VOOZH about

URL: https://cs.wikipedia.org/wiki/Avro_Lancaster

⇱ Avro Lancaster – Wikipedie


Přeskočit na obsah
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lancaster
👁 Lancaster B I PA474 v barvách 460. perutě (RAAF) ze stavu Battle of Britain Memorial Flight, v doprovodu stroje Hurricane Mk.IIc LF363.
Lancaster B I PA474 v barvách 460. perutě (RAAF) ze stavu Battle of Britain Memorial Flight, v doprovodu stroje Hurricane Mk.IIc LF363.
UrčeníTěžký bombardér
PůvodSpojené království
VýrobceAvro
ŠéfkonstruktérRoy Chadwick
První let9. ledna 1941[1]
Zařazenoúnor 1942
Vyřazeno1963 (Kanada)
UživatelRoyal Air Force
RAAF
RCAF
Vyrobeno kusů7377 kusů[2]
Cena za kus£ 45-50000 na začátku
£1,3-1,5 mil. vr. 2005
Vyvinuto ztypuAvro Manchester
VariantyAvro Lancastrian
Další vývojAvro York
Avro Lincoln
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Avro 683 Lancaster byl čtyřmotorový těžký bombardér používaný během druhé světové války britským Královským letectvem. Byl navržený a vyráběný společností Avro jako současník letounu Handley Page Halifax. Oba bombardéry byly vyvinuty podle stejné specifikace, stejně jako Short Stirling. Všechny tři typy byly čtyřmotorové těžké bombardéry a za války přijaty královským letectvem (RAF) během stejného období.

Lancaster má svůj původ ve dvoumotorovém letounu Avro Manchester, který byl vyvinut na konci třicátých let v reakci na požadavek ministerstva letectví P.13/36 na střední bombardér pro „celosvětové použití“. Původně vznikl jako vývojová verze Manchesteru (s jeho provozem byly problémy a v roce 1942 byl vyřazen). Poháněn byl čtyřmi motory Rolls-Royce Merlin a v jedné verzi motory Bristol Hercules. Do služby u bombardovacího velitelství RAF vstoupil v roce 1942 až jako poslední ztrojice britských těžkých čtyřmotorových bombardérů sloužících vBomber Command. Jak strategická bombardovací ofenzíva v Evropě nabírala na síle, stal se hlavním letounem noční bombardovací kampaně, která následovala. S rostoucími počty tohoto typu se stal páteří britského Bomber Command vdruhé polovině války (dá se říci, že vtéto funkci nahradil typ Vickers Wellington), dále hlavním bombardérem RCAF a perutí zemí Commonwealthu či evropských zemí sloužících v RAF a zastínil typy Halifax a Stirling.[3]

Díky dlouhé pumovnici mohl Lancaster naložit největší pumy používané RAF, včetně blockbusterů o hmotnosti 4 000lb (1 800kg), 8 000lb (3 600kg) a 12 000lb (5 400kg), často doplněné menšími nebo zápalnými pumami. „Lanc“, jak byl hovorově známý,[4] se stal jedním z nejpoužívanějších nočních bombardérů druhé světové války, „za 156 000 bojových letů dodal 608 612 tun pum“.[5] Všestrannost Lancasteru byla taková, že byl vybrán pro 617. peruť RAF a upraven tak, aby nesl „skákající pumu“ navrženou Barnesem Wallisem pro operaci Chastise – útok na německé přehrady v Porúří. Ačkoli byl Lancaster primárně noční bombardér, vynikal v mnoha dalších rolích, včetně přesného bombardování za dne, k čemuž byly některé Lancastery upraveny k přepravě pum Tallboy o hmotnosti 5 400kg a dále pum Grand Slam o hmotnosti 10 000kg (také navržené Wallisem).[6] Šlo o největší užitečné zatížení jakéhokoli bombardéru ve válce.

👁 Image
Výroba Lancasteru ve woodfordské továrně firmy Avro v Cheshire, 1943
👁 Pilot Lancasteru u přístrojů vlevo, palubní inženýr vpravo
Pilot Lancasteru u přístrojů vlevo, palubní inženýr vpravo
👁 Palubní inženýr kontroluje panel přístrojů ze svého sedadla
Palubní inženýr kontroluje panel přístrojů ze svého sedadla
👁 Image
B II s hvězdicovými motory Bristol Hercules

Konstrukce Lancasteru vycházela zdvoumotorového bombardéru Avro 679 Manchester I, který byl handicapován nevyzrálými anedostatečně výkonnými motory Rolls-Royce Vulture, ale protože stroj jinak měl dobré vlastnosti, tak bylo rozhodnuto letoun přepracovat pro jiné pohonné jednotky. U stroje bylo použito zvětšené křídlo (na původní centroplán byly připojeny zvětšené vnější části) astroj dostal čtyři motory Rolls-Royce Merlin (první prototyp poháněly motory Merlin X).

První prototyp (BT308) poprvé vzlétl zletiště vRingway 9.ledna 1941 ještě se třemi svislými ocasními plochami. Na konci ledna byl zkoušen ve Výzkumném ústavu letadel avýzbroje vBoscombe Down ve Wiltshiru. Nový typ, který nesl tovární označení Type 683, zprvu nesl jméno Manchester III, to bylo později změněno na Lancaster Mk.I. Druhý prototyp (DG595) byl dokončen vkvětnu splnou výzbrojí deseti kulometů ve čtyřech střeleckých věžích asrozšířenou pumovnicí.

První sériový Lancaster Mk.I byl zalétán 31. října 1941 ve Woodfordu. Během výroby obdržely pozdější série Mk.I řadové dvanáctiválcové, kapalinou chlazené motory Rolls-Royce Merlin 22 svyšším plnicím tlakem, vještě pozdější výrobní sérii byly instalovány pohonné jednotky Merlin 24. Celková produkce dosáhla 3434 strojů.

Letouny stavěly i firmy Metropolitan-Vickers aArmstrong Whitworth ana konci války je vyráběla i firma Austin vBirminghamu. 300 letounů verze Mk II bylo vyrobeno sčtrnáctiválcovými dvouhvězdicovými vzduchem chlazenými motory Bristol Hercules VI svýkonem 1275kW (později vyrobené stroje dostaly motory Hercules XVI). Prototyp Lancasteru Mk.II poprvé vzlétl 26.listopadu 1941 abyl rovněž zkoušen vBoscombe Down.

Od léta 1942 přicházely do Británie americké licenční motory Packard Merlin. Jejich varianty Merlin 28, 38 a224 byly montovány do draků letounů rozpracovaných vsériové výrobě, zníž pak stroje vycházely pod označením Lancaster Mk.III. Tímto způsobem vzniklo celkem 3030 "trojek".

Vroce 1944 bylo vyrobeno šest letounů Lancaster Mk.VI smotory Merlin 84.

Verze Lancaster Mk.VII zdubna 1945 se od Mk.III lišila jinak umístěnou střeleckou věží na hřbetě trupu.

VKanadě se vyráběla u společnosti Victory Aircraft Ltd. vMaltonu verze Mk X smotory Merlin 28 (pozdější dostaly motory Merlin 38 nebo Merlin 224), které vlicenci vyráběla automobilka Packard. Zde bylo vyrobeno od března 1943 do roku 1945 430 těchto strojů.

👁 Image
Lancaster roku 1944 svrhuje pumy na Duisburg
👁 Image
Lancaster nad Hamburkem
👁 Image
Avro Lancaster Mk.I, 619. peruť RAF

Lancastery vletech 1942–1945 provedly přes 156000 operačních letů a svrhly okolo 608000 anglických tun (angl. tuna je 2240 liber, tedy cca 1016kg) pum. 3249 Lancasterů bylo ztraceno vboji. Alespoň 34 nebo 35 strojům se podařilo dokončit 100 avíce operačních letů! (Což je velice ojedinělý výkon — kupř. pouze tři Halifaxy dosáhly „stovky“.) Jeden stroj dosáhl dokonce počtu 140 operačních letů apřežil válku, ale roku 1947 byl sešrotován (ze „stovkových“ Lancasterů se ovšem jeden zachoval až do dnešních dnů — je exponátem britského Royal Air Force Museum vHendonu, na okraji Londýna).

Mezi nejznámější akce Lancasteru patří operace Chastise, kdy byly prolomeny dvě přehrady na řekách Möhne aEder vPorúří, které provedlo 19 Lancasterů 617. squadrony vkvětnu 1943.

Upravené Lancastery srozšířenou pumovnicí nosily leteckou pumu Tallboy, která se pro své rozměry vyráběla vpěti dílech, jež byly složeny vcelek až na letišti před zavěšením. Poprvé Lancastery těmito pumami zaútočily vnoci z15. na 16.září 1943 na plavební kanál Dortmund-Ems. Operace spumami Tallboy byly svěřeny 617. peruti, která pak napadala především ponorkové kryty adalší důležité cíle. Například po vylodění v Normandii se v noci z 8. na 9.červen podařilo zablokovat železniční tunel u Saumuru na důležité přístupové trati. Dne 11.září 1944 odlétlo 38 Lancasterů Mk.I aIII 617. a9. perutě na sovětské letiště Jagodnik u Archangelsku, odkud napadly bitevní loď Tirpitz vAltenfjordu. Svrhly 21 Tallboye adalší pumy, avšak bez výsledku. Tirpitz byl přemístěn na ostrov Haak u Tromsō avříjnu 1944 jej Lancastery znovu napadly. Ze 38 Tallboyů nezasáhl cíl žádný. Teprve 12.listopadu 1944 zaznamenaly Lancastery 9. a 617. perutě úspěch. Ze 38 strojů bylo svrženo 28 pum Tallboy ráže 5352kg, znichž dva bitevní loď Tirpitz zasáhly apřevrhly.

Další úpravou vznikla verze Lancaster Mk.I (Special) pro destitunovou pumu Grand Slam konstruktéra dr. Barnese N. Wallise. Pumovnicová vrata byla odstraněna anásledně se instalovaly plechové kryty, přiléhající kobrysu pumy, která částečně vyčnívala ztrupu. Práce na této modifikaci začaly vříjnu 1944, testy prototypové verze proběhly vlednu 1945. Celkem bylo dodáno 32 speciálů, které létaly pouze socasním střelištěm apětičlennou osádkou. Pokusný shoz Grand Slamu proběhl na britské střelnici 13.března 1945, oden později byl bojově nasazen další kus. Peruť č. 617 vyslala 15 letounů na železniční viadukt u Bielefeldu na trati Hamm-Hannover. Lancaster (PD112) SLdr. C.C.Caldera nesl Grand Slam, ostatní byly vyzbrojeny pumami Tallboy. Nálet zcela zlikvidoval dva oblouky aneopravitelně narušil konstrukci ostatních. Do konce války bylo svrženo celkem 41 těchto 10,6m dlouhých superpum.

Na sklonku války se počítalo sjejich bojovým nasazením vPacifiku (vrámci tzv. Tiger Force), ale ktomu již pro rychlý konec války v Pacifiku nedošlo. Průměrný Lancaster vydržel vbojích nad Evropou 2 týdny, než byl sestřelen.

Mezi léty 1951 a1953 obdrželo francouzské námořní letectvo Aéronavale 32 letounů Avro Lancaster B Mk.I a22 Mk.VII (evidenční čísla WU1 až WU54) prostřednictvím organizace Brussels Treaty Organisation/Western European Union, která dodávky také financovala. Stroje byly upraveny zbombardovacích na námořní hlídkové firmou Avro ve Woodfordu afrancouzské posádky se na ně nejprve přeškolovaly vBritánii na základně St. Eval. U Aéronavale se Lancastery nejprve dostaly do výzbroje operačních jednotek Flotille č. 3.F vPort Lyautey vMaroku, 10.F vLann-Bihoué vBretani a11.F vLartigue vAlžírsku. Dále sloužily u jednotek Escadrille de Servitude kvýcviku, akcím SAR adopravě. Byly to escadrille č. 4.S vTunisu, 5.S vAlžíru, 9.S vBretani, 10.S vSt. Raphaël a52.S a56.S vMaroku. Jednotlivé kusy byly umístěny u školních azkušebních středisek Aéronavale. Poslední jednotkou sLancastery se stala escadrille 9.S, kde létaly do srpna 1964. Během služby Aéronavale ztratilo celkem 13 Lancasterů nehodami. Od konce 50. do 60. let 20. století byly nahrazovány stroji Lockheed P-2 Neptune aBreguet Atlantic.

Dva Lancastery jsou letuschopné dodnes.

👁 Image
B1 Special vypouští pumu Grand Slam
  • Mk I
  • Mk I Special
  • Mk II
  • Mk III
  • Mk III Mod. 464
  • Mk IV
  • Mk V
  • Mk VI
  • Mk VII
  • Mk X

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Vojenští uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
👁 Image
Avro Lancaster, Rotterdam Airshow, 1985

Civilní uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (B Mk.I)

[editovat | editovat zdroj]
👁 Nákresy Avra Lancasteru
Nákresy Avra Lancasteru

Data podle: Němeček [7]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 7 (pilot, letový inženýr, navigátor, bombometčík, radista, 2 střelci)
  • Délka: 25,25m
  • Rozpětí: 31,11m
  • Výška: 5,97 m
  • Nosná plocha: 120,50m²
  • Hmotnost (prázdný): 14500kg
  • Vzletová hmotnost: 24948kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 31900kg
  • Pohonná jednotka: 4 × kapalinou chlazený vidlicový dvanáctiválec Rolls-Royce Merlin XX, každý o výkonu 1280/1460hp (954,4/1088,7kW)
  • Maximální rychlost: 455km/h
  • Cestovní rychlost: 322km/h
  • Dolet: 2650–4200km
  • Dostup: 7500m
  • Počáteční stoupavost: 3,7m/s při hmotnosti 29 000kg
  1. Delve 1999, s.13.
  2. Norris 1966, pp.13–14.
  3. McKinstry 2009, pp.9–10.
  4. Cotter 2005, p. XIII.
  5. Taylor 1969, p. 314.
  6. "Second World War propaganda film of "Grand Slam" in action." youtube.com. Retrieved: 3 January 2012.
  7. NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla (3). 3. vyd. Praha: Naše vojsko, 1992. ISBN80-206-0117-1. S.312–313.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vojenská letadla Britského společenství národů druhé světové války
Stíhací letouny
Bombardovací a torpédové letouny
Transportní letouny a kluzáky

AlbatrossAlbemarleBombayDominieEnvoyFlamingoHamilcarHarrowHengistHorsaHotspurNorsemanYork

Průzkumná a spojovací letadla
Cvičná letadla
Experimentální letadla a prototypy
👁 Švédsko
Letadla Švédského letectva po roce 1945
Stíhací a víceúčelové bojové letouny

A/J 21A/J 21RJ 22J/S 26A/J 28A/J/S 29J 30J/S 31A/J/S 32J 33J 34J/S 35AJ/AJS/JA/SF 37JAS 39

Pozorovací a průzkumné letouny

S 14Fpl 51* • Fpl 53* • Fpl 54* • Fpl 61* • SH 89S 100S 102

Dopravní a transportní letouny

Tp 24Tp 45Tp 46Tp 47Tp 52‡ • Tp 53Tp 54Tp 55Tp 78Tp 79Tp 80Tp 81Tp 82‡ • Tp 83Tp 84Tp 85‡ • Tp 86Tp 87Tp 88Tp 89Tp 91Tp 100Tp 101Tp 102Tp 103

Vrtulníky
Cvičná letadla

Sk 15Sk 16Sk 25Sk 28Sk 40Sk 50Sk 60Sk 61

Bezpilotní letadla
Experimentální letadla a prototypy
Poznámky: *– typ sloužil u jednotek armádního letectva. †– typ sloužil u námořního letectva. ‡– krycí označení letounu elektronického průzkumu