konzervárna, která ročně zpracovává 3 000 tun ryb. Konzervy z této konzervárny jsou vyváženy i do zahraničí (např. do Kazachstánu) a dodávány i kosmonautům na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.^[6]

Ve městě je důležitý říční přístav, který v roce 2023 prošel výraznou modernizací a má roční překládací kapacitu 600 tis. tun.^[7]

V roce 1902 Irinarch Šimanovskij, šlechtic, kněz a učitel, založil Obdorské muzeum, kde se nachází expozice věnované původním obyvatelům a také zmrzlé mládě mamuta. Mládě se jmenuje Ljuba a zemřela před 40 000 lety. Byla nalezena pastevci sobů v permafrostu.^[8][9]

Ve městě se nachází také mešita či zrestaurovaná lokomotiva^[10], která slouží jako památník vězňům, kteří zde v polovině 20. století stavěli železnici.

V roce 2012 se začalo v Salechardu s výstavbou největšího pravoslavného chrámu na Jamalu. Katedrála Proměnění Páně měla být dostavěna v roce 2023,^[11] ale stavba se protáhla až do jara 2024.^[12]

V roce 2022 se začalo s výstavbou pomníku objevitelů Velké severní expedice, kteří používali v letech 1734–1737 Salechard jako zimoviště. Pomník ve formě majáku na kopci byl slavnostně otevřen v průběhu roku 2022 k 285. výročí otevření cesty mezi Obem a Jenisejí.^[13]

• 👁 Rusko
  Azov, Rusko (2007)

• 👁 Knihovna v Salechardu (2015)
  
  Knihovna v Salechardu (2015)
• 👁 Salechardská mešita (2013)
  
  Salechardská mešita (2013)
• 👁 Muzeum Šimanovského (2015)
  
  Muzeum Šimanovského (2015)
• 👁 Salechardské letiště (2013)
  
  Salechardské letiště (2013)
• 👁 Obdorský ostrog (2015)
  
  Obdorský ostrog (2015)
• 👁 Petropavlovský chrám v Salechardu (2014)
  
  Petropavlovský chrám v Salechardu (2014)
• 👁 Městská poliklinika (2015)
  
  Městská poliklinika (2015)
• 👁 Bytové domy v Salechardu (2015)
  
  Bytové domy v Salechardu (2015)