Vickers Windsor byl návrhem britského čtyřmotorového těžkého bombardéru sdlouhým doletem zobdobí 2. světové války, který navázal svou konstrukcí na letouny Vickers Wellington aVickers Warwick. Za jeho návrhem jsou konstruktéři Barnes Wallis aRex Pierson ze společnosti Vickers-Armstrongs vBrooklands.^[1] Typ Windsor vznikl jako reakce na ministerskou specifikaci B.3/42.^[2]

Letoun měl podobně jako některé předchozí letouny Vickersu geodetickou konstrukci trupu ikřídla.^[3][4][5] Křídlo letounu mělo eliptický tvar půdorysu orozpětí 117 stop a 2 palcích (35,71m). Podvozek letounu byl záďového typu sostruhovým kolečkem. Hlavní podvozek byl zatažitelný askládal ze čtveřice jednoduchých kol, které se zatahovaly směrem dozadu do motorových gondol. Každé kolo do jedné ze čtyř gondol. Letoun byl poháněn pístovými motory Rolls-Royce Merlin. První letoun motory Merlin 65, pozdější Merlin 85. Vnávrzích existovala i možnost, že letoun bude poháněn motory Merlin100, Bristol Hercules nebo Rolls Royce Clyde I.^[6]

Třetí prototyp byl vybaven barbetami na vnějších motorových gondolách sdvojicí 20mm kanónů vkaždé barbetě, které byly ovládány vzdáleně.^[7]

Společnost Vickers se snažila prosadit sletouny, které využívaly geodetickou konstrukci trupu. Reagovala tak návrhem na specifikaci B.13/36, kterou vyhrál letoun Short Stirling. Další příležitost se naskytla se specifikací B.1/39, ale ani ta nevyšla pro Vickers dobře.^[5] Společnost se dočkala až u specifikace B.5/41, která požadovala výškový těžký bombardér s přetlakovou kabinou pro posádku a schopností létat rychlostí 555km/h ve výšce 9450m. Změny vprojektu vedly kvypsání nové specifikace B.3/42, která už neobsahovala přetlakovou kabinu. Na základě této specifikace pak firma Vickers představila Typ 447, který dostal jméno Windsor.^[5]

Byly postaveny pouhé tři exempláře letounu. První prototyp vzlétl 23. října 1943, druhý prototyp absolvoval svůj první let 15. února 1944, třetí prototyp vzlétl 11. července 1944.^[1] První prototyp DW506 byl poškozen při nouzovém přistání 2. března 1944. Jeho části posloužily pro testování částí.^[5][8] Letouny byly testovány až do konce války, kdy byla plánovaná sériová výroba 300 kusů zrušena.^[1]

Program letounu byl definitivně zrušen 15. března 1946.^[6][5] Druhý letoun DW512 byl zničen včervenci 1946.^[6][5] Všechny letouny byly sešrotovány.^[9]

• Type 447 (DW506) – první prototyp, poháněný čtveřicí motorů Rolls-Royce Merlin 65 o výkonu 1315koní (981kW).
• Type 457 (DW512) – druhý prototyp, poháněný čtveřicí motorů Rolls-Royce Merlin 85 o výkonu 1315koní (981kW).
• Type 461 (NK 136) – třetí prototyp, poháněný čtveřicí motorů Rolls-Royce Merlin|Rolls-Royce Merlin 85 o výkonu 1315koní (981kW). Vybaven dvojicí barbet s kanónovou výzbrojí, které se nacházely na koncích vnějších motorových gondol. Byly dálkově ovládané zocasní části letounu.
• Type 479 – projektová varianta letoun poháněná čtveřicí motorů Bristol Hercules ^[6]
• Type 601 (NN673) – rozestavěný letoun poháněný čtveřicí motorů Rolls Royce Clyde I ^[6]

Technické údaje^[1]

• Posádka: 5-7
• Rozpětí: 35,71m
• Délka: 23,41m^[6]
• Výška: 7,04 m^[6]
• Max. vzletová hmotnost: 24493kg
• Pohonná jednotka: 4× pístový motor Rolls-Royce Merlin 65 později 85

Výkony

• Maximální rychlost: 510km/h ve výšce 7000m
• Dolet: 4651km snákladem 3628kg pum
• Dostup: 8305m^[6]

Výzbroj

• 4× letecké kanóny Hispano ráže 20 mm
• 6804 kg bomb