| Pyridin | |
|---|---|
| 👁 Model molekuly pyridinu Model molekuly pyridinu | |
| 👁 Schematický vzorec pyridinu Schematický vzorec pyridinu | |
| Obecné | |
| Systematický název | azabenzen |
| Triviální název | pyridin, azin |
| Ostatní názvy | azabenzol |
| Sumární vzorec | C5H5N |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 110-86-1 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 203-809-9 |
| Indexové číslo | 613-002-00-7 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 79,1g/mol |
| Teplota tání | −42°C |
| Teplota varu | 115°C |
| Hustota | 0,982g/cm3 |
| Viskozita | 0,94cP (20°C) |
| Rozpustnost ve vodě | mísitelný |
| Struktura | |
| Dipólový moment | 2,2D (20°C) |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H225 H332 H312 H302 |
| R-věty | R11 R20/21/22 |
| S-věty | (S2) S26 S28 |
| Teplota vzplanutí | 21°C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pyridin C5H5N (zkratka py vystupuje-li jako ligand) je organická aromatická heterocyklická sloučeninina uhlíku, vodíku a dusíku. Za normálních podmínek se jedná o charakteristicky zapáchající, bezbarvou, hořlavou kapalinu mísitelnou s vodou a ethanolem. Jeho hydrogenací za zvýšené teploty a katalýzy niklem vzniká piperidin.
Surový pyridin získaný z hnědého uhlí je tmavohnědá kapalina, hořlavá a s hustotou 0,995g/cm3. Destilační křivka je 95–200°C. Výpary jsou zdraví škodlivé. Bod vzplanutí je 20°C. Není náchylný k elektrofilním substitucím, protože pyridinové jádro je velmi dezaktivované. Výborně však probíhají nukleofilní substituce, například s amidem sodným. Každá nová částice však vstupuje do polohy ortho.
Využití
[editovat | editovat zdroj]- k denaturaci
- v gumárenském průmyslu
- při výrobě laků
- při výrobě plastických hmot
- ve farmaceutickém průmyslu
- v průmyslu textilním
- v koželužství
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Pyridine. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Červinka O., Dědek V., Ferles M.: Organická chemie, druhé přepracované vydání, SNTL, Praha
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
| Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Funkční skupiny | |
|---|---|
| Aldehyd • Alkan • Alken • Alkohol • Alkoxy • Alkyn • Amid • Amin • Azosloučenina • Benzenaderiváty • Diazoniová sůl • Disulfid • Ester • Ether • Halogenderiváty • Imid • Imin • Isokyanid • Isokyanát • Karboxylovákyselina • Karboxymethyl • Keton • Kyanát • Nitril • Nitrosloučeniny • Nitrososloučeniny • Peroxid • Pyridinaderiváty • Sulfony • Sulfonová kyselina • Sulfoxid • Thioaldehyd • Thioester • Thioether • Thiol | |
| uhlovodíkové skupiny | |
| acylové skupiny | |
